Nikdo z nás nepřestává věřit, že se na třináctou příčku dostaneme, ujišťuje Tomáš Nouza
Tomáši, nepříjemná série domácích utkání bez výhry je konečně prolomena. Převládají tedy určitě pozitivní pocity, že?
Jednoznačně. Fanoušci jsou ti, pro koho se hokej hraje. Jsme rádi, že jsme konečně doma těm našim udělali radost.
Poslední dvě utkání se diváci začali vracet na tribuny, pomáhá vám to?
Strašně moc! Diváci byli skvělí, pomohli nám po ztrátě vedení zase naskočit zpět na koně a znovu strhnout vývoj utkání na naši stranu. Uděláme vše, aby na nás chodili lidi rádi a v co nejvyšším počtu, jsme v tom nakonec spolu...
Vítězství se ale nerodilo vůbec snadno. Ukázaly se staré bolesti a Budějovice nenašly rychlou odpověď jen na třetí branku...
Máte pravdu. Jednou jsme zaspali ihned po vhazování, podruhé se zase necháme vyloučit do tří. My sami jsme měli myslím přes dvě minuty v dvojnásobné výhodě a nedokázali jsme je přetavit v uklidňující branku. To se nám prostě nesmí stávat. Tentokrát nám to vyšlo i tak, příště nám to ale může zhatit cestu k bodovém zisku.
Vy sám se v letošním ročníku bodově trápíte, svazuje vám tato skutečnost v zakončení ruce?
Člověk na to musí myslet. Samozřejmě ani já nejsem spokojený, vím, že se mi letos nedaří tak, jak se ode mě čeká. Musím do zápasu dávat všechno a doufat, že se to zlomí.
Při vaší brance to ale na nějaké trápení nevypadalo. Úprk přes celé kluziště jste zakončil úspěšně. Co se vám při úniku na Kováře honilo hlavou?
Rozmýšlel jsem si zakončení. Kubu znám, původně jsem ho v tom chtěl trochu vykoupat (smích) a zakončit pod víko, ta střela se mi ale nevydařila úplně podle představ. Důležité je, že to byl gól.
Za poslední tři kola jste stáhli náskok Kladna o šest bodů, to není špatný příspěvek, že?
Až na utkání v Třinci se nám poslední zápasy celkem vydařily. Nesmíme se ale upokojit, stále ještě ani zdaleka nejsme z té kaše venku. Nikdo z nás nepřestává věřit, že poslední neskončíme a budeme bojovat až do konce!
Děkuji za rozhovor!