Je to v mé kariéře krok dopředu, říká Adam Zbořil

Adame, proč jste si vybral Mladou Boleslav?

Přišla dobrá nabídka, která dávala smysl a přišla mi sympatická hned od začátku. Neměl jsem vůbec pochyb a o něčem rozmýšlet.

Co všechno jste o Boleslavi věděl? Lákali vás nějak trenéři, Radim Vrbata?

Radim Vrbata mi volal, vysvětlil mi, jak to tady chodí, jak se tu pracuje s hráči a vše kolem toho. To mi bylo sympatické, a právě proto jsem se rozhodl sem jít.

Když bychom měli nějak zhodnotit vaši dosavadní kariéru, tak vy jste jako hodně mladý odešel do Kanady, pak i do Finska...

Do Kanady jsem šel už v šestnácti, strávil jsem tam rok a hrál nejvyšší quebeckou ligu. Po tom napůl vydařeném a napůl nevydařeném roce, co jsem měl v Kanadě, jsem se rozhodl jít do Finska, kde jsem strávil další čtyři roky a následné dva roky v extralize na Slovensku.

Jak hodnotíte působení v Kanadě a Finsku? Byla to životní lekce?

V Kanadě to byla škola života, kam jsem přišel totálně nepřipravený. Musel jsem se najednou o sebe začít starat sám a uvědomit si, co všechno to obnáší být opravdový hokejista. Teprve tam jsem pochopil, jak se doopravdy trénuje. Do Finska už jsem přišel mnohem připravenější.

Zkusil byste ještě někdy něco takového? Lákalo by vás to?

Určitě. Kdyby něco přišlo, Švédsko, Finsko, tak bych to ještě určitě jednou rád zkusil. Teď jsem ale vděčný za Boleslav a mám v plánu dát do toho všechno.

Ze Slovenska, konkrétně z Nových Zámků, jste přišel sem do Mladé Boleslavi. Řekněte něco k působení tam. Byl jste i kapitánem, že?

Dali mi prostor hrát a růst v seniorské kategorii. Pro mě to byla také obrovská škola. Naučil jsem se být lídr, kdy jsem musel tahat za provaz jako jeden z prvních. Byl jsem jeden z těch, na které se obrátila celá ta hra, když se dařilo, ale i když se nedařilo. Jako mladý hráč jsem tam ale samozřejmě měl k sobě starší hráče, kteří mi ve všem pomáhali.

Jak se zrodilo to “C” u takhle mladého hráče?

Přišli trenéři, vybrali si asistenty a coby na kapitána ukázali na mě. Já sám nevím, za co nebo proč. Ale moc jsem si toho vážil a snažil se dělat maximum.

V Zámcích jste se potkal i s Tomášem Urbanem, který je tady v Boleslavi poměrně proslulý. Bavili jste se o Bruslařském klubu?

Ano, potkal jsem se tam s Urbim, dále také s Radimem Hruškou a Tomášem Pospíšilem, kteří všichni prošli Boleslaví. Když jsme se bavili o tomhle klubu, tak mi dali pouze pozitivní kritiku a pozitivní feedback, jak to tady funguje všechno dobře. Takže jsem neměl žádný důvod přemýšlet, proč sem nejít.

Počítáte s tím, že nejspíš nebudete mít stejné postavení jako v předchozím týmu?

Ano, právě o tomto jsme mluvili s Radimem Vrbatou, který mi volal před podpisem smlouvy. Vysvětlil mi, jak to tady chodí, že si zde budu muset vydobýt pozici v týmu. Beru to tak, že je to krok dopředu. Česká extraliga je o level, o dva lepší liga než slovenská liga. Je to pro mě krok dopředu v mé kariéře. Abych rostl jako hráč a abych se někam v životě dostal, musím dělat rozhodnutí, kterých nesmím litovat.

Ještě se zeptám na přípravu. Jste z nových hráčů jediný, kdo začal od začátku. Tak jak ji zatím vnímáte?

Příprava jako příprava. Poslední tři roky jsem podstupoval přípravu individuální s kondičním trenérem v Brně s Jardou Kratinou, dále pak s mým bráchou jsme trénovali společně každé léto. Je to dost podobné, fyzická připravenost se ani jinak natrénovat nedá. Dává to hlavu a patu a jde vidět, že Ondra Ježek se zdejšími trenéry tomu rozumí, takže dobrý.

Baví vás letní příprava nebo je to pro vás nutné zlo?

Je to část sezóny, hokejového života. Nikoho to nebaví, ale dobré jsou hry každou středu, kdy hrajeme florbal. Tam to svým způsobem baví všechny. Jinak běhaní nikoho nebaví. Přece jenom jsme hokejisti, jezdíme na ledě, na bruslích a neběháme. Takže nikoho to asi nebaví, ale jinak je to v pohodě.

Děkujeme za rozhovor.