Informace k novým hráčům

Darrell Hay

Kanadský obránce Darrell Hay má hokej v krvi. Vždyť jeho otec Don v sezoně 1996/1997 trénoval v NHL Phoenix a o čtyři roky později se ukázal i na lavičce Calgary.

Darrell byl v roce 1999 draftován Vancouverem Canucks. V té době už působil v juniorské Western Hockey League (WHL), kde oblékal dres Tri-City Americans. V sezonách 1998/1999 a 1999/2000 byl nejproduktivnějším obráncem týmu a patřil do all-star týmu západní konference WHL.

Když už nemohl nastupovat mezi juniory, jeho dalším působištěm se stala Florida Everblades v East-Coast Hockey League (ECHL), ale v ročníku 2000/2001 odehrál několik zápasů i za Kansas City Blades v tehdejší IHL.

V dalších dvou letech pendloval mezi týmy Manitoba Moose (AHL) a Columbia Inferno v nižší ECHL. Stěhování neskončilo ani poté a v sezoně 2003/2004 hrál pro změnu za Idaho Steelheads (ECHL), s výjimkou deseti utkání, kdy naskočil za Utah Grizzlies ve vyšší AHL. Za Idaho nastupoval i v ročníku 2004/2005.

Sezona 2005/2006 pro Haye znamenala velkou změnu. Poprvé ve své kariéře se totiž přesunul za hokejem do Evropy. Ve druhé německé bundeslize oblékal dres Schwenningenu. Po roce se vrátil do zámoří a až do sezony 2008/2009 hrál znovu za Idaho v ECHL, kde byl pravidelně nejproduktivnějším obráncem týmu, ale pozvánka do vyššího mužstva v AHL nepřecházela často.

Před sezonou 2009/2010 se znovu rozhodl pro odchod do Evropy. Jeho domovem se stal norský Lillehammer. K pátému místu klubu v lize pomohl 33 kanadskými body ve 48 zápasech, ale v play-off se stalo konečnou čtvrtfinále. Lillehammer vypadl se Stavangerem, ale Hay rozhodně nezklamal. Jako obránce si připsal v šesti zápasech tři body.

V Mladé Boleslavi nyní podepsal roční kontrakt, který vejde v platnost 1. srpna.

Petr Macháček

Jeho hokejová kariéra je zatím výrazně spjata s Českými Budějovicemi. Obránce Petr Macháček se v jihočeské metropoli narodil a také v ní začínal s hokejem. Procházel poměrně pravidelně všemi reprezentačními mládežnickými výběry a hodně rychle začal přesvědčovat o svém talentu.

V roce 2003 se zúčastnil zámořskými skauty ostře sledovaného mistrovství světa osmnáctiletých v Rusku, kde se však České republice příliš nevedlo a obsadila až konečnou šestou příčku. Sám Macháček se na turnaji prezentoval pouze dvěma trestnými minutami.

Odstartoval tím však svou kariéru. Kouč Jan Neliba, který HC České Budějovice na začátku sezony 2003/2004 vedl, jej vzal do letní přípravy s “A“ týmem a ještě v tom samém ročníku se dočkal svého premiérového startu v nejvyšší soutěži. Příležitost dostal v listopadu roku 2003 na ledě Plzně, kde však Jihočeši prohráli po jednoznačném průběhu 3:6. Další šanci již v sezoně, která dopadla pro České Budějovice hrůzostrašným pádem do první ligy, nedostal.

Byl však u toho, když se hokej v jihočeské metropoli začal opět zvedat. Macháček sdílel kabinu s hvězdami ochromené NHL, v jedné formaci dokonce nastupoval vedle dřívějšího beka New Yorku Islanders Radka Martínka. V době, kdy ale hlavního favorita na vítězství v první lize posílil zkušený bek Petr Gřegořek, Kanaďan Andrew Ference a mistr světa z Vídně 1996 Stanislav Neckář, nezbylo na Macháčka místo a ročník dokončil v druholigovém Jindřichově Hradci, jemuž dopomohl do vyšší soutěže.

České Budějovice svůj úkol pro sezonu 2004/2005 splnily. Dostaly se do baráže, kde nechaly dopít kalich hořkosti až do dna Dukle Jihlava. A znovu zaujaly místo mezi čtrnáctičlennou elitou. Macháček však nezůstal. Jeho novým působištěm se stal druholigový finský celek Kookoo Kouvola, kde vydržel pouze do zimy. Mužstvu se nedařilo podle představ vedení a Macháček byl coby cizinec při ozdravování kádru první na řadě.

Vrátil se do Českých Budějovic, kde už však pro něj nebylo v prvním týmu místo. Většinu času odehrál za juniorský tým, nebo působil v druholigovém Táboře.

Rok následující se začal poprvé opravdu výrazněji prosazovat na extraligové scéně. Sezonu sice zahájil v prvoligové Třebíči, ale v jedenáctém kole, kdy České Budějovice prohrávaly se Spartou v polovině zápasu 0:2, jej trenér Josef Jandač poslal do hry. Macháček přihrál na kontaktní gól Petra Gřegořka a pomohl tak tým nakopnout k obratu v zápase, který HC MOUNTFIELD nakonec vyhrál 5:2. Celkem pak odehrál devětadvacet zápasů, do jarních vyřazovacích bojů už však kvůli přetlaku v zadních řadách nezasáhl a musel se spokojit s prvoligvým play-off v barvách Horácké Slavie Třebíč.

