Nakonec nám přesilovky přece jen pomohly, říká Jan Holub

19. 2. 2016

Autor: Vojtěch Drbohlav

L i t v í n o v – Severní vítr zavanul mladoboleslavské hokejisty až do Podkrušnohoří, kde se v nejmenším českém extraligovém městě proslulém chemickým průmyslem představili proti úřadujícímu mistrovi. Úvod zápasu na Zimním stadionu Ivana Hlinky sice vyšel Bruslařům lépe a už od třetí minuty vedli zásluhou kapitána Davida Výborného, jenže potom už byl aktivnější domácí Litvínov, který nebyl vůbec daleko od zisku tří bodů. Situaci si ale domácí VERVA zkomplikovala četnými fauly, potopil ji navíc ten nejzákeřnější - vysoká hůl na Davida Výborného, který musel ze zápasu předčasně odstoupit. Boleslavští využili v závěru dvě přesilové hry. Nejdříve si vynutili prodloužení a následně v něm i rozhodli. Nakonec tedy vezou z Litvínova dva body, které jsou vzhledem k průběhu zápasu velmi cenné. Po zápase jsme vyzpovídali jednoho z nejvytěžovanějších obránců Jana Holuba.

Jak byste shrnul divoké utkání na horkém litvínovském ledě?

Do zápasu jsme vstoupili lépe a byli jsme aktivní. Z toho vyplynul také náš první gól. Druhá třetina nám bohužel nevyšla. Já sám jsem tam byl dvakrát vyloučení a dostali jsme dva góly. Hra se potom různě přelévala. Chvíli jsme byli aktivnější my, potom zase domácí. Nakonec jsme dostali gól na 4:3. Během tří minut jsme to ale dokázali otočit.

Když už padla řeč o tom, jak rychle se dají střílet góly, tak se nabízí otázka ohledně toho, že se vám proti Karlovým Varům stávalo, že jste vstřelili branku, ale soupeř na to o pár sekund později odpověděl. V Litvínově se stalo jednou totéž. Jak tomu zabránit do dalších zápasů?

Těžko říct, je to hokej. Je možné, že v tu chvíli, kdy vstřelíme gól, trochu polevíme v koncentraci. Snad už jsme si tyto slabší chvilky vybrali.

Co říkáte na hru Litvínova, se kterou jste měli během zápasu velké problémy? VERVA je třináctá a zdálo by se, že tým může být psychicky hodně dole, jenže to nebylo znát...

Vůbec nevím, proč ten tým nezačal už dříve hrát to, co hraje v posledních zápasech. I nám v pátek ukázal, že je to velmi nepříjemný soupeř, který má na víc než na boje o udržení.

Vraťme se ale ještě k vašemu hernímu výkonu. Budete se mnou souhlasit, když řeknu, že to výkon hodný pátému týmu v tabulce úplně nebyl?

Nebylo to úplně ono. My se trošku hledáme, jsme ale rádi, že jsme nakonec domácí přestříleli a získali jsme tři body.

Téma, které je stále aktuální, jsou vaše slabé přesilovky i hodně inkasovaných gólů v oslabení. Je to také téma, které se často řeší na trénincích?

Probíráme to celou sezónu. Při přesilovkách nám to moc nelepí a v oslabeních dostáváme špatné góly. Pracujeme na tom pořád, snažíme se to usilovně zlepšit. Věřím, že se to projeví. Snad nám k tomu pomůže závěr tohoto zápasu – vždyť na konci nás zachránily právě přesilovky, díky kterým jsme rozhodli. (úsměv)

V závěru základní hrací doby jste dostali možnost zahrát si přesilovku pět na tři, kterou jste ještě umocnili odvoláním brankáře, a hráli jste tak málo vídanou trojnásobnou početní výhodu, která byla využita. Očividně vám to dodalo impuls před prodloužením, že?

Ano, trenéři se rozhodli, že odvolají gólmana a naštěstí nám to vyšlo a spadlo to tam. V prodloužení už jsme si věřili, chtěli jsme ten zápas co nejdříve ukončit, zaplaťbánbůh za to, že se nám to podařilo a vezeme důležité dva body.

Vy jste naskočil zpět do zápasového rytmu po zranění už v minulém zápase. Jaký to byl návrat? Hrálo se vám dobře, nebo jste si naopak říkal, že to ještě není ono?

Po pauze je vždy těžké se do toho vrátit, ale myslím si, že to není tak hrozné. Pauzu měl následně i celý tým, takže na tom nejsem o moc jinak než ostatní.

V Litvínově jste byl na ledě hodně vidět, především v oslabeních jste byl velmi vytěžovaný. Cítíte od trenérů důvěru?

Já jsem tady od toho, abych bránil, a Tronča (Marek Trončinský – pozn. aut.) útočil. Tak to máme rozdělený a já jsem s tím naprosto smířený. Hraje se mi dobře a jsem rád, že dostávám prostor na ledě.

Děkujeme za rozhovor.