Snažím se užít si to, říká Bruslař v národních barvách Radan Lenc

11. 2. 2017

Autor: Jaroslav Svoboda

Göteborg, Švédsko – Radan Lenc patří ke vzácné skupině hráčů, kterou míjely pozvánky do mládežnických reprezentačních týmů. O to sladší je pak účast v národních barvách v seniorské kategorii. Na Švédských hokejových hrách 2017 bohužel český tým prohrál v úvodním duelu s domácími reprezentanty 2:5, Radan Lenc se v utkání představil po boku svého parťáka Tomáše Hyky a centra Petra Jelínka. Nejen o tom, ale i o dalších zážitcích z reprezentační akce i o přípravách na finální boje v extralize jsme si s mladoboleslavskou oporou povídali přímo v prostorách haly Scandinavium v Göteborgu, pár minut po konci pátečního tréninku národního týmu.

Radane, jaká byla cesta do Švédska a jak si užíváte druhou reprezentační akci?

Snažím si to užít co nejvíc. Myslím si, že první cesta byla parádní a velmi vydařená. Přijel jsem s tím, že si mě trenéři vybrali kvůli výkonnosti, kvůli určitému hernímu projevu v sezóně. Snažím se užít si to tady a čerpat co nejvíce nových informací, co zde dostáváme. I herní styl na mezinárodní úrovni je samozřejmě úplně něco jiného než extraliga. Takže snažím se to co nejvíce pochytit a použít to pro sebe k dalšímu rozvoji.

Jak jste zvládl let? Dělá vám problémy nebo to je pro vás rutinní záležitost?

Létání mi nedělá žádný problémy a let z Prahy do Göteborgu byl super, velmi příjemný. Zázračně mi to uteklo, ani jsem nevěděl, že jsme letěli, najednou jsme byli tady.

Pro vás je účast na Švédských hokejových hrách 2017 druhá reprezentační akce. Jak to vnímáte? Pořád jako nováček nebo ne?

Moc mě těší, že je to nějaká odměna za určitou mou práci. Asi se jako nováček pořád mohu brát, ale na druhou stranu už mám nějaké drobné zkušenosti. Takže už bych měl nějakým výkonem nebýt jako nováček.

Ovšem úkoly, které většinou neminou nováčky, plníte pořád.

To se po prvním kempu určitě nezmění, že bych už nebyl v tomhle směru nováček. Je to běh na delší dobu, ale vůbec mi to nevadí, prostě to k tomu všemu patří. A v reprezentaci to jsou příjemný povinnosti.

Vy patříte k menšině hráčů, která nikdy nehrála v mládežnických výběrech České republiky a do národního týmu nakoukla až v seniorském týmu. Jak se to dá brát? Jako osobní odměnu za vytrvalost i po opuštění mládežnických kategorií?

Pro mne první pozvánka byla hodně překvapivá. Opravdu jsem v mládeži žádným výběrem ani reprezentací neprošel, takže to bylo pro mne o něco těžší. Na druhou stranu, proč ne. Pokud se maká, jde si za něčím, může to přijít hned nebo později. Jsou tu kluci, kteří tu jsou ve třiceti letech na první akci.

V národním týmu tady ve Švédsku působíte se svým mladoboleslavským parťákem Tomášem Hykou. To je určitě příjemné usnadnění reprezentační akce, když po boku máte někoho, koho znáte a s kým působíte i na klubové úrovni.

Je to tak, pro mne je to opravdu ulehčení, když jsem i na pokoji s někým, koho dobře znám. Trávíme spolu také volný čas, když nemáme trénink. Takže v tomto ohledu je to o něco lehčí, známe se opravdu od malička a Tomáš má již zkušenosti z mládežnických reprezentací. I v tomto tedy může pomoci. Pravda ale zůstává, že seniorská je o něčem jiným.

Vy jste spolu nastoupili v prvním utkání turnaje proti Švédsku. Ještě s Petrem Jelínkem na centru. Říkali jste mu, jak to hrajete s Pavlem Musilem v Mladé Boleslavi? Nebo do těchto úvah zasáhli trenéři a rovnou řekli, že bude vaše formace hrát zcela jinak?

Taktika je týmově daná, kterou je potřeba dodržovat. Řekli jsme si jen drobnosti, co od sebe čekat, jak hrajeme souboje v útočném pásmu, jak se pohybovat, abychom si mohli i vyhovět. Nic vážné, kdy bychom měnili celou taktiku. Nebylo ani těžké si hlídat návyky z Mladé Boleslavi, byť od zápasů na této reprezentační úrovni hrajeme na klubové jinak, spíše přihrávky do prostoru, hybridní zakázaná uvolnění. Tady se spíš snažíme hrát na puku. To je taková drobnější změna. Jinak je hokej pořád stejný, a to se nemění.

Je to možná trošku předčasné, ale vám se v Mladé Boleslavi letos velice daří. Berete tuto sezónu jako nejúspěšnější v kariéře?

Je to opravdu předčasné, ale osobně to tak mohu trochu brát. Na seniorské úrovni je to opravdu zatím můj vrchol, uvidíme ale, co sezóna ještě přinese.

Po návratu do republiky vás čekají perné starosti i na klubové úrovni. Dá se účast v reprezentaci uchopit i tak, že je to pro vás určitě načerpání nových sil a vyčistění si hlavy právě do závěrečných bojů v extralize?

Určitě ano. Až se vrátíme zpátky do Mladé Boleslavi, tak nás čeká sedm zápasů. Z toho hned ve středu Plzeň, myslím, pak už ani nevím, kdo dál. Čekají na nás zápasy kolem desátého místa a musíme to zvládnout. S Tomášem to tak asi bereme. Je zde super parta, výborná atmosféra, trošku si odpočineme od těch starostí, co máme v Mladé Boleslavi. Přijeli jsme si to sem užít, ale samozřejmě i odehrát co nejlepší výkon.

Teď se bavíme ve chvíli, kdy máte po tréninku v den volna, je něco málo po jedné hodině odpolední. Jaký je další program dnešního dne?

O půl třetí máme oběd, pak mám ještě nějaké povinnosti na hotelu. Potom se s Tomášem půjdeme někam projít, o půl sedmé ale máme další meeting, probereme si zápas se Švédy a připravíme se na Finy. Takže toho volného času zase tolik není. Takže uvidíme, buď procházka, nebo spánek po obědě. A pak se půjdeme připravit na zítra.

Děkujeme za rozhovor.