Tomáš Hyka o draftu: Budu rád za každý tým, který mi dá šanci
Tomáši, změna prostředí, jakou jste si prošel loni v létě, byla určitě obrovská. V čem se například Kanaďané liší od Čechů?
Musím říct, že mentalita těch lidí je hodně odlišná. Pokud bych měl mluvit o klucích z týmu, tak si nikdo ani náznakem nedovolil cokoliv ošidit nebo dokonce vypustit. Hokej jako takový a vůbec všechno kolem se tam bere úplně jinak než v Čechách.
Jak dlouho vám trvalo, než jste si zvykl? A teď nemyslím jen to hokejové prostředí jako takové, ale vůbec i to všechno kolem.
Myslím, že tak nějak do Vánoc. Velkou změnu pochopitelně představuje jazyk, nějakou dobu mi trvalo, než jsem se chytil a rozmluvil. Co se týče hokeje, tak novinkou byl herní systém. Pár dní za sebou hrajete a pak máte zase pár dní volno. O Vánocích mi pomohlo mistrovství světa, tam jsem si trochu orazil, byl jsem rád, že si můžu promluvit s českými kluky. Bylo fajn vidět někoho, koho znám.
Gatineau je ve francouzské provincii. Neměl jste ještě větší potíže s francouzštinou než s angličtinou?
Faktem je, že mladí lidé používají francouzštinu hodně. U starších bych řekl, že převažuje angličtina. Každopádně v klubu všechno stálo na angličtině, takže v tomhle směru žádný problém nebyl.
Co vám v Kanadě chybělo?
Určitě české jídlo. (smích) Snažili jsme se najít nějakou českou restauraci nebo alespoň sehnat nějaké suroviny typické pro česká jídla, ale neúspěšně. A pak mi samozřejmě chyběla rodina, ale s tím člověk musí počítat a zvyknout si.
Kde a s kým bydlíte?
Bydlím v jedné rodině společně ještě s Adamem Jánošíkem. To je Slovák, co v Gatineau působí už třetím rokem. Musím říct, že mi všechno hodně usnadnil.
Gatineau samo o sobě je dost velké a ke všemu se o něm mluví jako o předměstí Ottawy. To byl oproti Mladé Boleslavi asi docela šok, že?
To ano. Jak už jsem řekl, v tomhle směru mi to hodně usnadnil Adam, protože jinak by asi nebyl problém například zabloudit. Měli jsme k dispozici i auto, takže to bylo fajn.
Byl jste se podívat na nějaký zápas Ottawy Senators?
Byli jsme s týmem na Washingtonu a potom jsem ještě později viděl Buffalo. Obrovský zážitek!
Vy byste měl letos maturovat, že? Jakým způsobem studujete?
Měl jsem letos maturovat, ale právě kvůli Kanadě jsem si poslední ročník rozdělil na dva, takže mě maturita čeká až za rok. Teď po příjezdu do Čech dělám zkoušky, abych mohl jít dál, tak uvidíme, jak to všechno dopadne. Ale snad dobře. Jinak v Gatineau chodím na hodiny angličtiny.
Jak se vůbec v Kanadě dívají na kluka z České republiky? Z malé země, kterou oni sami častokrát nazývají ještě Československem?
Já osobně jsem na žádný problém nenarazil. Nikdo si tam nehraje na žádnou hvězdu a nedělá ze sebe něco víc. Opravdu mám jen samé dobré zkušenosti. V týmu je 20 kluků, kteří musí dřít všichni stejně, pokud chtějí hrát. Naše parta je dobrá, nemůžu si stěžovat. Krom toho ty zkušenosti s Evropany jsou v dnešní době už velké, takže to není nic vyloženě nezvyklého.
Co na nějaké obecné povědomí o Češích? Narazil jste na něco takového?
Jakože jsme zloději a tak podobně? (smích) Ne, to ne. Ale musím říct, že se rádi učí česká slova. Zvlášť ta peprnější.
Předpokládám, že vás na oplátku taky něco přiučili?
To si pište!
Myslíte, že by se dalo říct, že vám tady v Čechách teď naopak chybí zámoří? Že už jste se natolik přeorientoval?
Musím říct, že ano, trochu mi to chybí. Hokej, led, zápasy. Možná i to samotné prostředí. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem doma. Člověk si musí taky chvilku odpočinout a připravit se na další sezonu. Navíc už 30. května letím zase zpátky do Toronta na NHL Draft Combine Testing, později na draft do Pittsburghu a prakticky celé léto strávím po kempech. Takže žádná velká dovolená.
