Daniel Marek: Nový stadion? Vize máme, ale je to běh na dlouhou trať

Pane Marku, jak jste se vlastně jako člen představenstva dostal k boleslavskému hokeji?

První krůčky k hokejovému klubu jsem udělal už jako malý kluk. Prvním sportem, který jsem začal provozovat, byl hokej a jako boleslavský rodák jsem začínal právě zde. Jsem stejný ročník jako Radim Vrbata. Já chytal a on mi dával góly. To vydrželo až do páté třídy, kdy bylo třeba rozhodnout, jestli půjdu do hokejové, nebo matematické třídy. Nakonec jsem se za přispění rodičů vydal cestou druhou. Vyzkoušel jsem i jiné sporty, ale nejvíce přátel mám nadále u hokeje. Nenechal jsem si ujít jediný zápas napříč všemi ligami, které kdy Boleslav hrála. A vydrželo mi to doposud. V roce 2010, kdy jsem byl jmenován náměstkem primátora, zároveň přišla nominace do představenstva klubu.

Podílíte se jako člen představenstva přímo na chodu klubu?

Jednou za dva týdny se scházíme s manažery, trenéry a projednáváme jednotlivé detaily o směřování, ale i aktuální situaci v klubu. Takže ano, mám možnost přispět svou troškou do mlýna. Těmi horšími roky, kdy se pravidelně hrála baráž o udržení a přišel sestup, jsme se poučili. Máme kolem sebe ty správné lidi, kteří posouvají klub dál a ta naše práce jako celku se, myslím, odráží na výsledcích.

Mluvíme tady o trošce do mlýna, ale pan Plachý v jednom rozhovoru zmínil, že po sestupu jste to byl právě vy, on a generální manažer pan Tůma, kdo se hned druhý den sešel a řešil budoucnost klubu. Je pro vás klub srdeční záležitost?

Ano, považuji se za velkého srdcaře. Pan Plachý vám určitě potvrdí, že každý zápas velmi intenzivně a emotivně prožívám. Když se nedaří, často ty rozhodující okamžiky kvůli nervozitě málem ani nedokážu sledovat, nervuju se do poslední vteřiny. Nájezdy už vidím většinou jen tak na půl oka, nebo se otočím a čekám na reakci publika. (smích)

Neuvažoval jste v těžkých chvílích, například po zmíněném sestupu, jestli vůbec pokračovat?

Taková věc mě osobně vůbec nenapadla. Hokej je v Boleslavi velká tradice, klub je přes sto let starý. Zároveň jsem myslel na nyní již většinového majitele pana Plachého, který za ty roky do hokeje vložil nejen spoustu peněz, ale především také času a úsilí. Hlavně díky němu boleslavský hokej je tam, kde je a já si ho za to velmi vážím. Žádný klub nemůže být veden jako firma, ale musí to být hodně srdcově a lidé to podle mě oceňují. Je to vidět i na návštěvách, které byly třeba oproti fotbalu stabilně vysoké i v nižší soutěži.

Návštěvnost hokej versus fotbal je hodně diskutované téma. Dovedete si velké rozdíly, dobrým výsledkům navzdory, vysvětlit?

To by bylo na širší diskuzi. Hokej je dle mého názoru divácky atraktivnější sport, má větší spád a dokáže diváka strhnout. Atmosféra na uzavřeném zimním stadionu je také lepší, než na otevřeném fotbalovém, kde se snadněji rozmělní snaha o povzbuzování. A v neposlední řadě považuji Boleslav prostě za hokejové město z pohledu tradice.

Vnímáte na své pozici změny v povědomí obyvatel o boleslavském hokeji po úspěšných sezónách?

Rozhodně ano. Je to vidět třeba už na mládeži. Měli jsme období, kdy byl trochu problém s nedostatkem dětí. Ne, že by za to mohly jen výsledky, ale zájem vzbuzovaly daleko dostupnější sporty, jako je například florbal. Nyní mají mladí hokejisté svoje vzory a hokeji se opět daří. Navíc se snažíme neustále vylepšovat podmínky a zázemí. Nyní nás čeká Liga mistrů, která nám také hodně ukáže, jak na tom se zájmem veřejnosti budeme ve srovnání s ostatními úspěšnými evropskými kluby. A samozřejmě marketingově se o hokeji daleko více mluví a je to reklama pro celé město.

