Pavol Skalický: Vlastní branky potěší, mnohem lepší je ale to, že se zvedáme

Pavle, změna herního projevu týmu je velká. Popište nějak tu cestu, po které teď kráčíte…

Přišli noví trenéři s novým systémem, který se snažíme dodržovat. Jak zápasy běží, zlepšujeme se. Neustále to pilujeme dalšími a dalšími tréninky a všechno se to snažíme vést k tomu, aby to bylo ještě lepší. Je před námi ještě strašně moc práce, ale každý krůček se počítá a snad jsou i vidět.

Co přesně se vlastně změnilo? Dá se to říct?

Nevím, jestli o tom můžu mluvit, nebylo by to ode mě úplně taktické. (smích) Snažíme se víc hrát jako tým. Brát v potaz, že je nás na ledě šest. Když se něco nepovede jednomu, musí mu pomoct druhý.

Nepochybně je i mnohem lepší nálada v kabině, že?

Nikomu určitě nedělala dobře ta situace, ve které jsme se nacházeli, a ze které se vlastně teprve – snad – zvedáme. Troufám si říct, že se společně s tím zvedá i nálada v kabině.

Co vy osobně? Cítíte se líp, že to tam konečně začalo padat?

Líp se určitě cítím, ale i kdybych góly nedával a my vyhrávali, bylo by to v pořádku. Samozřejmě každá moje trefa potěší, ale jsem mnohem radši, že se zvedáme jako tým.

Z posledních čtyř vítězství jsou to tři výhry nad tabulkově vysoce postavenými soupeři. Je i tohle dobré znamení?

No… My jsme trochu trpěli tím, že jsme „bohatým brali a chudým dávali“, takže kdo ví, jestli není lepší znamení to vítězství nad Pardubicemi. Ne, samozřejmě si dělám legraci. Je to fráze, ale my se nedíváme na to, koho jsme porazili, s kým hrajeme… My se soustředíme hlavně na naši hru.

Čeká vás takzvaný domácí víkend, nejprve v pátek Plzeň, v neděli potom Chomutov. Může být tohle další pomoc na té cestě?

Určitě. Domácí prostředí je vždycky výhodou. Prioritou je teď pro nás samozřejmě příprava na Plzeň, potom přijde Chomutov.

Děkujeme za rozhovor.