Nejen město jako takové ale i návštěvy na stadionu jsou podstatně větší než v Čechách. Tisícovky lidí chodí i na zápasy juniorů, že?
Přesně tak. Tohle byla docela velká změna. I když my máme jen malý stadion, na naše zápasy chodí v průměru tak pět tisíc lidí. Ale když jsme hráli v Quebec City, tak na nás přišlo 18 tisíc diváků. To bylo něco neuvěřitelného a strašně úžasného.
Znamená to, že tam lidé skutečně hokej tak milují?
Přesně tak. Hokej je v Kanadě sport číslo jedna. V Gatineau je navíc juniorka nejvýše hrající tým, takže lidi to berou tak, že chodí na to nejlepší. Jak už jsem říkal, je to tam celé bráno diametrálně odlišně než v Čechách.
Co lovci autogramů? Už jste byl někdy "odchycen"?
Ano, byl. Několikrát. Chvilku to bylo docela zvláštní, že vás na ulici zastavují cizí lidé, ale člověk si rychle zvykne.
Loni v létě jste také absolvoval přípravný kemp Philadelphie. Jak to celé vlastně vzniklo?
Neprošel jsem draftem, žádný z týmu si mě nevybral, ale hned potom mi přišlo na e-mail pozvání na kemp Philadelphie. Coby volný hráč. Docela mě to překvapilo, už jsem nečekal, že by si na mě ten rok ještě někdo vzpomněl. Takže po dvou zápasech za Gatineau jsem odletěl do Philadelphie, kde jsem byl dva týdny. Setkal jsem se tam se spoustou hráčů, kteří NHL hrají naprosto běžně. Giroux, Jágr, Voráček. S Kubou jsem byl dokonce na večeři. Bylo to úžasné.
V České republice se pak o vás docela dost psalo v souvislosti s vaším odjezdem z kempu. Na poslední chvíli vás zase volali zpět, že?
Přesně tak. Odehrál jsem nováčkovský zápas proti Washingtonu, načež mi řekli, že se můžu sbalit, a že druhý den odlétám zpátky do Gatineau. Už jsem byl na cestě na letiště, když za mnou přijel trenér, že nemám zatím nikam jezdit, že mi bude volat generální manažer. Byl jsem strašně překvapený, když mi pak do telefonu řekl, že si mě chtějí ještě na pár dní nechat a nasadit do dalšího zápasu. Ale pochopitelně jsem měl strašnou radost. A dokonce jsem potom dal gól.
Mluvilo se i o tom, že i kdyby si vás ve Philadelphii chtěli nechat, tak by stejně nemohli. Je to tak?
Ano, přesně tak. Už byla přichystaná smlouva, jenže pak se zjistilo, že ji nemůžu podepsat. Protože jsem minulý rok nehrál v zámoří a protože jsem Evropan, který nebyl draftován. Tím pádem na mě ztratili jakákoliv práva, takže teď budu v draftu volný hráč, kterého si může vybrat naprosto kdokoliv.
Považujete ten rok po těchto zkušenostech nějakým způsobem za ztracený?
Ne, to vůbec ne! Potřeboval jsem si na všechno zvyknout a to bylo v Gatineau asi lehčí, než by to bylo ve Philadelphii. Opravdu je tam všechno o dost jiné. Myšlení lidí, přístup k práci. Osobně si myslím, že mám teď mnohem větší šance než loni, a že do toho půjdu s mnohem chladnější hlavou.
Co Radim Vrbata? Byl jste nějakým způsobem v kontaktu i s ním?
Ano, párkrát jsme si zavolali. Zajímal se, jak se mám a jak se mi daří. Já naopak sledoval jeho. Má úžasnou sezonu. Hodně jsme spolu mluvili hlavně loni v létě, protože on v Gatineau také hrál, takže mi o všem vyprávěl. Dost mi to pomohlo.
Vy jste za Boleslav loni odehrál i několik extraligových zápasů "A" týmu. Zvládl byste porovnat českou extraligu a kanadskou juniorskou soutěž?
Stylem je to asi srovnatelné, ale juniorská soutěž je o hodně rychlejší než česká extraliga. V Kanadě se všechno staví na bruslení, na rychlosti a důrazu. Taky jsou tam mnohem častěji k vidění bitky.
