Tomáš Klimenta: Všichni musíme hrát stejně. Tak můžeme postoupit
Tomáši, váš příchod do Mladé Boleslavi mnohé překvapil. Jak se tento krok rodil?
Jednal jsem hlavně s panem Plachým a s panem Sukem, kteří mě znali z mého předchozí působení tady v Boleslavi. Byli jsme v kontaktu poměrně dlouho, byli vytrvalí, z čehož se dalo usuzovat, že ten zájem o mě je opravdu velký. Navíc jsem se chtěl vrátit domů a v Liberci to nevypadalo, že bychom se domluvili. Pak už bylo rozhodování celkem snadné. V Boleslavi se mi tehdy líbilo a jak říkám, mám to kousek domů.
Pro hráče vašich kvalit – není 1. liga tak trochu krok zpátky?
To se teprve ukáže. Jestli tu 1. ligu vůbec zvládnu. (smích) Ono totiž nikdy není všechno tak, jak se na první pohled zdá. A velkým plusem v celém tom rozhodování byly i ty ambice, které Bruslařský klub má. Doufám a věřím, že postoupíme. Ta chuť jít výš je tady opravdu obrovská.
Napomohlo vašemu rozhodování i složení boleslavského týmu?
I složení týmu hrálo v mém rozhodování roli. Když jsem viděl, kdo všechno tu je, a jak obrovský potenciál tenhle tým má… Když budeme hrát tak, jako bychom už teď papírově a teoreticky měli, bude to paráda.
Po stadionu koluje takový malý vtípek: Prý vám angažmá v Mladé Boleslavi doporučil i zdejší kustod Olda Kopecký. Je na tom něco pravdy?
No jasně! S Oldou se známe už dlouho, volali jsme si. Doporučil mi to tady. (smích)
Za ty čtyři roky, které uplynuly od doby, co jste v Mladé Boleslavi hrál – změnilo se podle vás zdejší prostředí?
Ani bych neřekl. Ale uvidíme, co nám vymyslí s těmi sprchami… (úsměv) Myslím, že je tu všechno stejné, ne-li lepší. Mně se tu tehdy opravdu líbilo, takže i proto jsem se vlastně rozhodl jít sem znovu.
Co vy a 1. liga? Nějaké zápasy jste za ni odehrál, ale nebude to i tak trochu neznámá?
Vím, že tam jsou dobré týmy, ale že nás na druhou stranu čekají i zápasy, které budou mít nižší úroveň. Ale ať to bude tak nebo tak, my budeme muset fungovat pořád stejně – připravovat se směrem nahoru, ne abychom s těmi týmy hráli vyrovnané zápasy.
Už teď je jasné, že budete hráčem, na kterého se bude hodně spoléhat. Cítíte na sobě určitý tlak?
Hokej už nějaký ten pátek hraju a tenhle tlak jsem, myslím si, už párkrát zažil. Věřím a doufám, že tomuhle týmu mám co dát. A na druhou stranu si taky myslím, že to bude o týmu jako takovém. Ne o mně, Brošákovi nebo Vejbovi (Michal Broš a David Výborný – pozn. red.). Všichni musíme hrát stejně, protože jedině tak můžeme postoupit.
Nejde se vás nezeptat, i proto, že jste z Liberce, jestli jste sledoval loňskou baráž a zvlášť ten poslední rozhodující zápas právě mezi Tygry a Mladou Boleslaví…
Sledoval jsem to, dokonce jsem tam i byl.
Nechtěl byste to zažít?
Chtěl bych to zažít, ale s opačným koncem. Baráž hraná zespodu je vždycky příjemnější, než když do toho jdete obráceně. Když (zdůrazní) se tam dostaneme, myslím, že máme hodně zkušený tým na to, abychom se s tím poprali.
Jednu baráž jste zažil právě z té pozice extraligového týmu, pomáhal jste vyšší soutěž zachraňovat hned v tom prvním ročníku Mladé Boleslavi. Myslíte, že tedy máte přehled o tom, co tahle část sezony obnáší?
Myslím, že mám. Jak už jsem řekl, když do toho jdete zespodu, je to mnohem lepší než obráceně, takže horší než tenkrát to snad nebude. Vzpomínám, že jsem si tehdy říkal, že už to nikdy nechci hrát, ale holt to musím přehodnotit. (smích) Věřím, že i ten nový systém, který od loňska platí, nám dává mnohem větší šance.
Děkujeme za rozhovor.
