Nakopl nás paradoxně inkasovaný gól v naší přesilovce, ví brankář Dominik Groh

Vašemu týmu se nepovedl začátek druhé třetiny, kdy jste inkasovali při přesilové hře. V tu chvíli to vypadalo, že to s vámi nebude vypadat moc dobře. Potom si trenéři vybrali oddechový čas, po němž se váš výkon razantně zvedl. Co vám trenéři během té půlminuty řekli?

Říkali nám, abychom se vrátili k naší hře ze začátku první třetiny. Nástup do zápasu jsme totiž měli výborný. My často míváme vstupy do prvních třetin dobré. Důležité bylo to, že se kluci inkasování nelekli, šli do toho a zápas otočili.

Dá se tedy říct, že to vysoké vedení, do kterého jste se dostaly ve druhé třetině, vzešlo z toho, že se vám zlepšilo sebevědomí?

Ano, nás nakopl především ten inkasovaný gól. Po něm jsme začali hrát to, co jsme chtěli.

Jak zněly taktické pokyny na třetí třetinu? Co si budeme povídat, po té druhé už bylo prakticky jasno o tom, kdo zvítězí…

Trenér nám říkal, abychom to dohráli a hlavně nepolevili. Zkrátka jsme si říkali, že musíme zůstat u naší hry a nedovolit Jihlavě, aby se vrátila do zápasu.

Jak vy osobně vnímáte výhru nad Jihlavou, která přijížděla do Mladé Boleslavi se třemi výhrami v řadě?

My jsme v tomto kalendářním roce vyhráli poprvé za tři body. I v tomto ohledu nás to hodně potěšilo, protože už je konec ledna. S Jihlavou to ale nebyla žádná sranda, výsledek tomu až tak neodpovídá. Ze začátku jsme dost tlačili, ale gól z toho nedali. To týmu zrovna dvakrát nepomůže, když se z tlaku, který má, neprosadí. Jsme určitě rádi, že jsme to zvládli a máme tři body.

Vás by mohl mrzet váš druhý inkasovaný gól na 5:2, kdy jste si poněkud nešťastně skopl puk bruslí mezi tři tyče. Co byste k tomu řekl?

Byla to rána, už jsem si myslel, že zápas odchytám jen s jedním inkasovaným gólem, ale bohužel přišlo tohle. Jeli na mě dva na jednoho, hráč se rozhodoval, jestli má vystřelit nebo zvolit přihrávku, ale nakonec vystřelil na beton. Jak jsem se přesouval, tak jsem si to bohužel srazil mezi nohy. To byl můj gól. Mrzí mě to, ale vzhledem k tomu, že jsme vyhráli, tak mám samozřejmě radost z toho vítězství.

Po mnoha prohraných zápasech se vám play-off hodně vzdálilo. Je postup do vyřazovacích bojů ještě pořád vaším cílem?

Naším cílem je mít na konci sezóny dobrý pocit. Play-off je pro nás sice hodně daleko, ale nic není nemožné. Pokud zabereme a budeme vyhrávat, třeba to vyjde. Hlavní je ale, abychom si na konci sezóny mohli říct, že z toho máme dobrý pocit.

Vy jste byl nominován na turnaj reprezentace do 19 let, který se bude konat ve švýcarském Zuchwilu. Letos je to to pro vás první reprezentační pozvánka. Co na ni říkáte?

Když byl letošní první sraz devatenáctek, tak jsem byl bohužel zraněný, měl jsem potíže s kolenem. Měsíc jsem byl mimo, takže tam v reprezentaci s mým ročníkovým gólmanem byli dva mladší. Teď už to vyšlo, takže jsem za to moc rád. Teď v lednu jsem byl nemocný s angínou, a když jsem se vrátil zpátky do tréninků, tak jsem to právě dozvěděl, že jsem byl nominovaný, takže to moc potěšilo. Ve Švýcarsku jsem zatím ve své reprezentační kariéře zažil nejlepší zápas, tak doufám, že i tentokrát se zadaří.

Jak vnímáte situaci s brankáři v juniorce Bruslařského klubu, kde jste letos tři zhruba stejně staří brankáři a všichni tři jste na tom výkonnostně velice podobně? Letos je pro vás asi mnohem těžší dostat se do branky než loni, co?

Je pravda, že je na nás poměrně velký tlak. Jsme často střídaní a tak podobně. Nejdůležitější ale je, aby si sedl vztah mezi hráči a brankářem, z čehož jsem měl hlavně v sobotním zápase proti Jihlavě dobrý pocit. Je jasné, že když spoluhráči střílí góly, tak se brankáři chytá mnohem lépe. A naopak se určitě jim hraje dobře, když já toho co nejvíc chytím. To je to, co nám letos ve spoustě zápasů bohužel chybělo.

Děkujeme za rozhovor.