Radim Vrbata: Zájem o naše hráče je. Nikoho ale aktivně nenabízíme

3. 1. 2020

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Sotva se přes vánoční svátky povedlo trochu oddechnout a odpočinout, už je tu další hektické období – leden, s jehož koncem přichází také konec přestupního období v nejvyšší české hokejové soutěži. V této souvislosti, ale v souvislosti třeba také s „výročím“ roku ve funkci sportovního ředitele Bruslařů, jsme v poměrně otevřeném rozhovoru vyzpovídali Radima Vrbatu:

Radime, ve své funkci sportovního ředitele Bruslařů budete příští týden přesně rok. Jaký ten rok byl?

Upřímně řečeno, bral jsem ho jako začátek cesty. Nejen své, ale hlavně cesty, po které se vydal klub jako celek. Nejdříve příchodem nových trenérů, potom – dejme tomu – mým nástupem do funkce, obměnou kádru nebo třeba doplněním realizačního týmu. Některé věci se nastavily jinak, další se nově nastartovaly. U něčeho už je pokrok vidět, u dalších je potřeba delšího času, aby se projevily. Myslím si, že se udělalo hodně práce. Ale zároveň je ještě hodně práce potřeba udělat.

Ve sportovním vedení klubu se za poslední sezony protočilo poměrně dost lidí, což obecně vzato asi nikdy nemůže být úplně dobrá věc. Vnímáte svou funkci jako dlouhodobou? Jdou vaše vize takříkajíc za horizont?

V mých očích se funkce sportovního ředitele, v minulosti manažera, musí vnímat v širších souvislostech, musí se dělat s jasnou vizí, plánem. Samozřejmě se musíte pohybovat v mantinelech, které máte nastavené rozpočtem, aktuálním kádrem, později musíte reagovat třeba na zranění, aktuální formu hráčů a tak dále. Ale při každém, naprosto každém, kroku je vždycky důležité mít na mysli dlouhodobou vizi klubu. Aby – ať je v té funkci kdokoliv – klub fungoval tak, jak má. Osobně, a to jsem říkal už několikrát, na žádné funkci nelpím a nedokážu říct, jak dlouho v ní budu. Ale určitě bych rád, kdybych ten tým potom předal v lepší kondici, než jsem ho přebíral.

S měsícem lednem přichází tradiční spekulace ohledně hráčských přestupů. Co na to říkáte?

Že to k tomu patří. Sportovní fanoušci jsou náturou zkrátka prostě zvědaví a dohadování je baví. Řekl bych, že jak se bude leden blížit ke konci, bude toho víc a víc. Nemyslím si, že je třeba na každou takovou spekulaci nějak obšírně reagovat, dohady a odhady novinářů a fanoušků nemáme možnost ovlivnit.

Ale přeci jen – na internetu teď situace ohledně hráčského kádru Bruslařů bují trochu víc, než bývá zvykem…

Když jsem mluvil o souvislostech, tak je třeba uvědomit si spoustu věcí, které třeba fanoušci na první pohled nevidí, ale které jsou velice důležité – platy, tabulkové hodnoty, stav na trhu volných hráčů, (ne)spokojenost trenérů nad připraveností, výkony hráčů a tak dále. Všechny tyhle věci ovlivňují kroky, které jako sportovní ředitel nebo manažer děláte. Takže abych to shrnul – je dobře, že lidé hokejem žijí, diskutují o něm, mají zájem, ale určitě se nejde řídit debatami fanoušků na diskusních fórech nebo na facebooku, protože jednoduše nemají všechny informace, které mám já a moji kolegové, neznají dlouhodobý plán, neznají navazující kroky.

Předpokládám, že zatím nám ty kroky nesdělíte?

Zatím určitě ne. Ale je potřeba říct, že za všechna sportovní rozhodnutí nesu zodpovědnost hlavně já. I když se samozřejmě snažíme všechny kroky debatovat na všech stupních – s majitelem, generálním manažerem, s trenéry. Je důležité mít víc názorů, víc úhlů pohledů. Snažíme se zjistit co nejvíc informací, možností – abychom udělali správné rozhodnutí, za kterým si můžeme stát. Ne všechny kroky se samozřejmě povedou, s tím se musí počítat, ale je důležité, aby těch povedených bylo víc. Rád bych zdůraznil, že určitě neděláme rozhodnutí v emocích po jednom špatném zápase. Naprosto všechno se dělá s vidinou vylepšení situace, krátkodobě i dlouhodobě.

Troufnu si položit konkrétní otázku – velký rozruch vyvolal článek vydaný 2. ledna na idnes.cz. Co byste řekl konkrétně na něj?

