Porazili jsme se sami, smutnil po zápase s Minskem nový Top Scorer Jakub Orsava

Jakube, co pro vás znamená Champions League?

Novinka to pro mě není, už s touhle soutěží mám nějaké zkušenosti z Třince. Na druhou stranu přiznávám, že Bělorusko i konkrétně tenhle tým pro mě jednou velkou záhadou byly. Ale ono přesně o tomhle celá Liga mistrů je. Prakticky pokaždé narazíte na někoho nového, nepoznaného. Země, týmy. Vždycky je to jiné.

Předpokládám, že je o to těžší se na ty zápasy připravit...?

Je to tak. Trenéři se nám samozřejmě snaží něco nabídnout, nastínit. Máme k dispozici i nějaké starší záznamy, ale pořád je to jedno velké neznámé. Nikdo pořádně neví, co budou hrát, co vlastně hrají normálně. Prostě se tím spíš musíme soustředit na tu naši hru a nehledat nic u druhého.

Do Minsku jste přicestovali až v den zápasu. Bylo to o tenhle aspekt náročnější?

Za sebe si to nemyslím, ale tohle je hodně individuální a asi byste se musela zeptat každého zvlášť. Faktem je, že letadlo bylo spíš menší, a že dlouhánům to asi úplně dobře neudělalo, ale jak říkám, je to na pocitech jednotlivců. Každopádně bychom v tom neměli hledat nějaké důvody. Jsme profesionálové, jsme trénovaní, máme rozcvičky.

Hlavně ke konci, před přistáním tady v Minsku, ta cesta byla poněkud náročnější, objevily se celkem velké turbulence. Co vy a tyhle komplikace?

Nijak zásadně na to netrpím, ale zdravý respekt z toho samozřejmě mám. Ale že by mi to vyloženě nějak vadilo, to ne.

Vám osobně se v zápase s Junostěm zadařilo, dal jste hned dva góly a pro příští duel se Švédy se stáváte Top Scorerem (v prvním kole tato „funkce“ automaticky připadá kapitánům). Alespoň se sebou samým panuje trochu spokojenosti?

Spokojený být nemůžu, prohráli jsme. Krom toho oba ty góly byly spíš z kategorie šťastnějších. Na tom prvním zapracoval hlavně Vampy (Petr Vampola, pozn. red.) a i u toho druhého se to ke mě tak nějak podivně odrazilo. Vystřelil jsem z kruhu a padlo to tam. Ale jak říkám, nezískali jsme žádné body, takže je to k ničemu.

Během večera to tu už několikrát padlo – velký počet vyloučených ze strany Mladé Boleslavi. Dá se k tomu něco říct?

Asi že jsme se porazili sami. Hráli jsme víc než vyrovnanou partii, vytvářeli jsme si šance, nedali jsme gólovky. Prostě nás potrestali.

Ve středu dopoledne vás čeká kratší trénink, odpoledne následuje volno a další den ráno přesun do Švédska. Je to náročný program?

Nemyslím si. Zítra potrénujeme, odpoledneme si oddechneme, odpočineme si. A na čtvrtek musíme být připravení.

Co od dalšího duelu Ligy mistrů čekat? Bude to něco jiného? A dá se vlastně vůbec něco představit?

S Třincem jsme s někým ze severu hráli tak dva roky zpátky, pokud hádám správně. Myslím, že to bude ještě o jeden level výš. Jsou daleko bruslivější, snad i šikovnější. Asi to bude ještě o něco těžší než s Minskem.

Co ta tříčlenná skupina jako taková? Má Boleslav nějaké šance a vlastně i cíle?

O cílech se nám asi nemluví dobře. Všichni do toho jdeme s tím, že chceme odvést to nejlepší, ale kam až chceme dojít? To se teď těžko říká. A takhle se dá mluvit i o té skupině obecně. Prostě jdeme od zápasu k zápasu a uvidíme.

Děkujeme za rozhovor.