BK MLADÁ BOLESLAV

Rivalita tu bude nadosmrti, tvrdí David Pojkar

2. 10. 2013
Autor: Daniel Langer
M l. B o l. – První třetina nepřinesla tlak a neměla jistého favorita, v té druhé už se ale Bruslaři probudili a cílevědomě pracovali na vytvoření dostatečného náskoku, který by jim zaručil určitou jistotu klidných nervů před koncovkou zápasu. Jeden přesný zásah zaznamenal i obránce David Pojkar (na snímku), jenž do města automobilů přišel právě z Ústí nad Labem. Svému předchozímu zaměstnavateli nedal zadarmo ani kousek ledu, což dokázal i při osobních soubojích nebo strkanici po nešťastně obdržené brance.

Davide, zápasy s Ústím bývají okořeněné velkou rivalitou obou klubů. Ve středečním utkání to minimálně v úvodu vypadalo, že se napětí mezi oběma mužstvy vytratilo...

Tak bych to neřekl, spíše jsme se oťukávali. Hráli jsme spolu poprvé, jejich tým se hodně obměnil, takže jsme možná trochu čekali, co soupeř předvede. Příští utkání už to bude ale o něčem jiném a budeme do toho šlapat od začátku.

Postupem času se ale řevnivost na hřiště vrátila. Například pěstní souboj Lukáše Bohunického a Martina Baránka nelze označit za přátelský ani náhodou...

(úsměv) Jasně, Lukáš tu od toho je, takže super, že se konečně našel soupeř, co s ním ty rukavice shodil.

DAVID POJKAR
Důrazný obránce, jenž do Mladé Boleslavi přišel právě z Ústí nad Labem, střílí čtvrtou branku Bruslařů!

Je to s tou rivalitou vůbec ještě tak horké, když nyní Ústí není v situaci, kdy by jejich cíle korespondovaly s těmi, které máte vy?

Na tom se nic nemění. Boleslav a Ústí budou podle mého názoru rivaly nadosmrti.

A u vás osobně to musí být umocněno tím, že jste právě z Ústí nad Labem do Mladé Boleslavi přišel...

Trošku to cítit je, možná někde uvnitř jsem ještě o kousek motivovanější než kluci okolo. Ale nyní jsem v Mladé Boleslavi, hraji za ni a za působením v Ústí jsem udělal tlustou čáru.

V druhém dějství se zápas zlomil a vy jste se dostali do celkem jednoznačného vedení. Co se změnilo?

Nebylo to snadné, díkybohu při nás stálo střelecké štěstí a napadaly nám tam nějaké góly. V první třetině měl více čistých šancí soupeř a kdyby dali první gól oni, mohlo to vše třeba nakonec vypadat jinak. Za druhou třetinu můžeme být zkrátka rádi.

Dvakrát jste se nachomýtl k důležité skrumáži. Nejprve jste branku vstřelil a navýšil skóre na 4:0. Soupeř tam na vás zapomněl?

Kotouč tam hodně skákal, někdo do něj vrazil hokejkou přímo přede mě a už šlo jen o to ho trefit a doklepnout skrz skrumáž těl.

Zatímco napodruhé to byly méně radostné okamžiky, když kotouč doskákal za Valentova záda a nakonec i brankovou čáru...

Nechci se vyjadřovat k tomu okamžiku, i když jsem k situaci měl blízko, upřímně jsem nic moc neviděl. Že šlo o gól, jsem se dozvěděl víceméně až později. Já jsem tam dostal před brankou krosček od protihráče a začali jsme se pošťuchovat.

Sérii čtyř domácích utkání máte z poloviny úspěšně za sebou. S čím jít do té druhé části, kde vás čeká nováček z Havířova a Olomouc?

Neřešíme, kdo přijede. Takticky se na soupeře sice připravujeme, ale to jsou interní záležitosti. V každém případě chceme podat dobrý výkon, který by potěšil naše fanoušky a zvítězit.

Děkujeme za rozhovor!