Dorostenci si smlsli na Olomouci, nasázeli jí osmičku

Začalo to možná poněkud nenápadně, ale zpětně lze říci, že Mladá Boleslav držela otěže utkání pevně ve svých rukou – a to prakticky od začátku duelu. Ačkoliv hned ve druhé minutě sklidila trest za faul Bočka, zahanbit se nenechali ani Olomoučtí, a tak se velmi rychle hrálo pouze ve čtyřech na obou stranách. Právě z této situace vzešla první branka utkání a první ze tří konečných zářezů Ladislava Marka.

Hosté hráli v první dvacetiminutovce ještě vyrovnanou partii, Fibrich ale po akci dvou na jednoho zakončoval rovnou do brankáře Bači. Působivý semafor pak gólman Středočechů vytáhl i proti Jerglovi. Mladá Boleslav hrála prim hlavně v závěru dějství, její herní převahu ale lze přičíst dvojnásobné početní výhodě. Ta však zůstala nevyužitá.

Pokud se svěřenci trenéra Vidnera nedokázali chopit nabídnuté příležitosti v posledních okamžicích první třetiny, pak si to plně vybrali v rámci druhého dějství. Ve 23. minutě zvyšoval na 2:0 Jakub Semirád, který využil doznívajícího tlaku, kteří měli Boleslavští z přesilovky. A brzy se Středočeši radovali znovu, Marek totiž uplatnil svůj důraz na brankovišti a překvapil olomouckého Řoutila, který si už nejspíš myslel, že má puk pod kontrolou.

Augistin vzápětí na druhé straně nastřelil odrazem o brusli tyčku, ale to už do třetice zaúřadoval Marek. Naděje a snahy Olomouckých začaly brát pomalu ale jistě zasvé. Rozhodně jim nepřidala ani pátá branka domácího celku, kterou po efektivním počinu vsítil Vladimír Birnbaum. Krasojízda Středočechů připomínající hostujícímu celku spíš noční můru navíc pokračovala. Z rychlého brejku se v závěru třetiny prosadil Stanislav Brzák.

Přibližně první polovina třetí třetiny ještě připomínala hokej a taky padaly další góly, zbytek už ale přímo s hokejem tolik co dočinění neměl. Ve 45. minutě dával na 7:0 Zdeněk Borovec, který si puk přikopl nohou na hokejku a následně pohotově zakončil podél tyčky. Finální osmou branku pak přidal Šimon Boček. Až teprve on vyhnal brankáře Řoutila z branky a na jeho místo nastoupil Kochta.

Posledních zhruba devět minut pak patřilo spíše faulům a neustálým přerušováním hry. Padlo v nich úctyhodných osm trestů plus jeden osobní desetiminutový. Zápas se tak spíše jen dohrával za všeobecného podvědomí, že už je stejně rozhodnuto.