Ledová alchymie. Víte, jak se tvoří a udržuje kluziště?

Hokej (dříve i v podobě tzv. bandy hokeje) v Mladé Boleslavi má počátky už někdy na přelomu 19. a 20. století. Ty nejdůležitější milníky jsou popsány TADY.

My se budeme zabývat tou nejnovější érou, tedy dobou od roku 1953, kdy se začaly budovat základy umělé ledové plochy. Otevření stadionu s umělou ledovou plochou ve Viničné ulici bylo v roce 1956. První utkání, které se zde odehrálo byl zápas s Ostravou, a to 26. listopadu 1956.

Historie zimního stadionu v Mladé Boleslavi je podrobně popsána ZDE.

Poslední a opravdu rozsáhlá rekonstrukce ledové plochy a chladicího zařízení proběhla v roce 2007. V této sezóně Bruslaři začínali svou ligovou sezónu v azylu zimního stadionu nedalekých Benátek nad Jizerou. Určitou zajímavostí může být fakt, že právě v této sezóně, tedy 2007/2008 na novém ledu slavili Bruslaři premiérový postup mezi extraligovou smetánku.

Naše povídání jsme začali s vedoucím provozu zimního stadionu, panem Jiřím Zörklerem.

Jiří Zörkler, vedoucí provozu zimního stadionu

Začneme asi velice obecně – jaký je ten systém a koloběh přípravy a tvorby ledu na zimním stadionu?

Jelikož se jedná o náročný systém, začnu asi od konce. Když se po sezóně rozpustí led, tak celý systém prochází pečlivou kontrolou a servisem, především kompresory, které mají předepsané motohodiny, po jejichž určitém počtu se musí udělat servis, na který přijíždí odborná firma. Přeci jen pracujeme se čpavkem, takže to není legrace. Ten systém je chráněn několikanásobně. Není to žádný strašák, ale musí se tomu dát pravidelná a přesná kontrola, servis a péče, aby to i nadále bylo spolehlivé.

Zajímavostí je, že v době před rekonstrukcí bylo k chlazení ledu potřeba 20 tun čpavku, od rekonstrukce v roce 2007 jsou potřeba 2-3 tuny čpavku. Došlo tedy k výraznému snížení potřeby tohoto plynu.

Mluvíte o chlazení čpavkem. Existují i jiné druhy chlazení ledu?

V Mladé Boleslavi používáme přímé chlazení, což znamená, že pod betonovou desku je trubkami přiváděn přímo čpavek. Dále existuje chlazení médiem, které je napouštěno pod plochu a to médium je ochlazováno čpavkem. Tento druh chlazení médiem používají např. v Ústí nad Labem. Osobně si myslím, že nejlepší chlazení je to přímé, jelikož nepřímé chlazení má mnohem delší náběh a také déle dobíhá, když se chlazení vypne.

Při příchodu na stadion už jsem zaregistrovala, že led už je připraven. Kdy jste jej začali připravovat?

Začali jsme chladit v pátek kolem poledne a v pondělí dopoledne už šli hráči juniorky na led. U nepřímého chlazení by příprava plnohodnotného ledu zabrala minimálně týden.

Jaký je tedy proces přípravy ledu? Když tedy začnete mrazit…

Jako první se spustí chlazení. V nádobách je kapalný čpavek. Čerpadla ho vpouští pod betonovou plochu, tam dochází k chlazení. Z pod plochy jej kompresory vytahují zpět. Při tom procesu část čpavku změní skupenství z tekutého na plynné, kompresory ho stlačí, tím se zahřeje a dále putuje do chladicí věže. Tam se ochlazuje ve spirálách, které se sprchují, čímž dochází k ochlazení čpavku a ten se dále vrací do nádoby, ze kterého ho berou čpavková čerpadla do oběhu a posílají ho znovu pod led, aby chladil.

Pozn.: Chladicí věž se nachází mezi velkou a malou halou a že běží a chladí čpavek poznáte nejlépe v zimě, kdy z této malé stavby stoupá pára.

