Lukáš Pabiška: Lidé musí vědět, že chceme vyhrávat

17. 4. 2012

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Základní částí letošní sezony se spíš protrápil, výrazněji na sebe Lukáš Pabiška (na snímku) upozornil až v play-out a pak také v pondělním barážovém utkání. Jeho dva góly sice zůstaly tak trochu ve stínu Balaštíkova hattricku, to jim ale na důležitosti neubírá. Ba právě naopak, protože osmadvacetiletý útočník byl tím, kdo šestigólovou salvu Boleslavi začal a ubral tak z hrozivého vedení Chomutova 2:0. "Museli jsme se v kabině seřvat," připustil.

Lukáši, první třetina druhého zápasu baráže byla z vaší strany hodně špatná. Bylo to třeba i tím nedělním zápasem?

To si nemyslím. Mohlo to třeba vypadat jinak, kdybychom nešli hned do tří. Prakticky okamžitě nám vymetli víko. Ani jsme nemrkli a byl tam druhý gól. O přestávce jsme se v kabině docela seřvali. A pak jsme začali hrát, jak se má.

Takže ten obrat ve hře vyšel z toho, že jste se "seřvali"?

Určitě. Tohle přece takhle nejde. Nikdy, natož v baráži. Vyříkali jsme si to a postavili jsme to na tom, že od druhé třetiny bude na ledě jiné mužstvo. A opravdu bylo.

Jak vám bylo za stavu 0:2? Na stadionu bylo, alespoň co se Boleslavi týče, ticho…

Myslím, že jsme z toho nějakou dobu byli opaření stejně jako diváci. Takže nám určitě nebylo nijak lehce. Snažili jsme se srovnat už v průběhu té první třetiny, na střídačce se mluvilo o tom, že jsme do toho šli naprosto zbytečně s krvavýma očima.

Vy sám jste dal hned dva góly. Můžete ty situace popsat?

Ten první byl hodně se štěstím, jen jsem položil hokejku na správné místo a tečoval to. Ten druhý padl zásluhou Mikyho (Milan Mikulík – pozn. red.), který mi to dával krásně do jízdy. Obránce Chomutova stál, takže se mi ho povedlo přebruslit. Trošku mě u toho hákovali, brankář si už lehal, protože si nejspíš myslel, že to pošlu po zemi. Ale já to chtěl zkusit nahoru. A vyšlo to.

Ty góly jste si hodně užíval, hecoval jste i fanoušky…

To je přece jasné. Potřebujeme fanoušky dostat zase zpátky na svoji stranu, protože bez nich to proti Chomutovu a jejich fanouškům nemůžeme zvládnout. Bez takových gest to nejde. Lidé musí vidět, že chceme, a že to děláme i pro ně. Když je o tom dokážeme přesvědčit, tak oni nám pomůžou. Neříkám, že vždycky všechno vyjde. Můžete něco zvorat, můžete prohrát, ale důležité je táhnout za jeden provaz.

Nebude těžší oklepat se z výhry, než naopak z prohry?

To snad ne. Já doufám, že nás ten první zápas poučil. A úvodní třetina toho druhého. Musíme hrát důrazně, aktivně a hlavně nebýt ustrašení. To je cesta k vítězství.

Co může vaše výhra udělat s Chomutovem?

Nevím. Upřímně řečeno si myslím, že nic. My jsme v neděli taky prohráli a to ještě podstatně horším způsobem. Dlouho jsme vedli a pak jsme to ztratili. To není, jako když dostanete šest gólů a pomalu se smiřujete s nevyhnutelným. Řekl bych, že se nic nemění. Oni chtějí vyhrát další zápas stejně, jako ho chceme vyhrát my.

V Boleslavi jste už třetím rokem a zatím vždycky se vám v baráži hodně dařilo. Loni jste byl dokonce nejlepším hráčem. Letos jste taky vykročil dobře. Čím to je?

I v Liberci si mi paradoxně dařilo nejvíc, když jsme byli pod tlakem play-off. Ať si říká, kdo chce, co chce, tak baráž je stejně jako play-off něco jiného, nového. I když se člověku třeba nedaří v sezoně a pak přijdou tyhle důležité zápasy, tak se to může změnit. Zvlášť když se namotivuje a chce jít za tím úspěchem.

Děkujeme za rozhovor.