BK MLADÁ BOLESLAV

Zdeněk Kubica: Hrát se dá s každým a toho se musíme držet!

1. 1. 2015
Autor: Zdena Bobková
M l. B o l. – Poslední zápas roku 2014 Bruslaři sice zakončili prohrou s třineckými Oceláři. Na tom, že šlo skutečně o těžké utkání, se shodli jak trenéři, tak hráči. Zdeněk Kubica (na snímku) však věří, že během čtyřdenní pauzy zapomenou na porážku a naberou síly a v neděli vletí na Hradec. V rozhovoru uznal kvality soupeře, ale také fakt, že se dá hrát s každým, protože se vždy jedná o lidi z masa a kostí. A Bruslaři vědí, že právě na této myšlence budou muset začít stavět i v roce 2015. V následujícím interview se tak můžete dočíst o hodnocení zápasu s Třincem, přípravách na královehradecký Mountfield nebo také o tom, zda tento útočník s číslem 81 na dresu volí veselí nebo klidný odpočinek během silvestrovských oslav.

Zdeňku, úvod posledního utkání roku 2014 s Třincem se vám příliš nepovedl. Bylo to podle vás strachem nebo snad přílišným respektem ze soupeře?

Nevím, jestli to bylo strachem. Začali jsme hodně špatně, a to se proti takovému soupeři, jakým je právě Třinec, hned vymstí. Sami jsme jim svými chybami nabídli vedení. Dostali jsme tři laciné góly a až teprve poté jsme začali hrát. Nebýt toho zpackaného začátku, mohlo to být mnohem lepší.

V první třetině jste byl zřejmě faulován a šel jste střídat. Soupeř využil lehkého zaváhání týmu a vstřelil druhou branku. Mohl byste nám situaci popsat z vašeho pohledu?

Dostal jsem ránu na solar a nemohl jsem dýchat, tak jsem šel co nejrychleji střídat, protože bych tam byl úplně zbytečný. Sudí to jako faul neposoudili a my jsme z toho bohužel inkasovali.

Druhé třetiny bývají z vaší strany většinou slabší, teď to ale vůbec neplatilo. Na soupeře jste uhodili a za stavu 2:3 už to bylo hratelné, že?

Druhá třetina byla dobrá. Bylo vidět, že se s nimi dá hrát hokej, i když je to vlastně nejlepší tým v republice. Mají nejkvalitnější mančaft a největší rozpočet, tak je to někde znát. Ale stále jsou to lidi z masa a kostí jako my. Trochu jsme je tam začali motat a bylo vidět, že se s nimi dá hrát. Škoda, že jsme takhle hráli jen tu druhou třetinu.

Vy sám jste v utkání vstřelil gól...

Žába (Boris Žabka, pozn. red.) dal krásnou přihrávku na Tršu (Peter Trška, pozn. red.) na druhou modrou. Jeli jsme vlastně tři na dva. Trša vystřelil, Kašpy (Pavel Kašpařík, pozn. red.) dorážel a já jsem jen hledal odražený puk, který vyplul tam z toho chumlu a jen jsem dával do prázdné.

Těší vás to alespoň trochu, že jste se dokázal prosadit proti prvnímu celku v lize?

To je úplně jedno, kdo dá gól. Na jednu stranu jsem za něj rád, ale to se mi zapíše akorát tady někde do statistik, ale všichni vidí, že jsme prohráli 2:5, a to je horší.

Byl to třetí zápas v poměrně krátkém sledu. Byla tam znát nějaká únava, zvlášť proti tak silnému soupeři?

V takových zápasech se ta únava moc nevnímá, to dolehne většinou až den poté. Ale jakmile je hráč vtažen do zápasu, tak se snaží únavu nevnímat.

Procházíte čtyřdenní hrací pauzou, další zápas je tu až 4. ledna na ledě Hradce Králové. Co aktuálně tým dělá?

Měli jsme den volno. Abychom trochu nabrali nějaké síly a mohli vlítnout na Hradec. Tomu se taky poslední dobou příliš nedaří…

Je to tedy podle vás příležitost se proti nim prosadit, pokud víte, že výsledky Hradce nejsou úplně ideální?

Jak jsem říkal, hrát se dá prakticky proti každému. Ale nesmíme zpackat ten začátek, protože to se pak horko těžko dohání.

Na závěr se zeptám – zda slavíte Silvestr či Nový rok a máte vůbec v tom zápasovém tempu čas na takové oslavy?

Já osobně to moc neslavím, pro mě je důležité si fyzicky i psychicky odpočinout, protože je to opravdu náročné. Samozřejmě mnohem raději trávím čas se svými přáteli a rodinou, ale pokaždé to nejde, tím spíš, když je ten extraligový rozvrh takhle našlapaný.

Děkujeme za rozhovor.