Jak vůbec vnímáte účast v Lize mistrů? Je to prestižní záležitost, nebo komplikace?

Já osobně to vnímám spíše jako komplikaci. Je to logisticky, časově i finančně náročná soutěž. S fotbalovými soutěžemi podobného typu se zatím hokejová Liga mistrů nedokáže finanční zajímavostí rovnat. Nějaké vrásky nám to určitě způsobí, ale hodnocení si necháme až na závěr. Druhé hledisko samozřejmě je, že účast mezi evropskou špičkou zvýší renomé klubu a je to zpestření pro fanoušky.

Pokud se bavíme o finanční náročnosti, je stále složitější naplnit rozpočet klubu? Nároky rostou, například zmíněná účast v Lize mistrů, nebo velká jména, která se v klubu poslední roky objevují...

Náročnější to bezpochyby je, ekonomika je alfa a omega. Po úspěšných sezónách samozřejmě došlo například i k nárůstu položky hráčských mezd. Hokej je v nevýhodě oproti fotbalu, protože když vychováte mladého hráče, můžete ho výhodně prodat a rozpočet nějakým způsobem zalepit. Tabulkové odstupné hodnotu hráčů v tomto směru výrazně devalvuje. Naštěstí se v Boleslavi můžeme opřít o silné partnery, jako je ŠKODA AUTO, Odbory, ŠKOENERGO. Těžko by tu bez takové podpory extraliga byla, všem partnerům se patří za věrnost poděkovat.

Velkým tématem, které souvisí i s výše zmíněným, je v poslední době zimní stadion, že?

Je důležité říct, že vnímáme probíhající spekulace a diskuzi, která momentálně městem probíhá. Názory nejsou zcela jednoznačné. Na jednu stranu vnímáme, že by si Mladá Boleslav novou, rozumnou multifunkční halu, dejme tomu pro pět tisíc lidí, zasloužila. Dlouhodobě jsme napříč sportovním spektrem hodnoceni jako jedno z nejúspěšnějších měst v republice. Na nejvyšší úrovni máme hned několik sportovních týmů. Na to, jak jsme malé město, je to velký úspěch. Druhé hledisko jsou finance. Určitě nemůžeme halu postavit jen za veřejné peníze. Podíl od města by z kalkulace 400 až 500 miliónu mohla být až jedna třetina. Další třetinu by bylo třeba sehnat z dotací a poslední třetinu by musel zajistit nějaký strategický partner.

Jaký je momentálně časový harmonogram pro další jednání?

V létě by měl být určen koordinátor a tím pádem bychom se už mohli začít bavit konkrétněji. Nejedná se čistě jen o peníze, ale i o potencionální umístění nové haly. Musíme si uvědomit, že je potřeba mít tréninkovou halu lokalizovanou u hlavní arény, není to tedy úplně tak jednoduché. Momentálně jsou ve hře tři lokality. I v této fázi ale může celý záměr narazit na překážku, pokud bychom například nedosáhli na dotaci, nebo se nenašel onen strategický partner, který by měl zájem se na výstavbě podílet.

To se bavíme pouze o vstupních nákladech na vybudování stadionu. Co provozní náklady?

Aktuálně jsou náklady na provoz asi dvacet miliónů korun, tato částka by se podle studie díky modernějším technologiím neměla příliš lišit. Takže tady bychom na problém narazit neměli.

Poslední otázka. Jak se těšíte, až se hokejové dění znovu rozpoutá?

Těším se velmi. Ve mně se to poněkud mísí, jelikož pohled člena představenstva, náměstka primátora a fanouška se pokaždé trochu liší. Na zápasy si ale znovu rád čas udělám.

Děkujeme za rozhovor!