Po jaké době se tedy začne na tu plochu nanášet voda?

Jak se pustí chlazení, začne se ochlazovat betonová deska a na ní jsou čidla, která když zahlásí teplotu -1 ⁰C, tak se plocha začne rosit vodou. Nejprve se postříká jemná tenká vrstva, která se nechá zmrznout. Poté se stříká další. V momentě, kdy je na desce cca 1 cm ledu, který se nanesl stříkáním z hadic, se tam teprve vjíždí rolbou.

A pak už tam mohou lidé bruslit a trénovat?

To ještě ne. Než se na tom ledě začne pořádně trénovat, tak je potřeba, aby na ten led někdo vjel a tzv. ho rozbruslil. Stejně jako v betonu fungují železné dráty, aby se beton nedrolil, tak rýhy bruslí fungují jako pojivo a defacto plní funkci drátu v betonu.

Na první led, který se udělá, se nemůžou hned pustit takové koně, jako jsou juniorka nebo áčko. Ti by led zničili. Vždy se sežene pár kluků nebo dětí, kteří se po ledě projedou. Led nemá žádnou zátěž, ale udělají se rýhy. A pak nastává kolorit celé té sezóny a led se může naplno používat.

Jak vysoký led tedy vznikne postupnými úpravami?

Tloušťka ledu v sezóně se běžně pohybuje mezi 2-4 cm. Pokud by byl led vyšší, bylo by to energeticky náročnější.

Při pohledu na ledovou plochu se nyní člověku naskytne opravdu nezvyklý pohled. Celý led je čistý a bez reklam – pouze středové a vhazovací kruhy a čáry. Jakto?

Betonová deska je natřená bílou barvou a přímo na ní jsou nakresleny kruhy a čáry. Když se udělá první led, který mívá 2-3 centimetry, tak prosvítají. Z pohledu diváka je to takové matné. Před sezónou se na led malují reklamy sponzorů a současně se obtáhnou i čáry a kruhy a na led se znovu namalují. Pak je to daleko jasnější.

Pozn.: Reklamy na led se budou malovat v sobotu 3.9.2022.

Mluvil jste o malování reklam. Jsou i pro ně nějaké specifické úpravy ledu?

Než se začnou malovat, musíme led snížit, protože reklama musí být v určité výšce a ještě na ní musí být led, aby se nerozbila. Ale zase ne moc, protože kdyby na reklamě byla vysoká vrstva ledu, byla by špatně vidět. Potom v průběhu sezóny chráníme reklamy proti rozřezání tak, že mezi zápasy A-týmu (hrací dny např. úterý a neděle) méně hoblujeme, aby reklamy zůstaly chráněné a nerozbily se. A před nedělním zápasem udělají rolbaři 3-4 úpravy, kdy jen hoblují, aby byla reklama více vidět. Po zápase tam opět nanášejí více vody. Takže občas je to i taková hra a musí se nad tím opravdu přemýšlet a také důkladně plánovat.

A pokud by se musela reklama opravovat nebo malovat nová?

To se musí opět snížit led a reklama se domaluje. Kluci mají vzadu připravené barvy a v případě oprav je domalují. Poté zalijí konvicí vody, aby se vše spojilo a zamrazilo.

Takže jakmile se nanese celková výška ledu, tak už začíná plnohodnotná sezóna?

Ano, pak už najíždí celoroční kolorit úpravy ledu. Chlazení pracuje v automatickém režimu. Nastavíme teplotu ledu, jakou chceme mít, a kompresory a čpavková čerpadla se spínají podle teploty jako termostat.

Pojďme k úpravě ledové plochy – jak se v Mladé Boleslavi upravuje led?

Úprava ledu se dělá manuálně a spočívá v tom, že rolba nejprve hobluje tu svrchní část ledu (1 – 3 mm), což jsou rozbruslené vrstvy. Za nožem, který je seřezává, se pouští horká voda. Ta je z toho důvodu, že rychleji zamrzá. Horká voda nejprve rozpaří vrchní část ledu. Na konci rolby je hadr, který tu vodu rozžehlí a vše se spojí. Pokud by se dávala studená voda, tak se nikdy neudělá kvalitní led.

