Cesta za extraligou: Vítězí jednotný tým a síla mužstva

4. 5. 2008

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – V minulém týdnu jsme prezentovali první část našeho povídání o dlouhé a kamenité cestě za boleslavským extraligovým snem, šlo hlavně o období před začátkem sezony a potom základní část. Nyní už je načase podívat se do kuchyně play-off, kde se už vařily lahůdky zcela jiného druhu. Vyřazovací boje a následná baráž představovaly všechno, každý špatný krok mohl být ten poslední. Těch ale Boleslavští, jak víme, neudělali mnoho. Jejich cesta skončila na nejvyšší možné metě.

Hráči vychutnávají zaslouženou dovolenou, která ale letos nebude nijak zvlášť dlouhá, už 15. května jim totiž začíná ta méně oblíbená část sezony a tou je letní příprava. Příprava na první extraligovou sezonu Mladé Boleslavi. Ale nepředbíhejme a pojďme se ještě na okamžik vrátit do chladných zimních dní, ještě jednou vdechnout atmosféru vyřazovacích bojů.

Začínáme s Havlíčkovým Brodem

Na první pohled možná jasná série, ale nebyla zas až tak úplně jasná a už vůbec ne snadná, jak přiznali později samotní hráči. První utkání sice vyhráli suverénně Středočeši 4:1, v tom druhém domácím utkání už ale lehce klopýtli. Boleslavští sice dlouho kráčeli za vítězstvím, Rebel však vývoj zápasu otočil a ještě minutu před koncem o gól vedl. Pak ale vyrovnal z trestného střílení Král a v prodloužení ukončil zápas svou trefou Mazanec.

A v podobně vyrovnaném duchu pokračovaly i zápasy na havlíčkobrodském ledě. V pořadí třetím utkání se opakovala situace z toho druhého, jen s tím rozdílem, že Richard Král tentokrát zvládl vstřelit vyrovnávací gól nikoli v samostatném nájezdu, ale po odvolání Chábery z boleslavské brány a připsal si i rozhodující gól v prodloužení. Papírově slabší tým se nevzdal ani ve čtvrtém souboji, kdy Havlíčkův Brod vstřelil první branku utkání a na následné otočení stavu Středočechů dokázal perfektním způsobem odpovědět vyrovnáním. O definitivním vítězství Mladé Boleslavi rozhodl deset minut před koncem Pavel Šebesta.

V zápasech s Kometou jsem si musel přiznat, že to nemusí vyjít, řekl Richard Král

Navozovat nějakou dramatickou atmosféru v případě semifinálové série s Brnem snad ani není třeba, tu každý boleslavský fanoušek sám ještě pořád cítí. „Kometa představovala vůbec nejtěžšího soupeře, na jakého jsme narazili. Přemýšlet v tu chvíli o tom, že to nemusí vyjít, by asi nebylo dobré. Teď zpětně si to ale musíme přiznat všichni,“ řekl Richard Král.

První vítězství na domácím ledě přineslo velice kladný a uspokojivý výsledek. Mladá Boleslav porazila Kometu 4:2, což byl podle všeobecného mínění výsledek „tak akorát“. Poté, co Středočeši vedli 2:0, sice své vedení ztratili, svému moravskému soupeři ale nedovolili víc, než jen vyrovnání. Poté se opět chopili taktovky oni. Ve druhém utkání se vše opakovalo, Boleslavští opět ztratili své tentokrát už tříbrankové vedení. Situaci s notnou dávkou štěstí zachraňoval dvě minuty před koncem zápasu Lukáš Handlovský a Mladá Boleslav tak odjížděla do brněnského Ronda s dvěma vítězstvími v kapse. To ještě netušila, jak důležitá jsou.

V Brně totiž přišla hodně studená sprcha. Led na tamějším zimním stadionu v obou utkáních patřil více či méně domácím, Boleslavští během nich inkasovali hrozivých sedm gólů, aniž by jediný sami vstřelili. Zraky všech se tedy upnuli na páté utkání, které se hrálo opět v Mladé Boleslavi. Bylo jasné, že pokud si Brněnští uchovají svoji drtivou převahu z domova, se Středočechy bude hodně zle. Tohoto faktu si byli vědomi nejvíce a to bylo jenom dobře. Konečný stav 6:3 o tom hovoří jasně. Třetí vítězství, hattrick Richarda Krále, jediný krok od finále. To všechno vrátilo do zelenobílého mužstva nezbytnou pohodu.