Sezonu 2007/2008 zahájil v Mountfieldu, ale poté zamířil na hostování do tehdy ještě prvoligové Mladé Boleslavi. Ve středu Čech odehrál dohromady včetně play-off 51 zápasů, během nichž si připsal 16 bodů a pomohl tak klubu do nejvyšší soutěže. V ročníku 2008/2009 hostoval v Ústí nad Labem, ale pár zápasů odehrál i v Budějovicích, kde působil i loni. Nyní se vrací do Mladé Boleslavi, aby zažil v Bruslařském klubu další úspěšné období.

Radek Matějovský

S hokejem začínal na Slavii na postup obránce, ale cítil, že jeho místo bude spíše v útoku, a tak se v pozdějším věku přesunul na post levého křídla. Rozlet nadějného útočníka trochu přibrzdilo smolné zranění, zlomená klíční kost. V ročníku 1995/96 se již stal nejlepším střelcem juniorského týmu Slavie a následující rok jeho jméno zdobilo soupisku extraligového “A“ týmu a neunikl pozornosti trenérů reprezentační dvacítky.

S nadějemi tak vzhlížel k draftu, v prvním roce, ve kterém věřil, že si jej některý zámořský klub vybere, však dopadl zámořský draft pro mladého útočníka špatně. Říká se, počítej s horším, doufej v lepší. To se potvrdilo i v případě Matějovského. Následující rok se do zámoří na draft ani nevydal, s úspěchem již nepočítal a nakonec si jej vybrali New York Islanders.

Mimo Slavie prošel Matějovský také dalšími extraligovými kluby. S Jihlavou pomáhal zachovat pro tradiční hokejové město extraligu, což se však nakonec nepodařilo. Po návratu do Slavie odešel na část sezóny 1999/00 do Pardubic. Nastupující trenér Vladimír Růžička si jej však vyžádal zpět. Následující dva roky strávil ve Slavii, zažil s ní její největší úspěchy. Od sezony 2002/2003 bojoval v Plzni, odkud si až v polovině uplynulého ročníku odskočil do Liberce. Bílým Tygrům pomohl vyřadit ve čtvrtfinále play-off právě Plzeň, svůj bývalý klub, odkud nyní přichází do Mladé Boleslavi na roční hostování.

Tomáš Divíšek

Tomáš Divíšek je podobně jako Radek Matějovský odchovancem Slavie. V extralize debutoval v sezóně 1996/1997. O dva roky později již patřil do základního kádru, kdy po většinu sezóny vedl třetí útok složený z mladíků.

Na přelomu let 1998/1999 odehrál v Kanadě povedený šampionát juniorů, který sice skončil pro českou reprezentaci bojem ve skupině o udržení a konečným sedmým místem, urostlý slávistický forvard ale patřil s devíti body za dvě branky a sedm asistencí k nejlepším hráčům mistrovství. Výborné výkony mu pootevřely dveře do zámořské NHL, práva na něj vlastnila od roku 1998 Philadelphia Flyers, která ho draftovala jako 195. v pořadí. Během tří let strávených v Americe však příliš šancí v týmu “Letců“ nedostal, NHL okusil na pět zápasů a připsal si jeden gól. Většinu ze tří sezón prožil na farmě ve Philadelphii v dresu “Fantomů“. Na závěr svého zámořského angažmá odehrál devět zápasů v týmu Springfield Falcons.

Na jaře roku 2002 se tak vrátil zpět do Čech, jeho první kroky vedly do Edenu, kde chvíli s týmem trénoval, ale nakonec se ve Slavii nedomluvil na smlouvě. Dlouho však nezahálel, s nabídkou přišly Pardubice a šikovný centr se stěhoval na východ Čech. V týmu perníkářů strávil tři povedené sezóny, patřil ke klíčovým útočníkům a spolu s rychlíkem Petrem Sýkorou vytvořil sehranný a obávaný tandem. Hned v prvním roce odehrál kvůli zranění a nemoci jen 34 zápasů, přesto si připsal na své konto slušnou porci gólů a nahrávek. Ve finále však musel se svými spoluhráči spolknout hořkou porážku od Slavie, kdy o titulu rozhodoval poslední sedmý zápas. Druhý rok posbíral nejvíce bodů během svého působení v pardubickém dresu, ale cesta Pardubic v play-off skončila už ve čtvrtfinále a jinak dobrá sezóna dostala úplně jiný rozměr. V poslední sezóně se už ale dočkal, Pardubice i jeho přičiněním získaly po šestnácti letech mistrovský titul. Vzhledem ke startu hvězd z NHL v extralize odehrál v základní části jen 35 zápasů a na ledě dostával méně prostoru, v play-off ale odehrál dobré partie a v době zranění Mikesky zaskočil v elitní řadě vedle Hejduka s Bulisem.

V Pardubicích mu po sezóně 2004/2005 skončila smlouva, zájem projevilo několik klubů, ale “Divoch“ projevil jedinou touhu – vrátit se tam, kde prožil své hokejové začátky. Stejné přání vyslovil i trenér a generální manažer Slavie Vladimír Růžička, který se s Divíškem potkal ve Slavii ještě na ledě a dobře ho zná. Ve Slavii podepsal Tomáš Divíšek víceletou smlouvu.

Nakonec se ale znovu se svým mateřským klubem rozloučil. V průběhu sezony 2006/2007, kdy se Slavii vůbec nepodařil start do nového ročníku extraligy, přišel nečekaný trejd s Plzní. Tomáš však chytil svojí novou šanci brzy se zařadil mezi největší opory Plzně. Jako elitní centr se rychle propracoval na pozici nejproduktivnějšího hráče Plzně a zastavilo ho jen zranění zápěstí. Tehdejší Lasselsberger převzal od Slavie i jeho smlouvu a na západě Čech vydržel až do sezony 2007/2008. Po ní se vrátil do Pardubic. Uplynulý ročník dokončoval v brněnské Kometě, kam se přesunul z města perníku na přelomu roku.