Existují i jiné úpravy ledu?

Tu základní, žehlení ledu horkou vodou jsem popsal výše. Poté se dělá i suchá úprava. Ta spočívá v tom, že se led lehce zhobluje a sebere se sníh, cca 2 mm. Voda se tam nepouští. Taková úprava se dělá před samostatnými nájezdy. Např. po malých krasobruslařkách nebo po malých hokejistech, cca 1. – 3. třída. Ti svým bruslením led nerozbijí, takže je zbytečné tam nalévat tisíc litrů horké vody, čímž ušetříme i energie.

Takže rolbař už přesně ví, kdy a po kterém tréninku má udělat tu nebo onu úpravu ledu?

Ano. Chystám mu k tomu rozpis ledu na každý týden (je dostupný i na webu saramb.cz, pozn. red.). Když chci, aby udělali suchou úpravu ledu, je tam zaškrtnuto zelené okénko, mokrou úpravu ledu značí červené okénko.

Kolikrát denně se ten led upravuje?

V průměru na jedné hale 10 – 12krát. (pan Zörkler mi ukazuje přímo rozpis ledu, ve kterém jsou úpravy ledu vyznačeny)

Když se zadívám do rozpisu ledu, podle jakého klíče jej dáváte dohromady?

Rozpis ledu tvoří primárně sekretář hokeje, kterým je Martin Škaloud. Do úplně prázdného formuláře primárně zadá A-tým (tréninky i zápasy), poté přijde na řadu juniorka, dorost a další mládežnické třídy. Pak zadává krasobruslení a seniory. Dále se snažíme, aby každý víkend byla dvě veřejná bruslení (nevyjde to jen výjimečně). Zbylá místa řešíme formou pronájmů nebo hobby hokejových soutěží, atp., a to už vyřizuji já.

Předpokládám, že celá práce ledařů nespočívá jen v ježdění rolbou, ale je toho mnohem více, že?

Ano, neustále se musí hlídat výška ledu a plánovat, jakou úpravu ledu zvolit. Je potřeba to neustále sledovat a vědět. Ledaři také sledují, jak se led chová, zda jej např. v rozích není více. To se potom speciálně hoblují jen rohy. Zkrátka je to určitá alchymie, která funguje. Je to lidská činnost, která není úplně jednoduchá, musí se u toho přemýšlet. A jako ve všem, tak i tady rozhodují zkušenosti.

Jsou ještě nějaké nuance, které je dobré zmínit?

Například gólmanské tréninky, které led také silně naruší. Gólmani vykopávají led z brankoviště, jak se odráží. Když skončí provoz ledu, tak ledaři vezmou konve s vodou, brankoviště zalejí teplou vodou, nechají to zmrznout a teprve v noci dělají finální úpravu ledové plochy, aby byla připravená na druhý den.

Jaký je led po celodenním provozu?

Je opravdu znatelně horší. Opravdu je znát rozdíl v kvalitě ledu ráno a třeba v poledne. Ráno je led odpočatý přes noc a je kvalitnější. Před zápasem A-týmu děláme dvouhodinovou mezeru, aby ledaři stihli udělat 2-3 úpravy a aby led stál a odpočinul si a byl v co nejlepší kondici.

Jaké rolby používáte k úpravě ledu a kolik jich v Boleslavi je?

Máme dvě rolby a používáme italské rolby WM, na malou halu máme typ Junior a na velkou halu používáme typ Evolution. Dříve jsme mívali ještě jednu starou jako náhradní, ale nyní zvládáme obsluhu obou ploch těmito dvěma. Důležitý je také servis, se kterým máme kvalitní vztahy. I kdyby se rolba rozbila na Štědrý den, tak přijedou.

Může se rolbou projet i někdo další?

Rozhodně ne. Jedná se o jednosedadlové stroje a legislativa neumožňuje, aby tam jel ještě kdokoli jiný.

