Chceme, aby se tu opět hrál hokej, který baví lidi, říká Martin Látal

Kdy jste se dozvěděl, že se vrátíte zpět do Mladé Boleslavi?

V Hradci Králové skončila sezóna a probírali jsme, že bych tam ještě zůstal. Ale během pár dní jsem se dozvěděl, že se vracím zpět do Mladé Boleslavi.

Bylo to tedy tak, že jste si myslel, že zůstanete v Hradci Králové a nabídka na návrat zpět přišla zničehonic?

Byl jsem v kontaktu s panem majitelem Plachým a domlouvali jsme se, že když bude možnost, tak se vrátím. Neřekl bych, že to bylo úplně zničehonic.

Tím, že jste se vrátil zpět do Mladé Boleslavi, která v loňském roce postrádala svůj styl hokeje, který ji zdobil v minulých letech, se od vás nejspíš opět hodně očekává. Jak moc se cítíte být pod tlakem?

Tlak na mě byl vždycky, obzvlášť, když tu byl můj otec. Tlak je vytvořený tím, že vám lidi vyčítají každou chybu. Musíte dělat všechno vzorně, protože jste každý den pod drobnohledem. Tlak si samozřejmě připouštím, ale už jsem na to docela zvyklý.

Jaký je vlastně váš pracovní vztah s vaším otcem, opětovným sportovním manažerem Bruslařského klubu? Jak často vám třeba po zápase volá nebo za vámi přijde a řekne: „Tohle jsi měl udělat jinak“?

Z jeho strany je ke mně velká upřímnost. Dost často, třeba i minulý rok, kdy ještě nepracoval v Mladé Boleslavi, za mnou přijel a já jsem si myslel, že jsem odehrál dobrý zápas. Táta to ale celé zbojkotoval. Snaží se mi radit, ale já mám trochu svou hlavu (úsměv).

Takže ho moc neposloucháte?

Moc ne, moc neposlouchám. Ale co se třeba běžného života týče, tak to si poradit nechám. (úsměv)

Pojďme se ještě naposledy zastavit u Hradce Králové. Jak se ohlížíte za vaším angažmá na východě Čech?

Byl jsem tam spokojený. Začátek byl pro mě docela šok. Nečekal jsem, že mě Boleslav takhle...nevím jak to nazvat. Asi odstraní. Jo, asi bych to tak nazval. Z toho jsem se popravdě docela dlouho dostával. Na začátku mi to vůbec nedošlo, pak jsem si to tedy začal postupně uvědomovat. A po měsíci v Hradci už jsem si docela zvykl a cítil jsem se tam dobře. Mrzí mě, že se tam neudělalo aspoň finále, protože to mužstvo tam na finále poskládané bylo.

Jak hodnotíte letní přípravu tady v Mladé Boleslavi. Ta se totiž v podstatě vrátila zpět do „starých kolejí“, jak ji dobře znáte ještě z doby, kdy tu trénoval pan Výborný. Co vám osobně vyhovovalo více? Loňský, nebo ten, řekněme pro Boleslav zažitý, model?

Každá příprava má něco. Ale minulý rok, to se říkalo, že to bylo něco moderního. Já si ale nemyslím, že by to přineslo nějaké ovoce. To poznáte totiž už na pocitu hráče, jak se cítí v sezóně na ledě. Hodně kluků včetně mě jsme se zpočátku na ledě necítili vůbec dobře. Mně osobně vyhovuje více styl pánů trenérů Výborného a Jelínka. To byly sice delší a tvrdší tréninky, ale bez toho to bohužel nejde. Myslím si, že je jedině dobře, že jsme se k tomu vrátili zpět.

Realizační tým má dovolenou, ale když jsme se domlouvali na natáčení rozhovoru, říkal jste mi, že jste každý den v Mladé Boleslavi. Trávíte ji tedy doma?

Já jsem byl u moře hned po sezóně. Teď jsme s přítelkyní tady v Mladé Boleslavi a máme skupinku kluků, se kterými chodíme trénovat každý den kromě víkendů. Ty si teda ještě necháváme volné. Ale jinak každý den makáme.

Prozradíte, jak je ta skupina hráčů velká, případně, kdo všechno v ní je?

Je tam Oldrich Kotvan, Fanda Hrdinka, Ondřej Dlapa a Jakub Orsava.

23. července jdete na led, u vás to vypadá, že už se na to těšíte…

Jo, já doufám, že tu bude hrát minimálně takový hokej, jaký se tu hrával. Aby bavil lidi, ale i nás. Určitě je to trochu náročnější než nějaký ťukec, ale přináší to ovoce, takže já se na to moc těším.

Pokud to dobře chápu, vy osobně to máte tak, že si nedáváte nějaké přímo konkrétní cíle typu dojít do semifinále, ale jde vám primárně o to, aby se tu hrál dobrý a atraktivní hokej?

Já si myslím, že to je ruku v ruce. Že pokud hrajete dobrý hokej, tak se vám to vrátí v podobě výsledků nebo úspěchů. Samozřejmě jde i o kvalitu. Jihlava se v minulé sezóně taky snažila, a přesto spadla. U nás je tady ale právě ta kvalita v podání hráčů jako jsou Klepiš nebo Vondrka. Já si tedy myslím, že je to na dobré cestě.

Děkujeme za rozhovor.