Oba celky bojovaly na krev. Bylo to hodně o štěstí, prohlašuje Tomáš Divíšek

28. 1. 2011

Autor: Daniel Langer

M l. B o l. - Vyrovnaný souboj dvou soupeřů, kterým jde o všechno. To bylo hlavní lákadlo, které přivábilo do ochozů ŠKO-ENERGO Arény necelé čtyři tisícovky diváků. A všichni do jednoho si přišli na své, přestože ti litvínovští nakonec museli i přes bojovný výkon svého týmu odcházet ze stadionu s pachutí porážky v ústech. Lví podíl na výsledku zápasu nesla nejvýraznější osoba utkání, kapitán domácího týmu Tomáš Divíšek (na snímku). Urostlý centr si připsal po jedné brance a asistenci. Navíc, bohužel pro Boleslav, pohrdl samostatným nájezdem.

Tomáši, viděli jsme vyrovnané utkání, které mohlo skončit vítězstvím obou týmů. Co rozhodlo ve váš prospěch?

Oba celky bojovaly až na krev, řekl bych, že jednoduše štěstí. Na druhou stranu kolik šancí jsme promrhali, to snad ani není možné (kroutí hlavou), je to pořád stejná písnička. Naštěstí jsme to ubojovali a na nájezdy uspěli.

Vy sám jste sice zaznamenal dva kanadské body, mohlo jich být ale i víc. Samostatné nájezdy zřejmě nebudou po Budějovicích a Litvínovu vaše oblíbená disciplína, že?

Nevím, co na to říct. Na tréninku už to vždycky začíná vypadat, že by to mohlo vyjít, v ten důležitý okamžik to ale neklapne. Nájezdy jsou také trochu o štěstí, které zatím nemám, na to se ale nelze vymlouvat.

Mám pro vás dobrou zprávu, Kladno dnes opět prohrálo, ztráta se umenšila o dalši dva body...

To nám sice hraje do karet, nějaké sledování výsledků soupeře bych ale vůbec neřešil. Naši pozornost musíme směřovat především k tomu, aby jsme v každém našem utkání urvali co nejvíce bodů.

Dnes si do ochozů našli cestu bezmála čtyři tisíce diváků. Těší vás, že fanoušci začali znovu navštěvovat boleslavské utkání ve vyšším počtu?

Já bych hlavně vůbec neřekl, že někdy chodit přestali. Když přihlédneme k tomu, kde na hokejové mapě hrajeme, jsou návštěvy parádní a fanoušci nás nenechávají ve štychu. Velký dík patří především těm bláznům v kotli, co tam ještě teď hulákají (smích), vděční jsme ale každému, kdo nás přijde povzbudit.

Děkuji za rozhovor!