Mohl byste rolbu nějak přiblížit?

Je to stroj, na který jsou kladeny vysoké nároky. Vozí 1000 litrů horké vody. Při hoblování ledu je tam obrovský tlak. Navíc rolba nemá žádné tlumiče, takže vše je tam natvrdo a při manipulaci s ní hodně zatáčíme, nájezd k ledové ploše více drncá. Rolba má v gumách hřeby, aby na ledu neprokluzovala. Při zatáčení s ní na gumě při výjezdu z boxu to dá opravdu zabrat. Servis pro rolbu je nákladný.

Zmínil jste, že do rolby se dá načerpat 1000 litrů horké vody. Tolik je jí tedy potřeba na úpravu celé ledové plochy?

Ano, nádrž má opravdu objem 1000 litrů, na úpravu ledu se použije cca 800 litrů.

Kolik času zabere úprava celé ledové plochy?

Na úpravu ledu mají ledaři 15 minut. Úprava se dá udělat i rychleji, cca za 10 minut. Otázkou ale je, jak je led rozbitý.

Nyní je tedy v provozu pouze velká hala. Jak to probíhá v sezóně, když jsou v provozu obě?

Když běží obě, nemůžou probíhat úpravy ledu na velké i malé hale současně. Na směnu tu mám vždy jen dva ledaře, takže stejně se musí vzájemně vykrýt. Hlídám si, aby úpravy byly po půl hodině. A to z toho důvodu, aby i kdyby se jedna rolba rozbila a vše jsme museli dělat jen jednou, se stihla naplnit vodou a aby s ní mohli jet i na malou halu.

Sám jste zmínil, že příprava ledu je alchymie. Musí mít tedy ledaři nějaké speciální zkoušky?

Ano, mají strojnické zkoušky. Ale nejen na rolbu, ale dále na čpavek, na strojovnu, kotelnu. Školení a speciálních činností je tady určitě vícero.

Kolik lidí se na té přípravě ledu podílí?

Pokud tam mám počítat i sebe, jakožto vedoucího provozu zimního stadionu, tak se mnou tu dále pracuje celkem 8 ledařů a 3 uklízečky. Ledaři se střídají v nepřetržitém provozu na krátký a dlouhý režim. Na jednu směnu a dvě haly jsou vždy dva. Když se upravuje led, tak jeden řídí rolbu, druhý mu dává na stranu branky a zavrtává je. Jinak jsou vždy na svém pracovišti, a to v kotelně (ten, který jezdí s rolbou) a druhý obsluhuje chlazení ve strojovně (pomocný ledař). Dále tu mám dva údržbáře – jeden z nich je elektrikář a druhý je zámečník a údržbář. Vzájemně si ale i vypomáhají, když je potřeba něco akutního.

Pozn.: Zajímavostí je, že Městská společnost sportovních a rekreačních areálů, s. r. o. (zkráceně SARAMB), která provozuje zimní stadion, patří i koupaliště. Jeho provoz funguje cca od května do září a ledaři obsluhují i tento provoz.

Jakého nejstaršího rolbaře/ledaře tu máte?

Mám tady člověka, který tu led připravuje i 30 let.

Řekl vám někdy někdo, že byl špatný led?

Když se prohrává (odpoví bleskově). Když se nedaří, můžou za to rolbaři. Ale to samozřejmě myslím s určitou nadsázkou (dodává se smíchem)

Vážně?

Ano, ale na druhou stranu musím říct, že se nestává, že by hráči nebo vedení chodili a nadávali nám, že děláme špatný led. Někdy přijdou a ptají se, že jim třeba ten led přijde „jiný“. Ale na led má taky velký vliv počasí a klimatické podmínky. Proto je nejhorší led na podzim, když prší, jsou rozdílné teploty venku a na zimáku a celkově je vysoká vlhkost. Konec srpna a v září bývá led špatný, ale za to nikdo nemůže, to bohužel nijak neovlivníme. Snažíme se na to reagovat, aby byl led pro hokejisty vždy ten nejlepší. Ale když prší a na zimáku je jak v sauně, tak můžete dělat, co chcete a nemáte šanci. Daleko lepší jsou pro ledaře podmínky teď v létě, kdy jsou venku vedra, nulová vlhkost a my dokážeme na velké hale udělat nádherný led.

