Potvrzeno, Miloš Kelemen míří do NHL. Je to obrovská šance, říká nadšeně
Miloši, máte za sebou sezónu v Mladé Boleslavi. A byla pro vás velmi hektická – byl jste tu nový, pak přišla olympiáda, kde jste se slovenským výběrem získali bronzové medaile, pak úspěšné play off. A jako bonus pozvánka do NHL. Dalo by se říct, že se vám život otočil o 180 stupňů, je to tak?
Musím říct, že ta sezóna byla úspěšná – ať už pro klub, tak i pro mne osobně. I co se týče té olympiády. Přiznám se, že až vlastně teď po sezóně jsem měl čas se s rodinou a přáteli posadit a vše si říct, právě i k olympiádě. A co se týče NHL, tak tomu pomalu začínám věřit, ale vůbec si nedokážu představit, co mě čeká. Navíc, že se to podařilo v průběhu jednoho roku. Ale mnohem důležitější bude, abych tam zapadl a abych se na to dobře připravil.
Ačkoli to česká média už propálila předčasně, nyní po oficiálním oznámení i z klubu Arizona Coyotes, můžeme i my potvrdit, že přišla nabídka do NHL. Kdy a jak jste se o ní dozvěděl? A čím myslíte, že jste si o ni řekl?
Myslím si, že mě sledovali už minulý rok. Ale více to asi bylo tím přestupem do Boleslavi a tím, že se mi povedl vstup do sezóny. Vím, že se chodili dívat i na Davida Moravce. Možná mi to pomohlo. Byl jsem s nimi v kontaktu, i po zápasech jsme se se skautem Arizony vídali. Byli tu i jiní agenti, ale s nimi ten kontakt nebyl tak intenzivní jako s Arizonou. Poprvé jsme se setkali už někdy v září či říjnu. Sledovali mne, řekli mi, že ta šance tu je a to mě těšilo. Pak jsme si i párkrát volali přes Zoom. Po olympiádě už se to potvrdilo. Samozřejmě mě to velice těšilo, už jenom ten zájem. Finální podpis se uskutečnil ještě před play off. Možná proto ze mě spadl veškerý ten stres. Člověk na to neustále myslel, zda se to dotáhne. Nebudu zastírat, je to obrovská šance. Věděl jsem, že už tu příští rok nebudu a snažil jsem si to užít a dotáhnout to s týmem co nejdál.
A těšíte se? Nebo panují i nějaké obavy?
Řekl bych o sobě, že nemám problém zapadnout do jakéhokoliv kolektivu, nikdy mi to nedělalo problémy. Ale určitě tam bude jazyková bariéra. Anglicky rozumím, ale tam budu muset i mluvit. Takže to asi bude těžké. Ale koneckonců jsem už v minulosti měl pár zahraničních trenérů i hráčů v týmu, takže jim rozumím. První dva tři týdny tam asi budou těžké, ale pak už by se to mohlo zlepšovat. Ale pokud vím, je tam i pár Čechů, takže se jim pokusím napsat, aby mi třeba v začátcích pomohli a řekli mi, jak to tam chodí, jaké jsou tréninky a tak podobně. Informace přímo od hráčů jsou cenné, jsou v nich i jejich dojmy. Musím se na to připravit, odpočinout si.
Jaká je/bude příprava na tu zámořskou sezónu?
Musím se připravit tak, abych byl především zdravotně v pořádku. Po konci sezóny jsem byl na vyšetření kvůli problémům s kolenem. Měl jsem s tím problémy už v sezóně. Naštěstí nebyl potřeba žádný zákrok. Pracuji s fyzioterapeutem, který mi doporučil být šest týdnů bez ledu. I proto se nebudu moci zúčastnit Mistrovství světa, ačkoli o mě zájem měli. Ale prioritou je se řádně připravit, abych byl v pořádku a mohl odjet do Ameriky. Od toho se odvíjí vše dál.
Na soupisce Arizony je pár Čechů, znáte někoho?
Ne, osobně je neznám, ale zkusím se s nimi zkontaktovat. Možná by je mohl znát někdo z týmu. Myslím, že Honza Růžička zná Karla Vejmelku. Zkusím získat nějaké kontakty. Každopádně se na to moc těším, bude to obrovská zkouška, už jenom to, že se naučím jazyk, osamostatním se. Vyzkouším si, jaké to je. Opravdu se na to těším.
