Lukáš Pabiška: Musíme na to od začátku vlítnout a sbírat body po třech

13. 9. 2010

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Ani ne v polovině přípravných utkání se Lukáš Pabiška (na snímku) zranil a na led se znovu aktivně vrátil až v posledním zápase se Spartou. Ani v něm se ještě podle svých slov necítil úplně nejlíp, teď už je ale plně připraven vyrazit do boje s extraligovými soupeři. Jeho odhodlání a nadšení bylo vidět i na tréninku, po němž jsme ho zpovídali. "Cítím se dobře. Myslím, že v pátek už budu moct naprosto v pohodě vlítnout do zápasu," prohlásil.

Lukáši, neodehrál jste velkou část přípravných zápasů. Předpokládám, že v tom bylo nějaké zranění?

Ano, měl jsem výron kotníku. Na tréninku jsem se nějak nešikovně otočil a sedl si na něj. Nešlo s tím hrát, hodně to bolelo. Byly tam nějaké natažené vazy, takže mě to nepustilo do zápasů. Až vlastně do toho posledního proti Spartě. Ale ani tam to ještě nebylo stoprocentní.

Už se ale cítíte dobře, ne? Alespoň teď na ledě jste tak působil…

Cítím se dobře. Byl víkend, dva dny jsem měl tu nohu v klidu a dneska už je to úplně o něčem jiném. Myslím, že v pátek už budu moct naprosto v pohodě vlítnout do zápasu – na sto procent.

Jak jste vnímal všechny ty přípravné zápasy? I když v mnoha případech jen z tribuny…

Některé zápasy se vyvíjely dobře, pak se to zase obrátilo a bylo hůř. Osobně bych považoval za tak trochu zlomové utkání se Znojmem, kdy jsme měli soupeře pod tlakem, ale štěstíčko stálo spíš na druhé straně. Ale příprava je jiná, nic to neznamená, pokud se v ní nevyhrává. V pátek na to musíme od začátku vlítnout a sbírat po třech bodech.

Takže si nijak nepřipouštíte skutečnost, že jste z devíti zápasů vyhráli jen čtyři a z toho ještě jen jeden proti extraligovému soupeři?

Vnímáme to. Když člověk hraje proti extraligovému soupeři, tak si říká, že to má být takové porovnání. Ale zase na druhou stranu ty týmy z první ligy byly z její špičky. Jak říkám, je to prostě příprava, v pátek začínáme s čistým štítem.

Kde byste Mladou Boleslav po sezoně rád viděl? Jaké má tým cíle?

Samozřejmě, že se chceme vyhnout play-out. Umístit se do desátého místa a zabojovat o play-off.

A co vaše osobní cíle?

Mám to vůbec říkat? Neměl bych si to nechat pro sebe? (smích)

No jasně že to řekněte!

Myslím si, že jsem tady proto, abych dával góly. Hodně gólů. Takže bych jich chtěl dávat co možná nejvíc. Chci pomoct mančaftu dobrou hrou, aby se nám povedlo nakopnout i další kluky, kteří by se mohli prosadit. Takže bych se rád viděl jako střelec. (úsměv)

Už jste si volili kapitána?

Ne. Chystáme se k tomu dneska po tréninku. (pondělí 13. září – pozn. redakce)

Alespoň nominaci mi prozradíte?

Neprozradím, protože vlastně žádná není. Od trenérů jsme dostali papír, na kterém jsou všechna jména. Budeme kroužkovat.

Takže je to anonymní?

Přesně tak. Nikdo se nebude nikam podepisovat, prostě zakroužkuje tři jména a z toho pak vzejde kapitán a jeho dva asistenti.

V kabině teď máte (nebo jste měli) i dost cizinců. Představuje to třeba konkrétně pro vás komunikační problém?

Pro mě – ne úplně dobrého angličtináře – to trochu problém je. (smích) Ale ne, není to tak strašné. Jde hlavně o takové ty hokejové věci, které se dají naučit. Máme tu kluky, kterým nedělá potíže s nimi normálně konverzovat, já jim na ledě řeknu, co potřebuju. A občas i v kabině, když mě zrovna něco napadne. (úsměv)

Děkujeme za rozhovor.