Kladli jsme důraz, aby hrálo co nejvíce hráčů, říká Jan Vidner
Mládežnické soutěže letos nabídly nový systém. Týmy v nejvyšší soutěži juniorů a staršího dorostu si totiž mohly pojistit účast v play-off už v prosinci.
Starší dorostenci se zařadili mezi úspěšné kluby a v základní části vyhráli svou skupinu, čímž si zajistili bezstarostný průběh sezony. “Kladli jsme důraz především na to, aby hrálo co nejvíce hráčů. Ve starším dorostu jsou dva ročníky, a pokud bychom letos jeden vynechali a hráli pouze s těmi staršími, následující sezonu by nastal problém. Točily se čtyři formace, ale samozřejmě na úkor ice-timu určitých hráčů. To se možná nelíbilo některým rodičům i hráčům, ale náš pohled byl zkrátka takový, ať jich hraje co nejvíc,“ vysvětluje Jan Vidner.
A jeho trenérský kolega Tomáš Hyka doplňuje: “Příležitost si někteří mladí hráči vysvětlili tak, že nemusejí trénovat a šanci dostanou určitě.“
Po úspěšné základní části přišly na řadu koncepční změny. Nejlepší hráči ročníku 1992 odešli do juniorů a mezi staršími dorostenci naopak dostali šanci hráči mladšího dorostu. “Po základní části byli trvale přeřazeni k juniorům slovenský reprezentant Karol Korim a český Roman Will. Už od začátku navíc nastupovali za juniory další reprezentanti David Koudela a Jiří Rys, kteří eventuelně mohli hrát ještě za starší dorost. Za náš tým tedy pravidelně hrál z reprezentačních výběrů jen Tomáš Hyka. Z mladšího dorostu se naopak velice dobře adaptoval Jiří Kurka, zkoušeli jsme i Patrika Podsedníčka, Karla Šimka nebo Daniela Arnošta, kteří budou v příští sezoně prvním rokem nastálo ve starším dorostu,“ uvádí Vidner.
“Některá utkání nadstavby pro nás byla zklamáním. Kvalitní hráči se ukážou ve vyhrocených situacích. Když dá někdo čtyři góly v zápase, který vyhrajeme 10:1, myslí si, jaký není hráč. Ale pokud pak nastoupíme proti Slavii a máme problém se vůbec dostat do zakončení, o něčem to vypovídá. Realita je taková, že třetí lajna hrála s odřenýma ušima. Hráčům chybí soudnost. Tenhle ročník byl ve čtvrté třídě na republikovém mistrovství třetí. Rodiče vyprávěli, jaký má tým potenciál, ale říkal jsem jim: ‘Nezblázněte. Až půjdou do dorostu, budou tu dva nebo tři.’ A taky že tu hrají dva až tři. To je tvrdá realita,“ tvrdí Hyka.
Za nejcitelnější změnu byl považován odchod Romana Willa k juniorům. “Martin Sejpal ho ale zastoupil velice dobře. Samozřejmě ho nemohl nahradit na sto procent, protože Roman je reprezentační gólman, ale příjemně nás překvapil,“ připouští Vidner.
Naopak trenéry pořádně trápila disciplína hráčů. “Skoro každý druhý zápas jsme měli víc jak deset vyloučených,“ přiznává Vidner. “Ale je zajímavé, že když jsme jeli na konci nadstavbové části do Třince, kde jsme potřebovali k udržení osmého místa dva body, najednou jsme měli asi jen tři vyloučení a uhráli jsme výhru na samostatné nájezdy,“ dodává Hyka.
Na příliš mnoho faulů tým doplatil i v play-off. Konečnou bylo první osmifinálové kolo s Jihlavou. “Z osmi inkasovaných gólů ve dvou zápasech jsme šest obdrželi v oslabení a jeden z trestného střílení. Dohromady hrála Jihlava přesilovku okolo padesáti minut. To by utavilo každého,“ podotýká Vidner. “Oslabení odehráli většinou hráči, kteří v ofenzivě patřili k tahounům mužstva. Pak jim samozřejmě chyběly síly v útoku,“ říká Hyka.
A ještě jeden diametrální rozdíl mezi osmifinálovými soupeři. “My jsme nastoupili jen se sedmi hráči ročníku 1992, zatímco Jihlava se čtrnácti a do Mladé Boleslavi ke druhému zápasu přijela dokonce se šestnácti hráči. Na to se však rozhodně nechceme vymlouvat,“ připomíná Vidner.
Podle boleslavských trenérů nebyl letošní model extraligy staršího dorostu ideální. “Musím říct, že nám obrovsky chyběla konfrontace s moravskými týmy. Sice jsme hráli v nadstavbě se čtyřmi kluby z Moravy, ale je to málo oproti dřívějšku, kdy jsme měli konfrontaci s deseti moravskými kluby,“ uvádí Hyka.
“24 týmů je každopádně pro dorosteneckou extraligu strašně moc. Kvalitních hráčů není tolik, což vidíme i v Boleslavi. Nejlepším hokejistům z jiných týmů může konkurovat maximálně našich osm,“ dodává Vidner.
Starší dorostenci budou trénovat do konce března. Ročníky 1993 a 1994 čekají dva přípravné zápasy s Libercem a do Mladé Boleslavi přijede také švýcarský Kloten.