Boris Žabka: Postupové zápasy byly jedny z nejkrásnějších zážitků

Borisi, další sezóna je za vámi, jaká podle vás byla? Jak byste ji shrnul?

Byla zvláštní. Na začátku ročníku jsem tam měl nějakou hokejovou pauzu a domluvili jsme se, že pomůžu zatím v mládeži. Od trenérů a od klubu jsem pak dostal šanci, řekli, že mám být připravený a snažit se pomáhat i A týmu, když to bude potřeba. Většinu zápasů v základní části, k nimž jsem nastoupil, jsem odehrál na domácím ledě vzhledem k tomu, že naše juniorka bojovala o postup do play-off. Náročný byl hlavně ten závěr této fáze, protože bylo v A týmu před play-off 1. ligy mnoho zraněných. Z toho vyplynula šance, kterou mi trenéři dali a odehrál jsem celé play-off. Pak v baráži jsem také hrál, za což musím poděkovat trenérům i klubu. Hlavně jsem si postupem splnil nějaký osobní cíl, protože jsem tady s týmem před dvěma lety spadl z extraligy. Jsem moc rád, že se to povedlo, že jsem u toho mohl být a tu šanci jsem dostal.

Takže postoupit s Bruslařským klubem zpět do extraligy byla pro vás otázka osobní cti?

Za těch pět až šest let, co jsem tady, se situace vyvinula tak, že jsem tu už prakticky zdomácněl. S rodinou jsme se rozhodli tady v Boleslavi zůstat, k tomu pomohlo, že jsem se určitým způsobem dostal do realizačního týmu boleslavské mládeže. To bylo hodně důležité a podstatné. K tomu jsem chtěl udělat maximum pro to, aby se boleslavský hokej vrátil tam, kam patří.

Když jste nastupoval do zápasů v základní části, byl jste často v jedné lajně s Jiřím Kurkou. Jaké to je nastoupit do zápasu za A tým s hráčem, kterého jinak v mládeži ještě trénujete?

V sezóně se to vyvinulo tak, že jsem se s trenérem Křivohlávkem přesunul původně ze staršího dorostu k juniorům, což jsou dvacetiletí kluci. V mém případě mi to, že jsem byl zapojen do A týmu, dodalo velkou psychickou sílu. Tím, že jsem s těmi hráči pracoval v juniorce, tak mi dali strašně velkou sílu na to, abych odváděl dobré výkony v áčku, neboť jsem cítil velkou zodpovědnost za to, že je nejprve něco učím a pak se na mě sami dívají. A Jirka Kurka byl svým způsobem jako druhý syn. (smích) Odváděl dobré výkony v juniorech, ale hlavně na to, že naskočil teprve první rok do A týmu, odváděl skvělé výkony i tam a zaslouženě v té sestavě byl.

A co ostatní hráči juniorky, které jste trénoval a v A týmu dostali šanci také. Nastoupili s vámi v lajně třeba do útoku?

To bych se asi opakoval. Celkově byl tento rok v juniorech takový, že i když nezačal podle představ, dostalo se mužstvo po určitých impulsech do nějaké formy a výkonnosti, která se předpokládala od začátku. Ti kluci se semkli a fungovali jako tým. Někteří pak také nakoukli do áčka, kde jsem si s nimi mohl také zahrát, a myslím si, že to bylo výborné pro ně i pro mě.

Myslíte si, že už budou hrát pak příští sezónu v A týmu stabilně?

Těžko říct, tam je to ovlivněné ročníky, které se posouvají. Vyskočí tam nově hráči ´95, kteří tam budou muset být napsaní. Uvidíme, jak to ti kluci zvládnou. Boleslav jde už nějaký ten rok směrem, že se tu šance těm mladým dává, takže tu sice nebudou mít nějaké místo vyloženě rezervované, ale když dostanou šanci, tak pokud se jí chopí, je možné, že budou hrát.

Když se vrátíme zpět k vaší hře, pak na konci sezóny jste už nenastupoval s vašimi juniory, ale byl jste spolu s Milanem Tomanem nebo Lukášem Bohunickým.

