Chci hrát play-off, má jasno navrátilec Marek Trončinský
Marku, říká se, že člověk dvakrát nevstoupí do stejné řeky, ale vy do Boleslavi přicházíte už potřetí. Mohl byste tyto tři příchody porovnat?
Poprvé jsem do Boleslavi přišel jako mladej kluk, v tu dobu se tady hrála 1. liga. Klub měl velké ambice, prostřídalo se zde hodně hráčů a přednost dostávali hlavně ti zkušenější. Dohromady jsem tu strávil asi měsíc, odehrál jsem pouze jeden zápas v Třebíči, který se mi zrovna moc nevydařil, a poté bylo jasné, že už si nezahraju. Druhé angažmá vyplynulo z toho, že se do Třince vrátil Josef Hrabal a tím pádem v obraně vznikl přetlak. Jaromír Látal o mě projevil zájem, domluva proběhla poměrně rychle a dá se říct, že nyní se tato situace zopakovala.
Třinec v uplynulé sezóně skončil těsně pod vrcholem, v Mladé Boleslavi byli všichni nadšeni z postupu do předkola play-off. Nevadí vám, že oba kluby mají trochu jiné ambice?
Každý tým chce vyhrávat a v hokeji se může stát úplně všechno. V Třinci se nikdo netajil tím, že si Oceláři brousí zuby na titul, vzhledem ke složení mužstva se tomu ani nikdo nemohl divit. Oba týmy mají za sebou velkou společnost, která je finančně podporuje, ať už jsou to Třinecké železárny nebo ŠKODA AUTO, takže v tomhle ohledu mají určitě něco společného.
Když srovnáte svou roli v týmu tady v Boleslavi s tou v Třinci, připadá vám nějakým způsobem odlišná? Cítíte třeba větší důvěru?
Určitě ano. První mi volal pan trenér Výborný, který říkal, že mě nechce přemlouvat, ale že je tu o mě velký zájem, což mě velice potěšilo. Ozval se ještě jeden tým, ale Boleslav byla rychlejší. Určitě se budu snažit podávat co nejlepší výkony, abych všem jejich důvěru vrátil.
Jak jste loni vnímal Mladou Boleslav jako protivníka? Je třeba znát, že uplynulá sezóna tu dopadla jinak, než všichni očekávali?
V poslední čtvrtině sezóny patřila Boleslav mezi nejlepší týmy v lize, posbírala opravdu hodně bodů a dokázala i poměrně jasným způsobem vyhrát v Třinci. Zrovna v období, kdy jsem zde hostoval, se prohrálo asi sedmkrát v řadě, ale atmosféra v kabině byla i tak stále velice dobrá. Všichni zůstávali pozitivní, věřili, že se vše v dobré obrátí a hledali způsob, jak se z té série porážek dostat. Potom se párkrát podařilo zvítězit a dobré výkony vydržely až do konce základní části. Myslím si, že v předkole Boleslav zaslouženě přešla přes Plzeň a doufám, že to kluky nabudilo, a že nám to dodá sebevědomí do startu nového ročníku.
Pro další sezónu je asi důležitý fakt, že budou mít Bruslaři větší respekt u ostatních týmů než v předcházejících letech. Souhlasíte?
Ano, souhlasím. Už si asi nikdo nedovolí Boleslav podcenit a naopak si na ni dá větší pozor. Hodně bude záležet na tom, jak se bude dařit Vejbovi (Davidu Výbornému, pozn. red.). Toho musíme všichni dostat do pohody, protože když posbírá čtyřicet bodů, tak se bude dařit celému týmu. (směje se) Je to obrovská autorita a jeho přínos pro mužstvo je nepopsatelný a nějaký respekt vůči němu by tam, samozřejmě, měl být.
Skončila vám suchá část letní přípravy, jaká pro vás byla?
První dny pro mě byly nesmírně těžké, protože jsem se k týmu připojil až těsně před soustředěním na Šumavě, takže ostatní kluci měli oproti mně několikatýdenní náskok. Poté jsem měl drobné problémy s kolenem, takže jsem si potřeboval trochu ulevit, chodil jsem pouze do posilovny. Následující týden byl volnější, pak následovaly různé testy, které trvaly až do posledního dne. O víkendu jsem si udělal volno a pak se chystáme s rodinou do Mariánských Lázní, kde se zároveň budu individuálně připravovat, abych všechno zvládl dohnat.
To, jak si tým sedne, se samozřejmě ukáže až na ledě. Jaký je ale váš momentální pocit, když se podíváte do kabiny?
Dá se říct, že se příliš změn v kabině neodehrálo, v podstatě odešel pouze Michal Broš a ještě dva nebo tři další hráči, což je normální a děje se to v každém týmu. Přijde mi, že není důvod, aby se po nejúspěšnější sezóně v historii klubu nějak výrazněji hýbalo se sestavou.
Poslední otázka, jaká jsou vaše očekávání od boleslavského angažmá?
Máme silný kádr, takže o baráži nebo play-out ani nechci přemýšlet. Jednoznačně chci hrát play-off, ale myslím si, že tohle máme všichni v kabině společné.
Děkujeme za rozhovor.