Rozhodující faktory sedmého utkání? Vedení 2:0 a Marek Schwarz, má jasno trenér Jeřábek

18. 4. 2011

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Do týmových oslav se přímo nezapojil, přesto jeho tvář zářila spokojeností a radostí na míle daleko. Vladimír Jeřábek (na snímku) spadl do boleslavských bojů o udržení doslova po hlavě. Za svůj si vzal pouze jediný cíl – zachránit Bruslařskému klubu účast v nejvyšší hokejové soutěži. A dokázal to. Své svěřence dovedl do příštího extraligového ročníku sice doslova za pět minut dvanáct, o to mohutněji si teď ale může oddechnout. "Teď už jsem klidný a spokojený. Ale co si budeme povídat, bylo to strašně těžké," prohlásil po konci baráže.

Pane Jeřábku, vzal jste na svá bedra nelehký úkol – zachránit Bruslařský klub v extralize. Určitě se vám strašně ulevilo, že?

Přesně tak. Teď už jsem klidný a spokojený. Ale co si budeme povídat, bylo to strašně těžké. Chtěl bych mužstvo Ústí vyzdvihnout. Celou sezonu předváděli perfektní hokej, příhodně a dobře doplnili kádr. Hráli výborný hokej, a proto to bylo tak strašně těžké.

V čem byl rozdíl mezi Mladou Boleslaví a Ústím?

Setkaly se dva týmy a každý ten tým byl naladěný na něco jiného. Jeden byl v euforii, dobré a usměvavé náladě. Druhý za sebou měl těžké období, psychické krize a kopce smůly. Jeden se potřeboval tak trochu vrátit zpátky na zem, druhý naopak potřeboval nakopnout…

Kdy přesně pod vás to pravé nakopnutí přišlo? Vedli jste 3:1 a následující dva mečboly jste ztratili…

První, a možná vůbec nejzásadnější, nakopnutí bylo, když jsme se po první prohře, po tom našem trapném výkonu, dokázali do druhého dne zvednout a vyhrát. A pak jsme vyrazili k soupeři. Musíme k sobě být upřímní a přiznat si, že to první utkání tam jsme vyhráli za asistence obrovského kusu štěstí. Druhé už jsme hráli lépe a vraceli jsme se domů za stavu 3:1. A Ústí nám znovu ukázalo, jak je silné a jak lehce hraje. I když ten pátý barážový zápas jsme mohli vyhrát, tam byla první třetina z našeho pohledu hodně dobrá a mohli jsme v ní rozhodnout. Jak se potom ukázalo, nemohlo Ústí třikrát prohrát doma. A nemohli jsme třikrát prohrát ani my…

Nemyslíte si, že nebýt v rozhodujícím zápase Marka Schwarze, tak to pro Boleslav nemusela být zas až taková radost?

Důležitým okamžikem bylo, že jsme dokázali odskočit na rozdíl dvou branek. Video jsem sice ještě neviděl – a asi už ani neuvidím (smích) –, ale tohle bylo z mého pohledu skutečně podstatné. Nikdy předtím jsme v sérii 2:0 nevedli. A zásluhy pochopitelně patří i Markovi, který nás podržel hlavně v té druhé třetině. Tam chytil dvě tři tutovky.

Děkujeme za rozhovor.