David Vrbata: Moje přání do nového roku? Zdraví a body!

Davide, poslední utkání roku 2011 jste odehráli proti Liberci. To je sice tým, který má velké ambice, zároveň ale předtím osmkrát za sebou prohrál. Jak jste se na takový zápas připravovali?

My jsme věděli, že to v žádném případě nebude jednoduché. Liberec tak jako tak není lehký soupeř a těch osm proher je svým způsobem motivace navíc. Padlo to už několikrát, ale já to řeknu znovu: Určitě nikdo nečekal, že bude Liberec prohrávat až do konce sezony. Je to smůla, že jsme to odnesli zrovna my, že jsme ten druhý bod nezískali. Ale na druhou stranu se na to musíme dívat i pozitivně. Popáté za sebou jsme bodovali, což je pro nás, tuším, za poslední tři roky rekord. Takže je nutné koukat se na to i takhle.

Velkým povzbuzením pro vás nepochybně byla i minulá výhra v Pardubicích, že? Co si budeme povídat, asi tak trošku překvapivá…

Tak překvapivá… Podle mě to jenom dokazuje, jak je to všechno vyrovnané, a že když tým skutečně chce a navíc mu trošku nahraje štěstíčko, dokáže prakticky cokoliv. Pardubice hrály výborně, navíc ve třetí třetině měly docela velkou převahu. Ale nás podržel Jarda Hübl. Ubránili jsme to a přivezli si tři body.

Domácí zápas s Libercem byl hodně vypjatý, možná bych řekla až nadstandardně vypjatý. Čemu to přisuzujete?

Jednak tomu, že oběma stranám šlo svým způsobem o dost. Liberec nechtěl zase prohrát, my jsme věděli, že můžeme jít v tabulce zase o něco výš. Ale jinak taky té super atmosféře. Plné tribuny dělají strašně moc! Přijelo hodně lidí z Liberce, dorazilo i hodně našich fanoušků. Řekl bych, že v letošní sezoně to je zatím jednoznačně rekord. Hraje se pak úplně jinak, myslím, že jsme to na ledě všichni dost vnímali. Musím fanouškům poděkovat.

Spodek tabulky se teď hodně vyrovnává. Jak vás to ovlivňuje?

My se na to nemůžeme moc dívat, ještě je brzy z toho cokoliv vyvozovat. Když budete jen sedět a drtit pěsti, aby ten za vámi nebo před vámi prohrál, nikam se nedostanete. Musíme se zaměřit na sebe, když budeme takhle pravidelně bodovat, jako teď bodujeme, nemuseli bychom na tom být po tom 52. kole zas tak špatně. Ale jak říkám, na to je ještě pořád brzy.

Čím to je, že najednou vyhrávat dokážete? Co se změnilo?

Asi jsme se konečně tak nějak našli. Nedáváme moc gólů, my prostě 7:0 vyhrávat nebudeme, to už jsme pochopili. Hrajeme ze zajištěné obrany, snažíme se zhušťovat ten prostor před brankou, eliminovat dorážky soupeře. A zatím nám to vychází.

Souvisí ty změny s příchodem trenéra Nováka?

Nejspíš ano. Po jeho příchodu jsme se začali zvedat, takže s čím jiným. Každý trenér po vás chce něco jiného, každý má trochu jiný přístup, taktiku. Já už jsem tu zažil hodně trenérů, takže to snad můžu trochu kvalifikovaně posoudit. (smích) Pokud bych tomu měl dát nějaký konkrétní výraz, tak bych řekl, že za tu dobu, co hraju za Boleslav extraligu, hrajeme tím nejvíc defenzivním způsobem.

Jsou za námi Vánoce i vstup do nového roku. Začneme tím prvním: Jak vypadaly vánoční svátky extraligového hokejisty?

Dostali jsme dva dny volna, které jsem se snažil strávit s rodinou. Hned 26. prosince jsme pak měli dva tréninky, takže tomu, co jsme nalenošili a najedli, jsme zase museli dát honem rychle vale. (smích) Abych to shrnul, tak moje Vánoce byly pohodové, ale rychlé.

Vy máte výhodu, že jste doma v Boleslavi. Ale co vaši spoluhráči, kteří to mají dál?

Máte pravdu, pro mě je to určitě obrovská výhoda. Ostatní kluci vyráželi na cesty hned po tom domácím zápase s Litvínovem. Všichni měli už před utkáním sbaleno a natankováno, aby je nic nezdržovalo, a aby si ty Vánoce stačili trochu užít.

Co vy a novoroční předsevzetí? Dáváte si je? A jak jste na tom s jejich dodržováním?

Nedávám. Plyne to, jak to plyne. Spíš mám taková přání. Aby byli všichni zdraví a aby byli všichni kolem mě v pohodě, protože pak jsem v pohodě i já. I týmu pochopitelně přeji hlavně zdraví a taky abychom vyhrávali a dál sbírali body.

Děkujeme za rozhovor.