Jací jsou tam rozhodčí? Předpokládám, že mnohem tolerantnější…
Přesně tak. V Čechách rozhodčí tahají hokejisty od sebe, ale tam ne. Jakmile dva hráči shodí rukavice, tak jdou všichni stranou. Jakmile jeden z nich spadne, je po všem. Ale do té doby se do toho nikdo neplete.
Vy osobně tohle uznáváte? Berete to jako nezbytnou show pro diváky?
Určitě. Jednak je to show a jednak to častokrát pohne i s celým týmem. Dokáže to nabudit a pomůže to třeba i ten zápas vyhrát.
Vy ale bitkař nejste, že?
Ne, to určitě ne. (smích) Rozhodně nejsem ten typ, co by se pral. Ale máme v týmu pár bitkařů, kteří jsou na to vyloženě určení.
O draftu už jsme krátce mluvili, ale pojďme se k němu ještě na chvilku vrátit. Máte nějaký vysněný tým? U koho byste byl skutečně rád, kdyby si vás vybral?
Určitě by mi velkou radost udělala Philadelphie. Už to tam znám, většinu těch lidí i organizaci kolem.
Myslíte, že máte šanci?
Šance je vždycky, ale v tomhle se s ničím nedá počítat úplně najisto. Když bude někdo rychlejší, můžu jít úplně někam jinam. Ale já budu rád za každý tým, který mi dá šanci. Potom se uvidí.
Jak vůbec takový draft a všechno kolem do detailů probíhá?
Každý hráč, o kterého je zájem, je po celou sezonu bedlivě sledován. Navíc prochází meetingy, kde se ho vyptávají na nejrůznější věci. Na zkušenosti, vize do budoucna, snaží se odhadnout hráčovu motivaci, snahu pracovat na sobě. Dokonce se zajímají i o rodinu. Po sezoně pak vybraní hráči podstoupí už ty zmíněné NHL Combine Testing. To je záležitost na několik dní, kde vás testují po všech stránkách. Fyzička, psychika, odolnost. Je toho spousta. Jakmile jste pozvaní sem, tak je jasné, že jste vysoko, a že máte slušné šance. Pak přichází na řadu už samotný draft. Většinou je to tak, že hráči z Evropy na něj jezdí do 60. místa, hráči ze zámoří se obvykle dostaví všichni.
Co vaše pozice v žebříčku?
Celou sezonu jsem byl do druhého kola, takže do toho 60. místa.
Už jsme krátce mluvili i o mistrovství světa dvacetiletých, které se letos konalo v období Vánoc v Kanadě. Nemrzelo vás, že jste se díky tomu vůbec nedostal domů?
Trochu samozřejmě ano, ale zase na druhou stranu jsem za Calgary byl strašně vděčný. Byla to obrovská zkušenost a měli jsme parádní tým. Chodilo 20 tisíc diváků, to byla doslova bomba.
V českých médiích se mluvilo o tom, že výkon českého týmu byl jednoznačně nejlepší za posledních několik let. Souhlasíte?
Já myslím, že ano. Měli jsme opravdu super partu a podařilo se nám dojít relativně daleko. Škoda toho utkání s Rusy, kdy jsme prohráli vlastně až v prodloužení. To nás hodně mrzelo, protože porazit mistry z minulého roku ve čtvrtfinále, to by byla fantazie. A nebyli jsme tomu nijak daleko. Vůbec celá organizace toho šampionátu byla doslova neskutečná. Všechno, co jsme potřebovali, jsme hned měli. Paráda.
Jaké bylo setkání s Vojtou Mozíkem?
Bylo to fajn. Škoda, že ještě nejel Roman Will, to by bylo ještě lepší. Hodně jsme pokecali, všechno jsme to probrali – jak tady v Čechách a v Boleslavi, tak v Kanadě.
Stihl jste v tom všem sledovat i Mladou Boleslav?
Boleslav jsem sledoval. Kdykoliv byl čas, díval jsem se přes internet na zápasy. Je mi líto, že to nakonec dopadlo takhle.
Napadlo vás, že by to mohla být zase baráž? A tentokrát ještě navíc neúspěšná?
Nenapadlo. Zvlášť když se kluci dostali před Litvínov. V tu chvíli jsem si myslel, že už to bude dobré, a že to zvládnou. Ale bohužel šli nakonec zase dolů. Vím, že se říkalo, že má Boleslav letos zatím vůbec nejsilnější tým, ale ono je někdy těžké dát to dohromady tak, aby to skutečně fungovalo.
Děkujeme za rozhovor.
