Snad tu budu něco platný, přeje si nová posila Jan Plodek

9. 1. 2011

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Po šesti minutách hry to vypadalo, že jeho premiéra v boleslavském dresu dopadne na výbornou. Jenže stačilo pár trestných minut, branky inkasované v oslabení a na hokejky Středočechů se dostala nervozita. Tu sice svěřenci trenéra Holaně zase setřásli a souboj s Pardubicemi se tak zvrtl v ostrou přestřelku, jenže nakonec byli těmi šťastnějšími hosté. Janu Plodkovi (na snímku) nezbylo, stejně jako ostatním hráčům Bruslařského klubu, nic jiného, než odejít po zápase se svěšenou hlavou. "Když dáte doma šest gólů, tak byste měli vyhrát," povzdychl si.

Honzo, můžete prozradit, jak se zrodil váš příchod sem do Boleslavi?

V Liberci mi řekli, že se mnou už nepočítají, a že si můžu hledat nové angažmá. Zkoušel jsem něco hledat přes agenta, pak přišla nabídka z Mladé Boleslavi. Tu jsem nakonec také preferoval, protože je to kousek od Liberce, kde bydlím. Krom toho je tady potřeba pomoct, vybojovat Boleslavi extraligu i pro příští sezonu. Tak snad tu budu něco platný…

Vy jste vlastně celou svou hokejovou kariéru, až na pár zápasů, odehrál v dresu Liberce. Je to teď pro vás o to jiné a třeba i zvláštní? Být na delší dobu jinde?

(úsměv) Jo, vážně je to jiné a trochu i zvláštní. V Liberci jsem byl odmalička, čtrnáct sezon jsem tam odehrál za chlapy. Takže určitě je to něco nového. Ale takový je hokejový život a zase mi to může něco přinést.

Bruslařský klub není v lehké situaci a cíl má jasný. Jaký je ten váš osobní?

V prvé řadě mám ten obecný cíl – zachránit tady extraligu. A potom ten osobní je, že bych chtěl zase naplno hrát a pravidelně nastupovat.

Vzhledem k předchozím výsledkům Mladé Boleslavi, čekal jste, že by ta vaše premiéra tady mohla být tak divoká?

To jsem asi nečekal, to je fakt. Ale hlavně mě samozřejmě mrzí, že když vedeme 3:0, tak bychom si to také měli pohlídat. Zbytečně jsme to ztratili během několika minut a pak z toho byla takováhle přestřelka. Určitě je to veliká škoda, mohla mi ta premiéra dopadnout daleko líp.

Načal jste to sám: Proč jste si to vedení nedokázali pohlídat? V čem to bylo?

Zbytečné fauly. Dát třikrát po sobě přesilovku takovému soupeři… Pardubice to sehrály výborně, daly dva rychlé góly, chytly se. A pak už to otočily.

Určitě to moc nepřidá, když jste dali šest gólů, na konci jste se navíc opravdu nadřeli, aby tam spadl ještě ten sedmý a nakonec nic z toho. Ani bod…

No, to vážně nepřidá. Když hrajete doma a dáte šest gólů – to by se mělo v každém případě vyhrávat. Tyhle prohry jsou horší, než prohra třeba 0:10. Tam víte, že ten druhý tým byl prostě lepší, že to bylo jednoznačné. Ale takhle… Do poslední chvíle jsme sahali minimálně po tom bodu. Je to prostě obrovská škoda.

Děkujeme za rozhovor.