Boleslavští si jeli na další pokus do Brna pro vítězství. Marně. Sice v podobě Daniela Boháče prolomili svoji střeleckou smůlu, když osmadvacetiletý útočník vykřesal ve 44. minutě gólem na 1:2 Středočechům naději. Ta ale nehořela nijak dlouho. Myšleno v sezoně 2007/2008 ještě nikdy předtím, a my už víme, že ani potom, neviselo všechno na tak tenkém vlásku. Sedmé utkání se vyvíjelo opatrně, v 18. minutě se stejně jako v Brně prosadil Boháč, ve druhé dvacetiminutovce vyrovnal Houdek. Čekalo se na chybu. Ta přišla až v prodloužení, Mikel neopatrně vyhodil a putoval na trestnou lavici. V přesilové hře poslal svůj tým do finále Richard Král.

Finále zvládnuté v nejkratším možném čase

Z 16 prvoligových týmů zůstali již jen dva. Mladá Boleslav a Chomutov. Odvěcí rivalové, jejichž zápasy přinášely to nejlepší, co mohla druhá nejvyšší hokejová soutěž nabídnout. S tím rozdílem, že v posledních letech slavili až na pár výjimek všechna vítězství Středočeši. Chomutov mohl hrát vždycky sebelíp, na Boleslav to ale nikdy úplně nestačilo.

Začínalo se opět na ledě v Mladé Boleslavi a domácí se ujali díky Handlovskému vedení už ve třetí minutě. Stav utkání zůstával dlouho neměnný, byli to ale tentokrát Středočeši, kdo nezvládl závěrečný tlak soupeře a Chomutov minutu před koncem vyrovnal. Rozhodnul Jakub Šindel v samostatných nájezdech. Druhý souboj vypadá v konečném znění mnohem jednoznačněji, stav zní 4:1. Menší drama přinesl pouze v 57. minutě Charousek, kdy snížil na 1:3. Dramatické dotahování jako s Kometou ale nepřišlo, naopak Václav Eiselt vše pojistil gólem jen pár minut před koncem.

Ve třetím finálovém zápase stačilo shlédnout hlavně poslední třetinu. Středočeši totiž ještě ve 45. minutě prohrávali 2:5, načež se během následujících pěti minut událo něco takřka neuvěřitelné. Nejprve Mladoboleslavští ožili gólem Kolafy ve dvojnásobné početní výhodě a následně na to se prosadil Šebesta. Zbýval poslední krok k vyrovnání a ten přišel v poslední minutě, kdy dokonal skvělý finiš Nouza. Sérii nájezdů ukončila rozhodující klička Krále. Psychicky nalomený Chomutov nenastupoval do čtvrtého utkání v dobrém rozpoložení, zatímco Boleslavští šli jasně za svým. Přestože hráči v bělomodrých dresech šli nadvakrát do vedení, Středočeši jim tentokrát nedovolili žádné markantní odskoky. Rozhodující gól na definitivních 3:2 vstřelil Tomáš Sýkora.

Noční můra zažehnána, v baráži svitlo na skvělé časy

Tomáš Sýkora se stal posledním střelcem play-off a zároveň tím prvním barážovým. Ale to už trochu předbíháme. V prvním zápase o extraligu se totiž Středočechům prosadit nepodařilo a Ústí nad Labem tak podlehli 0:4. „Probereme to a změníme styl hry. Do příštího zápasu nastoupí jiné mužstvo,“ sliboval Leo Gudas. A svůj slib splnil. V nedělním utkání na severu Čech se boleslavský mančaft předvedl skutečně ve zcela jiném světle. Už ve druhé minutě otevíral skóre Tomáš Sýkora, ve třetí třetině upevňovali postavení svého týmu Lukáč a Gajovský.

Lvi odjížděli do Boleslavi s předsevzetím zabrat a znovu obrátit stav série ve svůj prospěch. Marně, vyfasovali ještě o branku navíc a opět s nulou na své straně časomíry. A všeobecné mínění hovořilo jasně, ve čtvrtém utkání se měl „lámat chléb“. Ústí vyvinulo skutečně obrovské úsilí na atmosféru Zlatopramen Arény a na výkon domácího týmu to ovšem nestačilo. Ačkoli hosté dokázali obrátit vývoj zápas ve svůj prospěch, neuhlídali na konci zápasu pálícího Bauera a poté v prodloužení Gombára.

Páté utkání v Ústí nad Labem se stalo již jen takovou úžasnou a pevnou tečkou za celou touto úspěšnou sezonou. Výsledek 7:1 hovoří jasně, důležitá byla první třetina, kdy Eiselt vstřelil dvě branky, z toho jednu ve vlastním oslabení. Psychicky zdecimované Ústí nemělo šanci, prosadil se pouze Mrázek. Poté již patřil led pouze Mladé Boleslavi.