To vyplynulo ze situace, kdy bylo při play-off v derby s Benátkami mnoho zraněných. Trenéři se rozhodli rozestavět nás takhle. Dva zápasy nebo možná více jsem hrál s Milanem, ale pak na tu baráž nás trenéři rozdělili a utvořili slovenskou dvojici mě s Lukášem Bohunickým. Spolu nám to sedlo výborně a každý dělal to, co uměl. Snažili jsme se odvádět maximum a udělat pro tým a postup vše.

Jaký byl tedy ten fundamentální rozdíl mezi souhrou s mladým hráčem a zkušeným spoluhráčem?

Když hrajete s mladším hráčem, tak je potřeba se domluvit na nějaké spolupráci a snažit se mu v určitých situacích pomoct. Jirku Kurku bylo potřeba ze začátku usměrňovat, ale pak časem si s tím vším už poradil, nebylo na něj potřeba ani mluvit a odváděl skvělé výkony. Se starším hráčem, jako je Milan Toman, není moc o čem mluvit, protože je spolupráce jasně daná a každý máme nějaké svoje úkoly a netřeba se o tom nějakým způsobem bavit. S Lukášem Bohunickým jsme si řekli určité věci, podle kterých jsme chtěli jít a podle kterých jsme v zápase skutečně šli. Myslím si, že jako dvojici nám ta baráž sedla. Jsem rád, že jsem s ním mohl hrát, neboť hrál výborně.

Tuto spolupráci, kterou si pochvalujete, oceňovali pozitivně i fanoušci. Všímal jste si jejich ohlasů?

V baráži nebyl čas, abychom si všímali. Ale tím, že jsme hráli celou baráž spolu a trenéři nám dávali šanci, tak to bylo nějaké znamení, že naše výkony nebyly špatné. Tu podporu od trenérů jsme měli a jsme rádi, že jsme jim to mohli vrátit, že jsme to mohli vrátit Boleslavi a být u postupu. Hlavně jsme si to, musím říct, užívali. Poslední dva zápasy a postup byly jedny z nejkrásnějších věcí, které jsme zažili.

Když zmiňujete postup, pamatoval jste si, co následovalo potom?

Pamatuji si, určitě tam byly nějaké oslavy, což k tomu patří. Pro mě bylo důležité to emoční naplnění, že se podařilo splnit ten vytyčený cíl.

Po oslavách jste se už účastnil porady trenérů "na kanále" (debaty mezi halami, pozn. red.). Víte už, na jaké pozici budete dále působit či budete ještě hrát?

Na tohle je ještě brzy. Na jedné straně se bude hrát extraliga a lhal bych, kdybych řekl, že si nechci ještě rok zahrát. Zas na druhé straně tu máme rozdělanou práci v mládeži s tím, že je tam řada aspektů, které musím nějak vyřešit a dodělat. Mezi ně patří studium a trenérská licence, abych to mohl dělat na patřičné úrovni a profesionálně. Všechno ještě bude záležet na dalších jednáních a rozhodnutích, co bude priorita. Jelikož nemám maturitu, tak se musím přihlásit k dálkovému studiu na střední školu a dodělat ji. Pak získat licenci, abych to mohl nějak nasměrovat. Až pak bude záležet na tom, zda budu vůbec mít čas hrát hokej, nebo jestli budu jen trénovat.

Kde vlastně budete studovat?

Asi na Hermesu. Ještě to ale nemám domluvené, tady mi pověděli, že mi s tím pomůžou a já jsem za to moc vděčný. Doufám, že to dopadne dobře.

Už se ví, jaké bude trenérské rozdělení v mládeži na sezónu 2014/2015?

Já si myslím, že nějaké rozdělení tam už je, ale ještě to není uzavřené. Nevím ani, jak to bude v mém případě. Nějaké návrhy a vize tam jsou, ale ještě to není venku. Je potřeba si na další informace počkat.

Děkujeme za rozhovor.