Tomáš Potěšil: Nedáváme góly. Někdy je až neuvěřitelné, co všechno se dá neproměnit

15. 11. 2011

Autor: Lukáš Chuchválek, Jitka Čechová

M l. B o l. - Stejně jako v loňské sezoně, i letos trápí mládežnické kategorie velká marodka. S problémy sestavit tým alespoň v tom nejnutnějším počtu hráčů se potýkají trenéři starších dorostenců i juniorů. A právě svěřenci trenéra Tomáše Potěšila jsou na tom vůbec nejhůř. Už osm jich totiž onemocnělo infekční nemocí – příušnicemi. A vzhledem k tomu, že inkubační doba pořád běží, nemusí se zdaleka jednat o konečné číslo. Nejbližší zápasy juniorky tak byly odloženy a další změny ještě mohou nastat.

Po šestnáctém kole je juniorka poslední, dorost předposlední. Co k tomu říct?

Už před sezonou jsem hovořil o tom, že v tomto ročníku extraligy všech mládežnických družstev je naším cílem záchrana v těchto soutěžích. Tento předpoklad se zatím plní, i když u juniorů postavení v tabulce neodpovídá jejich možnostem a předvedeným výkonům.

Kde je příčina prozatímního neúspěchu? Není to třeba i otázka přístupu a disciplíny hráčů?

Jedna z příčin je poměrně velké množství zraněných a nemocných v obou kategoriích. Jestli se nepletu, v optimální sestavě junioři odehráli dvě až tři utkání. Podstatnou část zápasů jsme museli odehrát na patnáct až šestnáct hráčů. To samé platí o starším dorostu. Ale samozřejmě se na to nemůžeme vymlouvat. Špatné postavení juniorů v tabulce má určitě i jiné příčiny. A co se týče otázky přístupu hráčů? Vždycky budete mít v týmu hráče s dobrým přístupem a touhou něco dokázat, ale také hráče, kteří si to v hlavě ještě nesrovnali.

V juniorech se v dosavadním průběhu dobře prezentovala brankářská dvojice Mahdal – Příhoda a i přes nelichotivou pozici máte druhou nejlepší obranu…

To máte pravdu, ale také máme nejhorší bilanci v počtu vstřelených branek. Neproměňování šancí a neschopnost vstřelit branku jsou hlavní příčinami našeho neúspěchu. Jsem přesvědčen, že hrajeme dobrý hokej. Nemůžu klukům v dosavadních odehraných zápasech vyčíst, že nechtějí nebo nebojují (až na dva zápasy – s Litvínovem a Chomutovem). Snažíme se o útočný, agresivní hokej založený na dobrém bruslení a kondici. Nepřeháním, když zodpovědně řeknu, že ve většině zápasů jsme aktivnějším týmem a máme spoustu vyložených příležitostí. A to je právě to naše bolavé místo. Například předposlední zápas jsme prohráli v Litvínově 0:1 a poslední s Varami 1:2. V obou zápasech jsme jeli celkem čtyřikrát sami na brankáře, ale gólu jsme se nedočkali. Už šestkrát jsme letos remizovali a v rozhodující disciplíně – nájezdech – jsme nedali ani jeden gól. Někdy je to až neuvěřitelné, co se dá neproměnit. A když nějaké góly dáme, jsou to pořád ti samí hráči. Například David Koudela nehraje špatně, šance si vytvoří, ale ještě nedal ani jednu branku. A takových hráčů je hodně.

Co jste měli v plánu v průběhu reprezentační přestávky?

Plán byl jasný. Dát se zdravotně dohromady a pracovat na činnostech, které jsou příčinou těsných porážek. Nácvik přesilových her a oslabení, agresivní důraz v předbrankovém prostoru soupeře a střelba, zakončení z jedné bez přípravy. Jenže ten plán dostal trhlinu. Několik hráčů juniorky onemocnělo infekční nemocí – příušnicemi. Počet nemocných vzrostl prozatím na osm hráčů. Tréninkový proces tak byl v podstatě z karanténních důvodů na pět dní přerušen a s hrůzou očekáváme, kdo ještě onemocní. Běží nám třítýdenní inkubační doba. Z těchto důvodů jsme byli nuceni utkání v Liberci a doma s Chomutovem v tomto týdnu přeložit. Uvidíme, jak se budou nemoci vyvíjet a podle toho budeme dále jednat o případném dalším přeložení následujících utkání.

Teď pár věcí ohledně staršího dorostu, kterému se letos vůbec nedaří. Dostávají hodně gólů a jsou poslední v tabulce. V čem vidíte problém u nich?

Starší dorost je postavený na mladším ze dvou ročníků, které tuto kategorii mohou hrát, a to ročníku ´95. Hráčů ročníku ´94 máme málo z hlediska kvantity ale i kvality. Hráčský kádr není ani příliš široký a každé zranění a nemoc se projevují. Máme problém sestavit patnáct hráčů do zápasu. Velké množství inkasovaných branek? To je těžké hodnotit. Určitě nemůžeme všechno svádět na brankáře. Nemají to lehké, ale pravdou je, že podávají nevyrovnané výkony.

A co mladší dorost?

Naším cílem bylo a je porážet mužstva ze spodní části tabulky a co nejdříve se bodově vzdálit poslednímu místu. Myslím, že v dosavadním průběhu soutěže se tento cíl daří plnit a věříme, že výsledkově se tento tým v dalším průběhu soutěže bude zlepšovat. Pozitivní je, že mužstvo je ročníkově rozloženo na poloviny, což je dobrým základem pro příští sezonu.

Děkujeme za rozhovor.