(pozn. red.: soupiska Arizony aktuálně čítá čtveřici Čechů – brankáři Josef Kořenář a Karel Vejmelka, útočníci Dmitrij Jaškin a Jan Jeník)
Kdy odjíždíte?
Na přelomu června a července, přesný termín ještě neznám. Stále jsem v kontaktu se skautem, který za mnou byl i v Žilině na hokeji a něco málo jsme probrali. Z klubu by mi měli volat v průběhu dalšího týdne.
A jaké máte plány před tím, než odcestujete do Arizony? Je v plánu nějaká dovolená?
Těžko se teď cokoli plánuje. Dalo by se říct, že už nyní trénuji, s kondičním trenérem. Koleno se musí zpevnit a je potřeba začít se vším dříve. Věnuji se nyní kolenu a víceméně už začínám s letní přípravou. Na dovolenou bych jet chtěl, ale dlouho jsem nevěděl, kdy budu odlétat. Ale tím, že se to nakonec posunulo na přelom června a července, tak se mi snad poštěstí na pár dní někam zajet. Zatím si užívám rodiny a přátel a byl jsem i na skok v Česku, kde jsem se na chvíli viděl i s Adamem Raškou.
Vraťme se ještě na chvíli zpět k české extralize. Začátkem května jste si přijel převzít ocenění pro nejlepšího nováčka – Cenu Otakara Černého, kterou udělují redaktoři České televize. Co na toto ocenění říkáte? Je to zároveň odměna za tu odvedenou práci v sezóně?
Ano, samozřejmě. Myslím, že každý hráč bere takové ocenění jako odměnu. Strašně si toho vážím a jsem rád, že se mi to podařilo. Těší to o to víc, že toto ocenění získávám jakožto Slovák. A je to asi i trochu těžší to získat. (úsměv) Ale jsem šťastný, že se mi to podařilo.
Sezóna Boleslavi byla dosti šílená. První třetina byla velmi vydařená, pak se „něco pokazilo“ a výkony i výsledky nebyly úplně optimální. Ale předpokládám, že play off tu nevydařenou základní část přebilo, že?
Vždycky to mohlo být lepší. Mohli jsme skončit výš a vyhnout se Třinci. Ale bůhví, jestli bychom třeba přešli přes čtvrtfinále. Dopadlo to tak, jak mělo. Dali jsme do toho všechno. Do play off jsme šli nadoraz. Jsem hrdý na to, co jsme dokázali, že jsme se takhle vytáhli.
Kde vidíte zlom, že se Boleslav opět vzepjala k těm lepším výkonům až nakonec došla do semifinále?
Už v závěru základní části jsme hráli důležité zápasy, abychom vůbec šli do předkola. Už tam ty výkony začaly stoupat a gradovat. Pak přišlo předkolo a první zápas jsme v Plzni, který jsme prohráli v prodloužení. Ale byli jsme v něm lepší. Řekli jsme si po zápase, že se nic neděje. Ukázali jsme sílu, otočili jsme druhý zápas, což se nám v sezóně nedařilo. Když jsme prohrávali o gól, tak jsme málokdy otočili zápas. A naopak v play off jsme těch otoček udělali opravdu hodně. I v prodloužení s Hradcem bylo vidět, že jsme to chtěli a šli jsme si za tím.
A série s Třincem? Jaká podle vás byla a vyprchalo už to zklamání?
Celkově ta sezóna dopadla dobře, skončili jsme čtvrtí. Všechny zápasy s Třincem byly o jednom gólu a vždy byl šťastnější Třinec. Časem to vyprchá a my s tím stejně už nic neuděláme.
Ale rozloučili jste se před domácími fanoušky. Užili jste si alespoň to?
To ano. Bylo vyprodáno, atmosféra byla super. Fanoušci nás i v tom posledním zápase za nepříznivého stavu 0:2 hnali. Nás mrzelo, že jsme se jim nemohli odvděčit alespoň jedním vyhraným domácím zápasem. Ale jsme rádi, že nás přišli podpořit.
Po základní části jste skončili na 11. příčce a možná mnozí ani dále nic nečekali, ale přišlo play off a Boleslav se dostala až do semifinále. Kde se to podle vás odšpuntovalo?
Už před playo ff jsme si řekli, že základní část nevrátíme. Ale říkali jsme si, že můžeme díky play off udělat úspěšnou sezónu a zlomilo se to asi v předkole s Plzní. Vyrovnali jsme sérii na 1:1 a zjistili jsme, že nejsme horší tým a šli jsme si za tím.
