Pavel Musil: Teď to bolí, ale jednou o téhle sezoně budeme vyprávět dětem

7. 4. 2016

Autor: Zdena Bobková

M l. B o l. – Je po všem a byť možná mnozí slzu zamáčkli, netřeba doopravdy smutnit. Hokejisté BK Mladá Boleslav a jejich fanoušci udělali zas další krok, navázali na loňské úspěchy a posunuli se dál – až do semifinále české nejvyšší soutěže. Jaké jsou bezprostřední dojmy útočníka Pavla Musila (na snímku vlevo), který do posledního zápasu naskočil i přes otřes mozku, který utrpěl v prvním semifinálovém duelu:

Pavle, nastoupil jste po zranění do čtvrtého zápasu už rozjeté série. Jak se vám hrálo?

První střídání v první třetině jsem se trochu hledal, ale pak už jsem byl tak rozjetý, že už to nějak šlo.

Mrzí hodně, že jste proti Liberci nebrali alespoň jednu výhru?

Je škoda, že nejblíž jsme k tomu měli ve těch dvou zápasech v Liberci a pak doma v tom čtvrtém utkání. Bohužel nám nevyšel ten třetí domácí zápas, ten asi klíčový. Chtěli jsme je potrápit. Pořád jsme si věřili, že bychom s tím mohli něco provést, ale bohužel Liberec teď v play-off potvrzuje to, co ukazoval už celou sezonu. Můžeme mu akorát pogratulovat.

V čem byl Liberec prostě lepší?

Hráli výborně střední pásmo. Bylo to hodně těžké se tam dostat, moc se nám to nedařilo. Když už jsme se tam dostali, tak akorát nějakým nastřeleným pukem. Ale nebylo tam moc prostoru. Bojovali o puky. Když se dostali oni k nám, tak už to byl trochu kolotoč.

Play-off ale není jen série s Libercem, patří do něj i čtvrtfinále s Hradcem. Dokázal byste i to shrnout?

S Hradcem to byla těžká série, ale naštěstí jsme vždycky urvali ty zápasy v prodloužení, nebo na nájezdy, což bylo extrémně důležité. Pro Hradec to bylo těžké hlavně na psychiku – když tým prohraje třikrát v prodloužení nebo v nájezdech, je to darda. Klobouk dolů, jak se zvedli v tom pátém zápase a nedali nám nic zadarmo. Naštěstí to bylo potom se šťastným koncem pro nás.

Nestála vás ta série s Hradcem až příliš mnoho sil?

Ono to může mít svoje pro a proti. Třeba v prvním zápase bylo vidět, že Liberec hrál s námi teprve páté utkání v pětadvaceti dnech. Bylo to na nich znát. Je škoda, že jsme toho nevyužili, tam to bylo hratelné. Pak už se do toho dostali a potvrdili jen to, co celou sezonu.

Přesto, smutek ale určitě není na místě. Ta sezona byla vynikající a nezbývá, než vám poděkovat a pogratulovat.

Teď smutek trochu je, ale postupem času na to podle mě budeme rádi vzpomínat a vyprávět o tom svým dětem. Udělal se tady kus práce, asi se dá říct, že jsme se zapsali do dějin boleslavského klubu. Za ty čtyři sezony, co tu jsem, se to tu všechno neuvěřitelně posunulo vpřed.

Vrátím se ještě k atmosféře na konci zápasu, kdy vám i za rozhodnutého stavu pro Liberec aplaudoval celý stadion a lidé vyvolávali vaše jména. Jaký to byl pocit?

Fanoušci nás podporují celou sezonu, jsou výborní. Pořád chodilo přes tři a půl tisíce lidí, což tady v té menší hale je dost slyšet. Musíme jim za to jen děkovat. Je to i jejich zásluha, že jsme se dostali až sem.

Děkujeme za rozhovor.