Velké pracovní nasazení mi problém nedělá, říká generální manažer Cyril Suk

Vraťme se na úvod k vašemu loňskému příchodu do klubu. Jak dlouho jste se tehdy rozmýšlel nad nabídkou na post generálního manažera?

“Neuvažoval jsem moc dlouho, protože jsem člověk, který jedná na základě rychlého vyhodnocení situace. Líbilo se mi, že jde o sport, který mě oslovuje a že zůstanu právě ve sportovním prostředí. Navíc jsem bral v potaz, že se mě ptal majitel klubu pan Plachý, jestli bych chtěl svou osobou klubu pomoci. Rozhodl jsem se asi během týdne.“

Co na vaše rozhodnutí říkala rodina? Vyměnit tenisové prostředí za hokejové přeci jen není tak obvyklé, byť to není úplně v tom pravém slova smyslu.

“Řekl bych, že nejpřekvapenější byly děti, které se mě ptaly, jestli už do tenisu nebudu nic dělat. Ale dceři, která hraje tenis, stále pomáhám a dostanu se s ní i na tenisový dvorec. Není to tedy tak, že bych na tenis zanevřel.“

Když se nad tím zamyslíte, dovedl jste si někdy dříve představit, že se budete přímo podílet na chodu hokejového klubu?

“Musím přiznat, že mě to nikdy předtím nenapadlo, byť mám v hokejovém prostředí spoustu kamarádů. Přátelím se i s některými hráči z NHL.“

Říkáte, že jste se už dříve znal s hokejisty. Jaký byl tedy do té doby váš vztah k hokeji?

“Asi před sedmi lety jsme chodili s ostatními tenisty hrát v zimě, takže mám i osobní zkušenosti. Když jsem pobýval v Americe, zašel jsem na zápasy Tampy Bay. A jelikož jsem patřil do tenisového klubu Sparty, párkrát jsem byl i na hokejové Spartě, protože je to blízko sebe.“

Minimálně na začátku uplynulé extraligové sezony ale pro vás bylo všechno svým způsobem nové. Navíc do toho přišlo pět těžkých ran v podobě proher o gól. Jak jste zmíněné období vnímal z pohledu bývalého profesionálního sportovce?

“Prožíval jsem to daleko víc, než jsem si myslel. Když jsem se seznámil s majitelem klubu a jezdil jsem se dívat na boje o postup do extraligy, vnímal jsem zápasy v podstatě jako fanoušek a díval jsem se na to s nadhledem. Říkal jsem si, že s nadhledem to budu brát i v roli generálního manažera, ale to bylo jen zbožné přání. Jakmile se začalo hrát, člověk do toho byl vtažený. Když víte, co všechno tahle práce obnáší, ať už jde o kabinu týmu, sponzory a vůbec celé vedení klubu, zápasy na vás působí daleko více stresově.“

Zmínil jste, že jednáte také se sponzory a partnery klubu. Raketu a tenisové míčky jste tedy vyměnil za telefon a pracovní schůzky. Co říkáte na tuhle změnu?

“Já jsem skončil s aktivní kariérou v roce 2006 a další rok jsem pracoval jako šéftrenér na tenisových dvorcích Sparty. Na kurtech jsem však stál minimálně a daleko víc jsem klub řídil od stolu s telefonem v ruce. Úplně velký skok to tedy nebyl.“

Kolik času zabere kočírování hokejového klubu?

“To se vůbec nedá hodinově vyjádřit. Někdy se stane, že půl dne nejsem tolik v zápřahu, ale potom zase od rána pracuji, jezdím po republice a do nocí jednám. A v kterou chvíli vlastně vůbec nepracujete? V případě jakýchkoliv problémů je hned musíte řešit. I když odjedu v uvozovkách na dovolenou, stejně jsem pořád na telefonu. Skoro bych řekl, že je to práce na 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.“

Jste typem člověka, kterému tenhle styl práce vyhovuje?

“Ano. Nejsem líný a díky tomu, že jsem celý život hrál tenis a staral jsem se o veškeré záležitosti spojené se svou kariérou, byl jsem na podobný způsob práce už zvyklý z dřívějška. Nedělá mi problém, když je pracovní nasazení veliké.“

Když se řekne generální manažer, mnoho lidí si představí kancelář, ale jak často se objevujete například v kabině “A“ mužstva?

“Snažím se zasahovat do práce trenérů a sportovního manažera co nejméně, ale samozřejmě jsem s kabinou v úzkém kontaktu.“

Pamatuji si, že na vaší první tiskové konferenci jste k eventuálním posilám z NHL řekl, že nic není nemožné. Hned v prosinci se pak podařilo přivést do týmu Radima Vrbatu. Jak těžké to bylo, byť s tím podle všeho souhlasily všechny tři strany, tedy Tampa Bay, Mladá Boleslav a v neposlední řadě sám hráč?

“V případě Radima Vrbaty tomu předcházelo jeho mladoboleslavské cítění, jeho dlouhodobé kontakty s majitelem klubu a roli sehrálo také to, že Radimova manželka byla těsně před porodem. On tedy opravdu zvažoval, že se vrátí a my jsme navíc byli v situaci, kdy ho klub potřebuje. Poté, když došlo k určité dohodě, přišla na řadu celá legislativa. Mnoho nocí jsem strávil na telefonu s generálním manažerem Tampy. Museli jsme dotáhnout veškeré náležitosti, které byly zapotřebí k tomu, aby mohl Radim hrát v Mladé Boleslavi.“

Návrat Marka Schwarze o dva měsíce později byl složitější záležitostí, že? Vedení St. Louis, v jejichž organizaci působil, z jeho odchodu prý příliš nadšené nebylo…

“Bylo těžké je přesvědčit, aby Marka pustili, protože bude pro něj lepší chytat extraligu a ne některou z nižších zámořských soutěží. Jednání trvala déle než v případě Radima.“

Příchodu Marka Schwarze předcházel spor s Českými Budějovicemi o Jana Cháberu. Jak se na celou kauzu díváte nyní, tedy s odstupem několika měsíců?

