Pocity po přesunu? Cítím silnou motivaci, hlásí Petr Gewiese. Trejd proběhl narychlo
Petře, máte za sebou svůj první trejd v extraligové kariéře. Jak k němu došlo?
Je to zajímavý pocit. V podstatě se to všechno stalo z minuty na minutu. Odpoledne jsem dostal zprávu, abych přišel na zimák ve Vítkovicích a tam mi oznámili, že mě vytrejdovali. Rodině jsem stihl dát tak akorát pusu, sedl jsem do auta a jel jsem do Boleslavi. A tak jsem tady.
Dá se tedy říct, že vás to překvapilo?
Určitě ano, jak jsem říkal, přišlo to jako z čistého nebe, takže jsem se na to vůbec nestihl připravit.
Jaké jsou vaše dojmy z nového prostředí?
Zatím je to super. Kluci jsou tady výborní a v kabině se díky tomu cítím, jak kdybych tu byl od začátku sezony. To je to hlavní a nejdůležitější. Teď se při zápasech ukáže, jak nám to spolu půjde na ledě.
Jde vlastně o výměnu mezi dvěma týmy, které jsou na samém spodku tabulky. Řekl byste, že je to z pohledu psychiky podobné?
Podobné je to asi hlavně z pohledu toho postavení v tabulce. Zatím si myslím, že je tam trochu rozdíl v tom, jak se v kabině cítím. Nechci to ale zatím příliš srovnávat a dělat soudy, přeci jen je na to ještě brzo a jsem tu teprve chvíli.
Máte za sebou první dva tréninky, jaký z nich máte dojem?
Bylo to dobré. Je to pořád extraliga a kvalita je tu všude, takže alespoň z mého pohledu je to dost podobné.
Je v kabině cítit změna trenéra? Předchozího jste sice nestihl, ale přesto to třeba nějak vnímáte...
Přišel jsem vlastně ve stejném čase jako on, takže jdeme oba od nuly. Zatím tedy těžko hodnotit, ale nějaká změna to určitě musí být.
S kým trénujete ve dvojici?
Myslím si, že to mělo původně být s Pyrdou (Filipem Pyrochtou, pozn. red.). On byl ale teď v reprezentaci, takže jsem trénoval s Tomášem Moravcem z juniorky, bylo to fajn.
Sedli jste si spolu?
Já bych za sebe řekl, že ano. (úsměv)
Jste, bez urážky, poměrně atypickým hráčem. Do extraligy jste se propracoval až před pár lety, ačkoliv už vám je přes třicet. Je pro vás změna působiště i nějaká osobní výzva?
Určitě. Ještě před pár lety bych si asi ani nedokázal představit, že budu nejvyšší soutěž hrát a už vůbec, že mě nějaký extraligový tým bude vyměňovat do jiného extraligového týmu. Pokud jde tedy o tohle, tak cítím opravdu silnou motivaci ukázat, co ve mně je.
Děkujeme za rozhovor.