David Šťastný: Rozhodovalo se, komu se bude líp spát. Jsme to my a chceme to ukončit
Davide, zdá se, že vám návrat kapitána Michala Vondrky hodně pomohl…
To je jasné. Je to osobnost, která se projevuje jak v kabině, tak na ledě. Dneska má gól a nahrávku. To hovoří za vše.
Když odhlédneme právě od těch číselných údajů, které jste právě zmínil, pomohl i v mezihře? Oproti třeba tomu druhému utkání se dnes vaše první formace zdála mnohem živější…
Určitě. Umí zpomalit hru, podržet puk, zbytečně se ho nezbavovat. Když jdeme střídat, umí uklidnit situaci a nám to tím pádem hodně usnadňuje.
Co byl rozhodující moment zápasu? Ten druhý gól nebo potom všechny ty situace, které jste ustáli?
Tak nějak obojí. Kdyby nepřišel ten náš vedoucí gól, nepřišly by všechny situace, které jsme ustáli. A kdybychom je neustáli, byl by ten druhý gól k ničemu. Obecně si myslím, že nám hodně pomohl ten první gól. Sice Zlín vyrovnal, ale nás to hodně nakoplo.
Druhé utkání se nedalo srovnat s tím prvním, tohle třetí zase s tím druhým… Kde byl v úterý největší problém? Proč jste prohráli?
Říkám to nerad, ale myslím, že jsme si po té první výhře trochu moc mysleli. Asi jsme doufali, že teď už to půjde samo, nebo tak něco. Chtěli jsme procházet středním pásmem jako nůž máslem a ono to nešlo. Dneska jsme to tak nehráli, snažili jsme se to maximálně zjednodušit, a i když jsme asi měli i trochu štěstí, zabralo to.
Za Zlín jste odehrál čtyři sezony. Má váš návrat sem, obzvlášť právě na play-off, nějaký speciální nádech?
Trochu samozřejmě jo. Něco jsem tu zažil, takže nemůžu říct, že to jde jen tak kolem mě. Ale musím říct, že jsem se sem těšil. Když jsem zjistil, že půjdeme na Zlín, byl jsem rád.
Máte to, řekněme, určitým způsobem těžší než ostatní vaši spoluhráči?
Jako jestli se hecuju s někým ze Zlína? Jo, to určitě. (úsměv) Zvlášť na ledě do sebe občas jdeme.
Vy jste si dneska v samotném závěru střihl i roli fotbalisty. To když jste v power play ztratil hokejku a parádním kopancem jste odpálil puk až do třetiny domácích… Říkali jsme si, že zlatá kopačka je dnes rozhodně vaše.
(smích) Jo, to bylo trochu na hlavu. Mně totiž v tu chvíli nedošlo, že jsem to mohl poslat pryč i rukou… Kdyby to bývalo šlo a platil by gól bruslí, dokopal bych ten puk až do branky. (smích) Ne, vážně, mně to nedošlo, jinak bych to odpálil rukou. Každopádně za tu cenu děkuju! (úsměv)
Zpátky na vážnou notu. Je důležité, že jste ve Zlíně získali právě ten první zápas? Z psychologického hlediska?
Já myslím, že určitě. Dneska se rozhodovalo o tom, komu se večer půjde líp spát, kdo získá mečbol. A jsme to my. Což je super. Uděláme všechno proto, abychom to tu v pátek ukončili.
Jak moc to bude v pátek těžké?
Hodně. Zlín bude mít takříkajíc nůž na krku a proti takovému soupeři, proti týmu, kterému může skončit sezona, se bude hrát obzvlášť těžko. Je bude tlačit určitá negativní energie, nás snad ta pozitivní.
Děkujeme za rozhovor.