Někdy je facka lepší, míní trenér juniorů Jan Křivohlávek
Co říkáte na vstup vašeho týmu do soutěže?
Celkem se nám podařil. Dokázali jsme čtyřikrát po sobě bodovat. Velký vliv na to určitě měla výsledkově nevyrovnaná příprava. Úplně se nám nepovedl její závěr. Kluci tak možná vstupovali do prvního utkání sezóny s daleko větším soustředěním, pokorou a respektem. Měli jsme zápas dobře rozehraný. Nakonec jsme zvítězili až v prodloužení. Podařilo se nám ale vyhrát další tři utkání. To mělo určitě dobrý vliv na tým. Vzápětí došlo k menšímu uspokojení, což je možná dané věkovou kategorií, a tři zápasy jsme naopak prohráli. Nevyrovnaná výkonnost je něco, co nás v soutěži provází dál. Stále s hráči pracujeme na některých věcech, které chceme, aby se objevovaly. Opravdu to vždy trvá dva-tři měsíce, než to hráči dostanou pod kůži. Věříme, že po reprezentační pauze budeme pokračovat na vítězné vlně, kde jsme skončili před pauzou.
Bojujete tedy spíš s psychikou a „namyšleností“ hráčů než herním projevem?
Nemyslím si, že by to byla přímo namyšlenost. Jasně, frňáček jde trošku nahoru. Je to ale spíš pocit uspokojení z toho, že všechno funguje. Kluci jsou mladí, tomuhle se stále ještě učí. Musí pochopit, že i když se daří, je třeba dál tvrdě pracovat. Samozřejmě tam může být pohoda, dobrá nálada v šatně, to k tomu patří. Když se ale přijde na zápas nebo trénink, je třeba mít správně nastavenou hlavu. Hráč musí vědět, co se po něm chce a umět to prodat v zápasech.
Jste spokojeni s postavením v tabulce?
Momentálně je na tabulku příjemný pohled, ale to vůbec nic neznamená. Do konce základní části zbývají čtyři kola. Všechno se může při čtyřbodovém systému strašně rychle změnit. Chtěli bychom v první trojici zůstat a uděláme pro to maximum. Je dobře, že jsme nahoře s bodovým odstupem. Zase je to ale o tom, aby se hráči dobře připravili na každé to utkání a snažili se udělat maximum pro to, abychom se dostali tam, kam chceme.
Zmínil jste čtyřbodový systém. Už jste se s ním naučili pracovat a kalkulovat?
Je to hodně specifické. Podařily se nám zápasy, kdy jsme vyhráli a získali čtvrtý bod. Jindy jsme naopak vyhráli, ale ztratili čtvrtý bod. Prohráli jsme, získali jsme bod navíc. Po prohraném zápase je těžké hráče znovu nabudit, aby se poprali o ten další bod. Porážka v hlavách chvíli zůstane. Záleží, jak rychle dokážou hráči přepnout. Nemyslím si, že jsme se s tím čtyřbodovým systémem naučili pracovat. Vždy je to o tom, aby byl tým připravený se po základní části poprat o bod navíc.
Od Hradce jste doma dostali deset gólů...
Taková utkání se stávají. Za svou trenérskou kariéru jsem jich pár zažil. Zaplať pánbůh je nezažívám tak často. V loňské sezóně jsme sice neměli úplně top mužstvo, výsledkově byla ale sezóna nejvyrovnanější, jakou jsem kdy jako trenér zažil. Letos se nám stalo tohle. Začátek utkání konečnému výsledku vůbec nenapovídal. Ve třetí třetině jsme dali gól na 1:4, chtěli jsme zápas ještě zdramatizovat. Možná by se zápas vyvíjel jinak, kdybychom snížili na 2:4, možná ne. Bohužel jsme udělali chyby a soupeř nás potrestal. Závěr utkání byl pak z naší strany hodně odevzdaný. Někdy i něco špatné může být k něčemu dobré. Hráči si uvědomili, že by se tohle stávat nemělo. Byla to ostuda, to bez řečí. Měli jsme potom s kluky pohovor ohledně toho, jakým směrem bychom se chtěli posouvat dál. A určitě ne těmito výsledky.
Abychom nahodili na pozitivní výhybku: Dva dny poté jste v Liberci vyhráli 7:3…
Někdy je taková facka lepší než prohrát 0:1 a říkat si bylo to těsné, škoda, neměli jsme štěstí. Tady byl výsledek krutý, a pro nás to mělo naopak větší a pozitivní dopad. Začali jsme být pozornější, soustředěnější a chtěli jsme víc uspět.