V jednom rozhovoru jste mi řekl, že v play off můžete udělat úspěšnou sezónu, což se také stalo. Takže, byla nakonec úspěšná?
Ano, byla. (úsměv)
Vy osobně jste do Mladé Boleslavi přišel před rokem. Za tu dobu si vás fanoušci oblíbili, navíc v play off jste byl nejlepším střelcem. Byla tedy vydařená i pro vás osobně?
Určitě mi v tom pomohla spousta věcí, ať už to, že jsem byl na olympiádě. Byla to moje první sezóna mimo domov. Cítil jsem se tu suprově. Rychle jsem si tu zvykl. I pro to, že tu byl Adam Jánošík i Mário Lunter. S nimi jsem trávil spoustu času. Sezóna začala dobře, s Davidem Šťastným nám to od začátku fungovalo, bodovali jsme. Potom se zranil a celkově i tým přišel do určité krize. Já taky, nebudu lhát. Na konci přišly jeden dva dobré zápasy a pak hned play off a v něm se vše odpálilo tak, jak mělo.
S kým z týmu jste si nejvíce rozuměl?
Jak už jsem říkal – s Máriem Lunterem, s Adamem Jánošíkem. I s Davidem Šťastným jsme trávili také hodně času. Nemohu říct o nikom, že by mi vadil. Kabina fungovala dobře. Ať už to byli mladí nebo starší hráči, byli jsme dobrá parta. Postupně, jak se nám dařilo, tak to bylo ještě lepší a lepší.
Boleslav 1. května představila posily pro novou sezónu – mimo jiné i dva slovenské hráče – Pavola Regendu a Róberta Lantošiho. Bavili jste se spolu o Boleslavi?
O Palovi a jeho dalším působení v Boleslavi jsem věděl už nějakou dobu, takže jsem s ním pár slov prohodil. S Robertem se to asi domluvilo až později. Myslím si, že oba jsou pro Boleslav velmi dobrým přestupem a dobře tým posílí. Budu doufat, že se jim oběma bude dařit a především celému týmu. Jsou to dobré přestupy.
Ptali se na nějaké rady? Vyzvídali jak to v Boleslavi chodí?
Jelikož je s nimi teď v reprezentaci Mário Lunter, tak se s ním asi pobaví více jak se mnou. Navíc Mário byl v Boleslavi delší dobu jak já, takže jim asi může poradit a pomoc více. Ale myslím si, že nebudou mít problém. Doufám, že se připojí ke Slovákům, kterým se v Boleslavi dařilo – jako třeba k Palovi Skalickému nebo k Majovi (Máriovi Lunterovi, pozn. red.) a mně a Adamu Jánošíkovi. Myslím, že pan Nedorost dělá svou práci dobře a vybral dobré hráče.
Kdybyste měl vypíchnout "nej moment" tady v Boleslavi, co by to bylo?
Play off. Ale když nad tím tak přemýšlím, cítil jsem se tu dobře, už když jsem sem přišel. A těch momentů bylo víc. Je těžké říct jenom jeden. Už i to období, kdy se nám s Boleslaví na začátku základní části dařilo, bylo super, užívali jsme si to. Ale život už je takový, že jsou i těžké momenty. A tak přišla i ta horší část sezóny. Ale top moment byl v play off, když jsme prošli přes Hradec. Nikdo nám nevěřil a my vyřadili vítěze základní části 4:1 na zápasy. To se asi nevidí tak často. Tak to byl asi top moment.
Ještě závěrem se zeptám, ačkoli notně předbíhám. Až třeba jednou ukončíte úspěšnou kariéru v NHL, kterou vám všichni moc přejeme, vrátíte se sem zpátky?
Hodně lidí se mě na to ptá. Jsem ten typ člověka, který kdyby nepodepsal v Americe, tak zůstane tady. Koneckonců jsem tu měl ještě na rok smlouvu. Předtím jsem byl dlouho ve Zvolenu a nerad měním týmy v té dané soutěži. Přirostlo mi to tady k srdci a kdyby někdy v budoucnu byla možnost se vrátit, tak už jednou jsem říkal, že bych se vrátil do týmů, co už znám – ať už tedy Zvolen, nebo Boleslav. Takže určitě ano.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.