Richard Král: Boleslav mám v srdci. Tenhle tým má na víc

Richarde, začneme trochu zeširoka a, asi ne úplně překvapivě, v minulosti. Vaše první – ještě hráčské – angažmá v Boleslavi započalo v lednu 2007. A konkrétně pro vás dopadlo fantasticky. Vzpomínáte si ještě na tu premiéru?

Vzpomínám. Bylo to proti Brnu, vyhráli jsme 6:5 a já měl za ten zápas 4+1. A to jsem na tom přitom byl tenkrát všelijak, měl jsem problémy s ramenem a vůbec jsem si netroufal odhadnout, jestli ten zápas vlastně dohraju. Můj druhý zápas byl v Havlíčkově Brodě a tam už nic, hráli na mě osobku. (úsměv) Tyhle dva zápasy si pamatuju naprosto konkrétně. Pak samozřejmě přišly další a další a taky postup do extraligy. Ty tři a půl roku tady byly hodně slušné.

Zůstala pro vás Boleslav srdeční záležitostí?

Mám tři kluby, které mi hodně zůstaly v srdci. Pardubice, Třinec a Boleslav.

Teď už k trenéřině. Jedním z vašich asistentů by měl být Václav Pletka. Už coby hráči jste se potkali právě v Třinci, že?

Ano, potkali jsme se v Třinci a známe se už strašně dlouho. Hrávali jsme spolu taky hokejbal a vůbec jsme kamarádi. Doufám, že mi neřekne ne, teprve s ním o tom teď odpoledne budu mluvit. (úsměv) Jsem moc rád, že tady takový člověk je. Zná aktuální dění v klubu, zná mládež. To se vždycky počítá.

Prozradíte, kdo bude vaším druhým asistentem?

Zatím ještě ne, teprve probíhají jednání. Ale určitě se to v brzké době dozvíte.

Jak jste letos Boleslav pohledem trenéra zvenku viděl?

Něco jsem samozřejmě viděl, ale pohyboval jsem se o soutěž níž, takže přiznávám, že toho nebylo moc. Na každý tým tohle někdy přijde, někdy ve větší míře, někdy v menší. Kolikrát pak „přidávají“ drobnosti, smolné výsledky, jedna nebo dvě hloupé chyby. Žádný z těch zápasů nebyl úplně tragický, samozřejmě až na ten debakl s Libercem, ale třeba poslední prohra s Vítkovicemi byla spíš prostě smůla, která se mohla stát i opačně. Takže jo, čeká nás spousta práce, ale tenhle tým má rozhodně na to, aby hrál na vyšších příčkách.

Kdo vás prvně kontaktoval a co jste si pomyslel?

Generální manažer Honza Tůma. Asi mi hned naskočilo, že bych nešel úplně do neznáma, spoustu lidí tady pořád znám. Na vedení klubu, v kabině. Tohle je pro mě určitě plus a v mém přemýšlení to hrálo velkou roli.

Jak dlouhé to rozhodování bylo?

Nebudu lhát, pár bezesných nocí mě to stálo. Hlavně i proto, že jsem v Pardubicích pracoval s mladými a talentovanými kluky a ta práce mě bavila. Ten tým tam začal poslední zápasy opravdu fungovat a já z toho měl dobrý pocit. Ale na druhou stranu tohle je extraliga a svým způsobem se taková nabídka asi prostě neodmítá.

Přicházíte do týmu, který je na posledním místě. Počítáte s tím, že budete pod tlakem?

Trenéři jsou vždycky pod tlakem. Znám to z Pardubic, když nejste první, druzí, třetí, tak jste pod tlakem. S tlakem počítám, z toho posledního místa je třeba se vyhrabat, a to prostě s tlakem souvisí. Podobnou situaci už jsem jednou zažil, a to právě před třemi lety v Pardubicích, kde taky byli poslední a dostali jsme se z toho. Věřím, že se nám to povede i tady.

Nemůže to být ve vašem případě ještě o něco těžší? Fanoušci vás tu s ohledem na vaše hráčské působení mají možná stále tak trochu za poloboha, který všechno zařídí.

To by byla otázka asi spíš na ty fanoušky, ne na mě. Já k tomu můžu říct jen to, že doufám, že je nezklamu, a že věřím, že jsou tu pořád tak super lidé, jací tu bývali, a že budou naším šestým hráčem na ledě.

S čím teď začnete? Co bude vaším prvním úkolem?

Video. Vezmu si pár posledních zápasů a musím se na to všechno podívat. Taky spousta sezení s Martinem Ševcem a Vencou Pletkou a samozřejmě taky s dalšími lidmi z realizačního týmu. A v neposlední řadě přijdou osobní pohovory s hráči. Chci vědět, jak přemýšlí, jak věci vidí, jací jsou.

Klub oznámil, že tu nastoupíte až v pondělí příští týden.

V sobotu ještě koučuju B tým Dynama. Takže následující dva zápasy Boleslavi odřídí Venca Pletka s Martinem Ševcem a Martinem Škaloudem.

Boleslav na předposlední místo aktuálně ztrácí pět bodů. To už není úplně málo…

Ale ani úplně moc. Vlastně to jsou dva zápasy. Samozřejmě nesmíme dovolit, aby ta propast narůstala, ale naopak ji trpělivou prací stahovat. Je to pořád opakovaná fráze, ale platí – musíme jít od zápasu k zápasu s maximálním fyzickým, ale i mentálním nasazením. Věřím, že ty výsledky přijdou.

Závěrem si to dovolím trochu odlehčit a zeptám se, co na to říká Tomáš Nouza?

(smích) On to ještě neví. Ale až se to dostane ven, počítám, že budu pod palbou.