“Vnímám to jako nováčkovskou daň našeho klubu. Existovaly ústní dohody, které nebyly dodrženy. Pro nás z toho plyne to, že musíme mít všechno na papíře, protože sice mohou ústní dohody existovat, ale ve finále se nedodržují. Budějovicím nešlo o hráče, ale o to, aby u nás Jan Chábera nemohl chytat. Vždyť v budějovickém klubu měli svého brankáře a Cháberu poslali přes Spartu do Plzně.“

Bylo vám v ten moment nejhůř z celé sezony?

“Ano. V tu chvíli se totiž náš klub nadechl, začalo se vyhrávat a zdálo se, že ta smůla, kdy jsme prohrávali o gól, se otočí ve štěstí. Jenže pak přišla takováhle rána pod pás.“

Nakonec mužstvo udrželo extraligovou příslušnost v baráži a krátce po ní došlo ke změně na postu sportovního manažera a tím pádem i trenéra. Zkuste trochu rozvést, proč jste k této změně sáhli.

“Sportovnímu manažerovi Šindelovi u nás končila smlouva a představenstvo klubu se rozhodlo, že nebude prodloužena. Na tento post byl poté angažován dosavadní šéftrenér mládeže Luděk Bukač.“

Byť má tým za sebou teprve přípravu a všechno ukáže až ostrá sezona, jak zatím vedení klubu vnímá změny v kádru, ke kterým došlo?

“Změny musely proběhnout, protože hodně hráčů nebylo našich a museli jsme je po hostování vrátit do kmenových klubů. Pevně věřím, že tým je poskládaný dobře, že se nám bude dařit víc a že se vyhneme baráži.“

V srpnu proběhla médii zpráva o možném odprodeji extraligových práv chomutovskému klubu. Zkuste se zmínit krátce i o tomhle tématu.

“Pro nás to byla tíživá situace, protože jsme neměli naplněný rozpočet. Jednání o případném odprodeji probíhala na úrovni akcionářů a majitelů klubů, ale naštěstí jsme rozpočet naplnili, a proto se nám podařilo extraligu v Mladé Boleslavi zachovat.“

V kterých větvích rozpočtu se musel klub uskromnit?

“V květnu na začátku příprav na tuto sezonu jsme si stanovili rozpočet, který byl oproti loňsku nižší. Snižovali jsme, kde se dalo, takže i na platech hráčů a vedení klubu. I přesto se nám nepodařilo rozpočet naplnit. Naštěstí ale dopadla jednání s některými sponzory, díky kterým můžeme hrát extraligu dál. Tímto bych chtěl tedy těm partnerům, kteří se k celé věci postavili čelem a pomohli nám, velice poděkovat.“

Dalším tématem je stadion. Ten v lednu 2009 přešel pod křídla společnosti SARA MB, která spravuje i jiná boleslavská sportoviště. Pro fanoušky se nic nezměnilo, ale jaké je to pro samotný klub, který Metrostav Arénu využívá?

“Dříve byly problémy se stadionem na našich bedrech a v tuto chvíli, pokud nějaké nastanou, jdeme za majitelem a na nedostatky poukazujeme. Dá se tedy říct, že nám spousta starostí odpadla. Na druhou stranu, nemůžeme si to udělat podle svého. Je to dvousečná záležitost.“

Jak tedy nyní dokáže klub ovlivnit úpravy stadionu? Je to tím pádem nyní těžší, byť dříve vlastnilo stadion město?

“My se snažíme se společností, která má nyní stadion v kompetenci, spolupracovat. Když se něco stane, řešíme záležitost dohromady a hledáme společné východisko. Jde o to, aby vše pro fanoušky dobře fungovalo.“

V úvodu minulé sezony se hovořilo o montáži speciální mobilní tribuny, která by navýšila kapacitu Metrostav Arény. Proč se tento projekt nakonec nerealizoval?

“Projekt se nerealizoval z časových důvodů. Bylo zapotřebí hodně administrativních věcí, různých kontrol, inspekcí a to nešlo do začátku sezony stihnout. V tuto chvíli je tento projekt z ekonomických důvodů pozastavený.“

Dá se tedy počítat se zvýšením kapacity stadionu alespoň v budoucnu?

“Pokud by se ekonomická zlepšila a bylo by to pro město, které je vlastníkem, finančně zvládnutelné, samozřejmě bychom byli za zvýšení kapacity moc rádi.“

Když už hovoříte o stadionu, jak byl vůbec klub spokojený s návštěvností v první extraligové sezoně?

“Já myslím, že návštěvnost byla velice dobrá, byli jsme spokojeni. Navíc musím podotknout, že jsem byl velice překvapený, jak diváci fandili ve chvílích, kdy se týmu úplně nedařilo. Lidé ukázali, že jsou srdcaři, fandí týmu a chodí na hokej v Mladé Boleslavi rádi.“

Z kolika procent jsou prodané permanentky pro nadcházející sezonu?

“Z šedesáti procent je stadion naplněn majiteli permanentek, které od nás zakoupily odbory automobilky, další část permanentek si pořídili běžní fanoušci a zbytek, tedy několik desítek kusů, je stále k dispozici k prodeji.“

Prozraďte závěrem, co byste si přál před startem nadcházející sezony?

“Přeji si, abychom se v pohodě zachránili v extralize bez účasti v baráži.“

Děkujeme za rozhovor.