Jan Růžička: Když jsem zjistil, že má Bolka zájem, přestal jsem všechno ostatní řešit

8. 6. 2023

Autor: Tomáš Taybner

M l. B o l. – Vítání ztraceného syna. Tak by se dal ve zkratce popsat návrat brankáře Jana Růžičky, jenž své hokejové začátky kroutil právě ve ŠKOENERGO Aréně. Dnes šestadvacetiletý gólman se po dlouhých letech v Bruslařském klubu rozhodl pro změnu a v minulé sezoně působil na východě Čech. Působení v Hradci nevyšlo podle představ, nedařilo se ani týmu a Růžička se přesunul do Pardubic. Po nepříliš povedené sezoně se mladoboleslavský odchovanec rozhodl pro návrat zpět k Bruslařům, kde se chystá do své bývalé formy vrátit.

Honzo, jak vnímáte tu poslední sezonu, byla v něčem jiná než ty ostatní?

Tak nemusíme si nic nalhávat, ta sezona nebyla vůbec dobrá. Nebyl to úplně výkon, který by ode mě všichni, včetně mě, čekali. Myslím, že už jsem to v předchozích letech ukázal. Věřím, že ta příští sezona bude úplně jiná.

Na začátku sezony jste tam měl i dobré zápasy, kde se to zadrhlo nebo co se potom stalo?

To kdybych věděl... (povzdechne si) Přišla tam série porážek, kdy se celému týmu úplně nedařilo a nelepilo nám to. Vůbec nedokážu najít tu příčinu, kdyby se mi to tenkrát povedlo, hned bych ji odstranil. Nejsem první ani poslední, kterému nějaká sezona nevyšla. Beru to sportovně, člověk musí umět vyhrávat i prohrávat. Jsem připravený na to, abych dokázal všem, že budu zpátky ten, za kterého mě všichni mají.

V době, kdy jste z Hradce odcházel, by asi málokdo tipoval, že dokráčí až pro medaili. Jak jste tu jejich účast ve finále s Třincem vnímal?

Klobouk dolů před nimi a tím, co z té sezony nakonec dokázali udělat. To play off pak prošli výborně a medaili si zasloužili. Určitě také pomohlo, že se hodně hráčů uzdravilo, protože na začátku sezony tam byla velká marodka.

Jak jste to vnímal z brankářského pohledu? Henri Kiviaho byl v Hradci jedničkou, potom ale přišel Matěj Machovský už ho do branky pořádně nepustil. Jak velký záběr tohle musí pro brankáře být?

Když se na to podívám z pohledu Henriho, tak to určitě nebylo vůbec příjemné. Já jsem to upřímně nějak podrobně nesledoval, ale čistě jen podle čísel tam měl několik nul a určitě týmu pomohl. Za to, že tým uhrál čtyřku, mohou vděčit hlavně jemu. Myslím si, že je pod tím výrazně podepsaný. V play off mu úplně nevyšel první zápas a z brány vypadl, na hlavu to muselo být velmi těžké. Na prvním místě ale vždy musí být tým, když vyhrává, tak se prostě nedá říct ani popel a je potřeba se s tím vyrovnat.

foto: Stanislav Souček, Mountfield HK

Zpátky k vám. V minulosti jste se potýkal se zdravotními problémy, jste už stoprocentně v pořádku?

Ano, vlastně tři sezony už jsem bez zranění, takže musím zaklepat. Po zdravotní stránce se cítím opravdu výborně.

Řešil jste i něco jiného než právě Boleslav?

Bylo tam i něco jiného, ale jak jsem zjistil, že by Bolka měla zájem, přestal jsem všechno ostatní řešit. Dávalo mi to největší smysl, vrátit se po takhle nepovedené sezoně domů. Všechny tady znám a cítím se tu dobře, takže už nebylo o čem přemýšlet.

Kádr se hodně obměnil, ale pořád se vracíte do prostředí, kde to moc dobře znáte. Je ten návrat domů důležitý i pro vaši hlavu?

V kabině nějaké změny jsou, ale ten návrat pro mě je hodně důležitý. Vracím se do míst, kde mě vychovali do dospělého hokeje a kde mě hokej neskutečně naplňoval. Mám ohromnou radost z toho, že to dopadlo a moc se těším na novou sezonu.

Odcházel jste před rokem, ten tým je ale úplně jiný, což nebývá zvykem. Jak se na tuto skutečnost díváte?

Musím říct, že je tu opravdu hodně nových tváří, ale tak to je součást hokejového života. Myslím, že teď máme hodně času na to, abychom se tu všichni seznámili. Musíme se dobře poznat a vědět, co od sebe můžeme čekat. Ten kádr je poskládaný dobře a věřím, že nám to bude šlapat.

Vaším parťákem bude Filip Novotný, jak se na spolupráci s ním těšíte? Znáte se spolu?

Určitě, my brankáři se tak nějak napříč extraligou známe, sice ne úplně dobře, ale víme o sobě. Filip je zkušený gólman a věřím, že se od něj můžu ještě leccos přiučit, takže se naši spolupráci těším.

Filip byl vždycky hodně zvyklý chytat a vy určitě nebudete chtít sedět na střídačce. Jak se díváte na ten váš boj o to místo v brankovišti?

Ten boj je každý rok stejný. Oba dva brankáři chtějí chytat, což je všude stejné. Ve finále ale musíme na první místo řadit tým. Budeme dělat maximum pro to, aby kdokoliv z nás dvou, kdo na led zrovna vleze, pomohl týmu zvítězit a sbírat body do tabulky.

Na druhou stranu se doba dost posunula a gólmani se teď prostřídávají častěji, než tomu v minulosti bývalo.

Je to tak. Ty doby, kdy v NHL i tady brankář odchytal třeba 95 procent zápasů, už jsou pryč. Týmy teď většinou mají dva vyrovnané brankáře a je potřeba, aby oba vždy podali optimální výkon a pomohli tak týmu k bodů. Myslím si, že je dnes potřeba mít kvalitní a vyrovnanou dvojici.

Zažijete tu i nového trenéra. Znal jste Jiřího Kalouse už dříve nebo se poznáváte až nyní?

Já jsem pana Kalouse neznal, nikde jsem ho nezažil. Vím, že je to zkušený trenér a od kluků jsem na něj i v minulosti slyšel jen dobré věci. Těším se na naši spolupráci. Je pro mě ale důležitější, že se nezměnil trenér gólmanů. Zůstal tu Lukáš Mensator, kterého dobře znám a vím, co od něj čekat.

Berete si nějak v hlavě, že se v nové sezoně chcete vrátit na úroveň, kterou jste měl před svým odchodem?

Tu minulou už jsem z hlavy vypustil a teď už se soustředím jen na to, abych se dobře připravil na tu novou. Upřímně věřím ve svoje schopnosti a to, že mě jeden rok nepošle dolů. Věřím také, že sobě i všem ostatním ukážu, že jsem pořád ten Honza Růžička, který tu byl předtím.

Děkujeme za rozhovor.