Můžu jen opakovat to, co řekl Venca Nedorost – registrujeme zájem o naše hráče, což je naprosto normální věc, která k této práci patří. Ale jak jsem řekl už i ráno v kabině hráčům, nikoho aktivně nenabízíme, nechceme se nikoho zbavovat. Výjimkou je teď odchod Lukáše Žejdla, ale ten se měl udát vlastně už před několika týdny, čekali jsme jen na Lukášovo uzdravení. Myslím, že se naopak snažíme být prozíraví, kroky, které jsme udělat chtěli, jsme udělali už s předstihem. Z důvodu nárůstu zápasů v druhé polovině sezony, kdy se převážně bude hrát třikrát týdně, jsme kádr rozšířili už během listopadu, prosince, takže teď chceme nechat tým v klidu hrát a uvidí se, v jaké budeme situaci na konci ledna. Třeba budeme naopak posilovat.

Tím se snad vyvrátí i spekulace o tom, že bychom museli nějakým způsobem za každou cenu šetřit. Nevím, kde na to pan novinář přišel, ale moc to nekoresponduje s tím, že držíme v týmu 16 útočníků nebo třeba platíme už čtvrtého gólmana.

Můžete nějak okomentovat ty zmiňované kroky, které jste – jak jste říkal – udělali s předstihem?

Na to, abych vysvětloval každý podpis, přestup nebo hostování bude dost času po sezoně, až to všechno budeme hodnotit jako celek, ale asi můžu říct pár věcí spíš obecně. Považovali jsme za důležité vytvořit v týmu konkurenci a mít dost široký kádr pro druhou část sezony. A považovali jsme za důležité tyto kroky udělat raději dříve, kdy ten výběr ještě nějaký byl, než to nechávat na leden, kdy už tolik hráčů k dispozici nebude, nebo budou dvakrát tak dražší než v listopadu, prosinci. Proto příchody Jegliče, Luntera. Stejně tak příchod Peterse, ktery je pro nás výhodný i po finanční stránce, protože se na jeho platu podílíme jen z části.

Co říkáte na ohlasy, že jde vlastně výlučně o cizince?

Ty důvody jsou jednoduché. První je skutečnost, že kvalitních volných českých hráčů zase tolik není, brankářů už vůbec ne. Druhý důvod je, že za zahraniční hráče se nemusí platit tabulky. Když jsme měli prostor v povoleném limitu počtu zahraničních hráčů, tak jsme toho zkrátka využili. A já osobně moc nekoukám na to, jestli nám tu hraje Čech, Slovák, Slovinec, Kanaďan… Dívám se optikou člověka, který potřebuje přivést určitý typ hráče. Hráče, který nám pomůže vyhrávat zápasy. Ideální stav by samozřejmě byl, kdybychom si takové hráče vychovávali sami, měli v týmu co nejvíc hráčů, kteří prošli naší mládeží, akademií. Proto se celkem dost zainvestovalo před začátkem sezony do příchodu hráčů do dorostu a juniorů, ale to už se vracím na začátek našeho rozhovoru, kde jsem mluvil o té nové cestě a práci, která je ještě před námi.

Pojďme ještě na chvíli k týmu jako takovému a jeho umístění v tabulce. Bruslaři letos zažívají doposud nejpovedenější extraligovou sezonu. Cítíte spíš lehkost nebo je to spíš tíha ze závazku? Očekávání fanoušků viditelně narostla…

Já to cítím stále stejně. Samozřejmě jsme rádi za to, kde se od začátku sezony v tabulce pohybujeme, s tím jsme koneckonců do tohoto ročníku i šli. A je to kredit hlavně hráčům a trenérům. Ale vnímám to tak, že jsme pořád něco málo za půlkou soutěže a před námi je pořád ještě hodně zápasů, jejichž náročnost se bude zvyšovat. Proto vnímám měsíc leden jako klíčový pro vývoj sezony. Doufám, že se nám budou vyhýbat zranění, najedeme na vítěznou vlnu, budeme pravidelně bodovat a připravíme si dobrou pozici pro play-off.

Je mi jasné, že třeba konkrétního umístění se od vás nedočkám, ale přesto poprosím alespoň obecnější odpověď – s jakým finišem sezony, který se pomalu ale jistě blíží, byste byl spokojen?

Určitě bych byl rád, kdybychom se udrželi v první šestce a připravili si dobrou pozici pro play-off, jak jsem právě řekl. Myslím, že loni jsme se mohli přesvědčit, jak náročné je hrát čtvrtfinále po předkole. Takže pro mě je hlavním cílem udržet šestku a mít stoupající tendenci výkonů směrem k vyvrcholení sezony.

Děkujeme za rozhovor.