Ondřej Ježek: Příprava začne 4. května, trénovat budeme po skupinách

Ondřeji, jak jste to vymysleli s letní přípravou? Kdy začne?

Celý tým by se měl sejít v pondělí 4. května, hráči zatím budou rozděleni do tří skupin po osmi. První týden se budeme připravovat venku. Nemůžeme se pohybovat na veřejných místech, takže místo parku Štěpánka budeme na parkovišti u ŠKOENERGO Arény. Řešíme další možnosti, v úvahu připadá třeba atletický ovál nebo prostory fotbalového stadionu. Pak uvidíme, co dál. Od 11. května by se měly otevřít posilovny, čehož určitě budeme chtít využít.

Náplň jednotlivých tréninků už máte vymyšlenou?

Ano, v posledních týdnech na to bylo hodně času, takže něco mám připravené. Vzhledem k různým omezením musíme plán ještě trochu poupravit. Letní příprava bude rozdělena do několika bloků, ten první bude trvat dva týdny. Zaměříme se v něm na strukturální trénink, ať už fyziologický nebo silový. Především se chceme věnovat zapracování a vyrovnání svalových dysbalancí.

Jak budou tréninky probíhat z organizačního hlediska?

S trenéry Rulíkem a Paterou si skupiny rozdělíme, a pokud to bude potřeba, budeme si vzájemně vypomáhat. Jednotlivé části tréninku by měly trvat zhruba hodinu. Všechno na sebe bude navazovat, kluci se u každého z nás vystřídají.

Řešili jste nějaká hygienická opatření?

Určitě, tyto záležitosti mají na starost kustodi. Hráči nemohou do kabin, takže dorazí přímo na trénink, odtrénují a pojedou rovnou domů. Samozřejmě budou mít k dispozici roušky, ručníky a dezinfekční prostředky.

Budete hráčům měřit i teploty?

Ano, každé ráno před vstupem na danou tréninkovou jednotku budeme hráčům měřit teplotu.

Pozici kondičního trenéra se věnujete už dlouho, ale předpokládám, že podobnou situaci jste ještě nezažil. Berete to třeba jako výzvu?

Už minulé léto jsme se snažili, aby příprava byla co nejvíce individuální. Každý hráč má jinou stavbu těla a rozdílné požadavky. V tomto ohledu to pro mě není tak specifické. Problém je, že nemůžeme využívat posilovnu, kterou máme na stadionu k dispozici, protože moje kondiční příprava je založena hlavně na síle.

Sezona skončila už na začátku března, jak jste fungoval doposud? Snažil jste se hráčům individuálně radit?

Ano, hned po skončení sezony jsem všem nabídl ať už možnost konzultace, nebo tréninkové programy přes různé aplikace. Dá se říct, že jsme spolu v kontaktu každý týden. Kluci se mi postupně ozývali a řešili jsme spolu postrehabilitační programy. Nejdůležitější je, aby si hráči především odpočinuli a postupně doléčili drobná zranění, která je trápila během sezony.

Co se přípravy týče – jelikož ještě kolektivně není možné dělat všechno, budou od vás hráči dostávat i nějaké "domácí úkoly"?

Zatím to asi není potřeba, protože přes léto se můžeme zaměřit na slabé stránky jednotlivých hráčů a hodně se jim věnovat. Samozřejmě, pokud bude někdo z kluků mít nějaký specifický problém, tak dostane cviky na doma, ať už ode mě nebo od fyzioterapeuta.

Už proběhly nějaké debaty o tom, kdy se dostanete na led?

Nějakou představu, jak by suchá příprava i příprava na ledě mohly fungovat, určitě máme. Ale těžko říct, jak se to celé vyvine, protože aktuální situace se mění každým dnem. Všechno je pořád hodně nejisté. Bavit se o tom můžeme, ale jak to celé dopadne, zatím nikdo neví.

Dokážete si třeba představit, že byste museli limity ohledně počtu hráčů atd. dodržovat i na ledě?

To si popravdě vůbec nedokážu představit. (směje se)

Pojďme se trochu vrátit v čase. Máte za sebou první sezonu v Mladé Boleslavi. Jak jste s ní spokojen a jak jste se tady zabydlel?

Musím zaklepat, protože jsme nemuseli řešit žádný výraznější problém. Sezona až na malé výkonnostní výkyvy proběhla velmi dobře. Samozřejmě se najdou věci, které mě mrzí. Třeba zranění brankáře Honzy Růžičky a útočníka Davida Ciencialy. Potýkali se s nimi celou základní část a v podstatě se vůbec nedostali do většího zápasového zápřahu. To jsou dvě takové kaňky, ale jinak si myslím, že jsme se prezentovali bruslivým a agresivním hokejem, na což bychom chtěli určitě navázat a být na příští ročník ještě lépe kondičně a silově připravení.

Trenéři často zmiňují, že sice na první pohled nejste tolik vidět, ale odvádíte skvělou práci, ať už s přípravou zraněných hráčů, nebo těch, kteří se nevejdou do sestavy. Nevadí vám pozice „člověka v pozadí“?

Vůbec. Nemám moc potřebu nějaké mediální pozornosti, svou práci si raději udělám v ústraní a v klidu.

Děkujeme za rozhovor.