Abychom uzavřeli naše povídání a celkový cyklus úpravy ledu, tak co se děje po sezóně, když se rozpustí led a vypnou se kompresory?

Když se rozpustí led, tak se co nejvíce ledu seškrábe. Led se sbírá do zásobníku (tak jako při hoblování při každé úpravě ledu), který je uvnitř rolby a v rolbárně se vysype do sněžné jámy. Voda v ní je ohřívaná, aby se sníh co nejdříve rozpustil a přepadem to jde do odpadu. Zbylá voda se vysuší nebo nechá vyschnout a poté se případně opraví nebo domaluje bílý podklad nebo čáry. A pak probíhá servis a celé to jde zase od začátku.

Jaroslav Kolda – ledař

Pokud se bavíme o přípravě ledu na zimním stadionu, nemůžeme opomenout na někoho takříkajíc "od fochu". Proto jsme vyzpovídali i pana Jaroslava Koldu, pomocného ledaře, který nám jeho práci přiblížil o trochu víc. Sám o sobě říká, že má rád vodu v jakémkoli skupenství. Krom práce ledaře totiž pracuje s bazény, a co víc, zastává i práci dobrovolného hasiče. Určitě to není žádný Pat nebo Mat, který během této skladby vbíhá s vrtačkou na zimák, ale chlap, který se k práci dokáže postavit čelem a zastat, co je třeba a současně život bere s humorem a nadsázkou.

Jak dlouho děláte práci ledaře/rolbaře?

Od roku 2014, což je 8 let. Ale určitě to není mnoho, je tady kolega, který je tu přes 30 let, od roku 1990.

Jak jste se k této práci dostal?

Přes kamaráda, který tu pracuje.

Jaký je přesný název vaší pozice?

Primárně dělám ledaře, což je člověk, který se stará o kvalitu ledu, aby byl správně vychlazený, aby nebyl moc ani málo. Na začátku sezóny, kdy je část kolegů na koupališti, dělám i práci rolbaře. Oficiálně se moje pozice jmenuje pomocný ledař.

Pracujete s ledem, ale přecházíte do strojovny či kotelny, kde jsou teploty mnohem vyšší, venku je v létě taky kolem třiceti stupňů. Jak zvládáte výkyvy teplot?

Když jedou obě haly, tak např. pracuji na malé hale, kde je u ledu i -8 ⁰C, venku je kolem třiceti a na velké hale u ledu kolem -6 ⁰C. Ale od té doby, co tu pracuji, tak jsem méně nemocný než předtím.

Opravdu?

Ano. Možná na začátku sezóny má člověk chvíli kašlík a rýmičku, ale pak už je to v pohodě. Člověk na led chodí oblečený, má mikinu a chvíli v ní zůstane i poté, což je důležité, tělo si přirozeně zvykne. Ta vrstva navíc je důležitá – aby neprochladl a také aby se tělo po návratu do tepla aklimatizovalo. To mikroklima, které má člověk přímo na sobě pod mikinou je lepší, než aby ofoukl. To samé platí i v zimě. Na hale je průměrná teplota okolo 20 stupňů a venku je například -5 ⁰C.

Na malé hale je ale v zimě průměrná teplota mnohem nižší…

To ano, tam se zdržuji maximálně čtvrt hodiny, tedy čas pro úpravu ledu. Ale baví mě se ptát zdravotníků a zapisovatelů, kteří tam musí být celý zápas, jestli jim není zima. (smích)

Ano, to my redaktoři a onlajnisté dobře víme. Co vám na to říkají?

Většinou mlčí a já utíkám. (smích)

Když upravujete led, jste na ledě sám a míří na vás pohledy diváků celého stadionu. Jaký je to pocit?

