Soustředění taky pomáhá víc stmelit partu, hlásí Ctirad Ovčačík

30. 5. 2015

Autor: Vojtěch Drbohlav, Jitka Čechová

Š p i n d l e r ů v M l ý n – Hokejisté Mladé Boleslavi absolvovali letní soustředění v Krkonoších. Během jednoho z náročných tréninkových dnů si na chvíli u redakčního mikrofonu odpočinul obránce Bruslařského klubu Ctirad Ovčačík (na snímku), který prozradil, jak společně s týmem prožívá, nebo chcete-li přežívá, letní přípravu.

Ctirade, co říkáte na letní přípravu? Berete ji jako „nutné zlo“, nebo ji snášíte bez problémů?

My hokejisté tohle absolvujeme každý rok a čím víc toho již máme za sebou, tím lépe se na to dokážeme psychicky připravit. Jinými slovy už jsem si prostě zvykl. Letní příprava je důležitá, pokud chcete dobře zvládnout sezonu, tak prostě nezbytná nutnost. Každý má nějakou slabinu, o které ví. Léto je právě nejlepší čas na to, aby zapracoval na jejím odstranění a zlepšil se.

Speciálně Ctirad Ovčačík si soustředění ve Špindlu zkomplikoval o něco víc než ostatní. Hned první den si totiž při pádu odřel stehno. „I to k tomu bohužel občas patří,“ povzdychl si s úsměvem.

Jedno ze specifik soustředění je to, že je tým celou dobu pohromadě, zatímco do domácího prostředí hráči pravidelně dojíždí a pak se zase vracejí domů. Berete to jako výhodu?

Je to lepší, komunikujeme spolu častěji a to pomáhá ještě více semknout tým. Pomůže nám to i poznat nové kluky, protože v Boleslavi na to není tolik času. Tady můžeme zajít večer na wellness, poklábosit, jak to třeba chodí jinde nebo co koho baví mimo hokej.

Letos máte na programu dvě soustředění, což je oproti uplynulým sezonám docela významná změna. Je díky tomu příprava pestřejší?

Dva týdny jsme byli nejdříve doma, pak trávíme čas tady. Je to o něco náročnější. Dříve, když jsme jeli do Železné Rudy, tak už jsme měli z domova dost natrénováno, ale na toto soustředění jsme přijeli ještě ne tolik zapracovaní. O to ale může být naopak soustředění na Šumavě lepší, protože už budeme mít dost náročné věci za sebou. V okolí Železné Rudy budeme jezdit opět především na kole. Na to v Boleslavi není moc prostoru, protože je tam velký provoz a trenéři o nás mají docela strach, abychom se nezranili. Na Šumavě je menší provoz, jsou tam kopce a bude to jednodušší. Tedy tak trochu. (úsměv)

Jak jste relaxoval? Sledoval jste třeba mistrovství světa v ledním hokeji? Nebo jste hokej úplně vypustil?

Ano, sledoval jsem skoro každý zápas v televizi a na dvou jsem se byl podívat v Ostravě. Mistrovství světa byl určitě skvělý zážitek. V Ostravě byla nádherná atmosféra. Když tam hrají Vítkovice, tak to takové nebývá. Ale tentokrát přijelo hodně slovenských fanoušků a ti fandili opravdu skvěle.

Měl jste čas potkat se s kolegou Mitjou Robarem?

S Mitjou jsem se tam bohužel nepotkal. Byl jsem totiž doma v Olomouci a vždy jsem tam přijel jen na zápas.

Chybí vám už led? Myslíte už na to, až zase obujete brusle?

Ano, už na to často myslím, (smích) Věřím, že se dobře zapracujeme, a že půjdeme na led plní sil. Letní příprava bývá dost dlouhá a led nám potom logicky docela chybí. Každý už by chtěl mít na hokejce puk, dávat góly a všechno, co k tomu patří. To přináší tu hlavní radost.

Děkujeme za rozhovor.