Jsem rád, že jsem zpátky a můžu trochu přispět, hlásí Jan Růžička
Můžeme se vrátit k tomu letnímu zranění? Co a jak se vlastně stalo?
Během letní přípravy jsme hráli fotbal a já jsem si při něm přetrhl zkřížený vaz v koleni. Musel jsem potom podstoupit operaci.
Byla to velká rána? Klub počítal, že budete brankářem číslo jedna...
Byla by to rána tak jako tak... Bylo to opravdu nejhorší období, jaké jsem v dosavadní kariéře zažil. Jsem rád, že jsem zpátky na ledě, protože to bylo psychicky hodně náročné.
Čím vším jste si musel projít?
Člověk nemůže de facto sedm měsíců nic dělat. Jen jsem chodil na zimák bavit se s kluky, což si myslím, že pro hokejistu, který je zvyklý na každodenní tréninky, je to nejtěžší. Bylo to náročné, ani jsem to nečekal. Vždycky jsem si myslel, že ti, co mluví o zranění, tak přehání. Teď, když jsem si tím prošel, tak musím říct, že to bylo fakt náročné.
Věřil jste, že se dokážete vrátit ještě letos?
Jo, určitě jsem věřil, i když prognózy byly až strašidelné. Jsem rád, že mě doktoři a fyzioterapeuti dali dohromady a že jsem se díky nim stihl vrátit.
V lednu jste s klubem podepsal novou smlouvu, co to pro Vás znamená?
Jsem rád, že o mě měli zájem a že tady můžu zůstat. Je dobře, že už to mám uzavřené a můžu se soustředit jen na hokej. Jsem klubu samozřejmě vděčný, že mi nabídku dali, rád jsem ji přijal.
Je pro Vás smlouva o to cennější, když jste se musel vypořádat s tím zraněním?
Samozřejmě, je to o to příjemnější. Těší mě, že i přes to, že jsem byl půlku sezony zraněný, o mě měli zájem. Budu dělat všechno pro to, abych to klubu vrátil.
Před návratem v dresu Boleslavi jste se rozehrával na Slavii, jaké to bylo?
Na Slavii to bylo super. Tímhle bych jim chtěl poděkovat za příležitost, kterou mi dali. Pro ně to taky nebylo jednoduché, přišel jim cizí gólman. Díky práci Romana Málka, který mě hodně dobře připravil, jsem měl jednodušší start tady v Boleslavi.
Jaké jste měl pocity před svým návratem do brankoviště Bruslařského klubu?
Byl jsem hrozně natěšený, že zase obléknu boleslavský dres a budu hrát doma před svojí rodinou. Bylo to super, moc jsem se na to těšil.
V zápase s Hradcem jste sice dostal pět gólů, ale vyhráli jste. Jaký to pro Vás byl zápas?
Byl to dost infarktový zápas. Bylo to psychicky náročné. Ano, dostal jsem pět gólů, nebylo to optimální. Na druhou stranu jsme osm dali a brali jsme tři body, to je nejdůležitější.
Jak jste zapadl do kabiny?
To je spíš otázka na kluky. Já doufám, že dobře. Ale jak říkám, byl jsem tady od léta s nimi, chodil jsem na zimák. Byl jsem s nimi v kontaktu, tak doufám, že se mnou nemají žádný problém. (úsměv)
Jaká je spolupráce mezi brankáři? Jak vycházíte s Gašperem Krošeljem?
To je super, já jsem nadšený. Gašper je super kluk. Já ve finále nemám problém vycházet s nikým a musím říct, že spolu vycházíme dobře.
Jak jste prožíval podzimní zápasy, kdy se týmu tolik nedařilo?
Strašně. Musím říct, že to bylo fakt hrozné, když jsem seděl na tribuně a věděl, že to nemůžu nijak ovlivnit, i když bych klukům rád pomohl. Jsem rád, že už jsem zpátky na ledě a můžu trochu přispět.
Co říkáte na aktuální tabulkové postavení Boleslavi?
Na to, jak to vypadalo na začátku, je to teď dobré, ale nepřeceňoval bych to. Máme před sebou ještě deset zápasů. Zůstal bych nohama na zemi, pořád ještě nemáme nic jistého. Koukáme se spíš pod sebe než nad sebe. Jsme rádi za to, kde jsme, ale musíme jít zápas od zápasu.
Máte do konce základní části nějaké konkrétní cíle?
Konkrétní cíle si nedáváme. Chceme jen podávat co nejlepší výkony, jít zápas od zápasu. Chceme skončit nejvýš, co půjde.
Jak Vy osobně vnímáte práci trenérské trojice?
Já jsem z toho nadšený. Dali neskutečný řád jak do hry, tak do šatny. Jsem moc rád, že můžu hrát právě pod našimi trenéry.
Bude Vám teprve 22 let, jaké máte cíle do budoucna?
Snažím se nemyslet moc dopředu, protože upínat se na něco, co je daleko, není ideální. Chtěl bych podávat co nejlepší výkony a uvidíme, kam mě to vynese. Důležité teď je dokončit sezonu nejlíp, jak dovedeme. Osobní cíle si ani tolik nedávám, důležitější je tým.
Děkujeme za rozhovor.