Nevnímám to. Mám práci a soustředím se na úpravu ledu. Není to jen o tom točit volantem. Člověk se musí soustředit na to, aby za rolbou zůstal kvalitní led. Nic okolo nevnímá.

Může si vaši práci zkusit i někdo další?

Může ji dělat kdokoli, kdo má vztah ke strojům a manuální práci a má to v hlavě v pořádku.

Když jste nastupoval, jaké všechny zkoušky jste musel podstoupit?

Absolvoval jsem školení pro ledaře a rolbaře. A musel jsem se naučit, jak mrzne voda, což je hotová alchymie, obzvlášť na zimním stadionu. Nejvíc vám ale dají chlapi, kteří tu práci dělají už mnoho let, takové zkušenosti jsou k nezaplacení. Školení je teorie, ale do praxe vás uvedou ti staří mazáci.

Za jak dlouho jste si byl jistý v tom, co děláte?

Do dneška si nejsem jistý. (smích) Samozřejmě, že rok od roku jsem si jistější, ale vždy jsou věci, které mě překvapí, ale to je normální.

Předpokládám, že pro to, co děláte, musíte mít vztah. Bez toho to asi nejde dělat, že?

Asi jako ke každé jiné práci. Člověk to musí dělat s radostí, nikdy ne s odporem, to nikdy nedělá dobrotu.

A když skončíte tady na zimáku, co děláte ve volném čase?

Přiznám se, že mám vztah pro vodu v jakémkoli skupenství. Krom práce na fulltime tady na zimním stadionu, stavím brigádně i bazény. Ale jako největšího koníčka dělám práci dobrovolného hasiče pro JSDH Mladá Boleslav. Jezdíme k nehodám, požárům a dalším jiným mimořádným událostem. Zkrátka všude tam, kde je nás třeba.

Vážně? A co děláte, když přijde zpráva k výjezdu a vy jste zrovna tady na zimáku?

Mám od pana Zörklera povolení, že v případě, že za sebe mám náhradu, tak můžu s výjezdem jet. Ale třeba nyní, když jede i koupaliště a máme omezené směny, tak musím hlásit na jednotku, že se mnou třeba v daný den nemůžou počítat. Ale vždy, když to jde, tak jedu.

A jak to řešíte třeba během dovolené, když se potřebujete vystřídat?

Vždy záleží na vzájemné dohodě. Máme rozpis směn, kam si vše píšeme, ale ty nenadálé události řešíme i operativně. Vždy je to na lidech. Navíc máme v záloze lidi, kteří tu pracovali dříve, takže můžou v případě mimořádné události přijít.

Pochopila jsem správně, že práce na zimním stadionu je nonstop?

Ano, jedeme v nepřetržitém provozu. Po skončení provozu na ledové ploše (zápasy, tréninky, pronájmy – od 6:00 do 24:00) se led spravuje, upravuje. A to jsou všechno činnosti, které se dělají v noci, aby byl led připraven na druhý den. Nebo se potřebují udělat různé opravy a údržby, na které není čas přes den, takže se např. vyměňují mantinely, čistí se skla, mění se reklamy, poškozená skla, atd.

Tady, kde sedíme, je velín. Co všechno se z něj ovládá?

Prakticky všechno. Na displeji před sebou mám přehledně veškeré provozy a data, která potřebuji. Strojovna – kompresory, výměna a čerpání čpavku, na další obrazovce je kotelna na další klimatizace a ventilace. Ale samozřejmě musíme chodit i fyzicky na obhlídku, abychom kontrolovali, jestli vše funguje tak, jak má.

Když jsou na led během zápasu povoláni ledaři, aby ukotvili vytrženou branku, často jim hrají písničku ze seriálu Pat a Mat. Neštve vás už tato melodie?

Vůbec ne. Beru to tak, že tu písničku hrají pro pobavení fanoušků, o což na hokeji jde. I kdyby hráli melodii z Rockyho, bylo by mi to jedno. Důležité je, že se lidé baví.

Děkujeme za rozhovor.