Play-off je zatím jen náš sen, shodují se dorostenci Marek s Brzákem
Když jsem se s oběma nadějnými hokejisty sešla, byli dost nervózní. Není divu, pokud je mi známo, jednalo se o jejich první rozhovor pro veřejnost. Po úvodních seznamovacích frázích z nich ale nervozita opadla a rozpovídali se nejen o současné náladě v týmu, hokeji, trenérovi ale také o osobním životě.
Oba se shodují, že nálada v kabině je dobrá. Hlavně proto, že se vezou na vítězné vlně - vždyť se jim podařilo vyhrát pět zápasů v řadě! Úvodní zápasy roku 2012 odehrálo mužstvo na soupeřových kluzištích, ale pokaždé si šlo tvrdě za svým. "Situace v týmu se hodně zlepšila, oproti tomu, jak jsme předtím prohrávali. Pět výher v řadě je velký úspěch, ale musíme makat dál, ještě pořád nejsme zachránění," přemýšlel nahlas Stanislav Brzák. Ladislav Marek jeho slova jen potvrdil: "Konečně jsme se po dlouhé době stmelili jako tým, začali jsme hrát všichni, ne každý sám za sebe." Stanislav Brzák ještě dodal: "Je radost hrát spolu s Láďou Markem a Jakubem Semirádem, kteří mi vyjdou vstříc a díky nimž se mi taky tolik daří."
Nad otázkou, proti kterým týmům se jim dařilo nejvíc a proti kterým naopak nejméně, nemuseli dlouho přemýšlet. Olomouc, kterou rozstříleli na domácím ledě 8:0, byla nejsnazším soupeřem. V tomto duelu si Brzák připsal hned 5 kanadských bodů a Marek v něm zaznamenal svůj hattrick. "Za pět bodů bych chtěl poděkovat hlavně svým spoluhráčům, byla to dobrá práce," prohlásil Brzák. Nejtěžším soupeřem byl podle obou nadějných mladíků Havlíčkův Brod, který hrál zákeřně a nepříjemně. "Dařilo se nám spíše proti slabším, snažili jsme se proti nim vyhrát, abychom získali nějaké body, na silnější týmy jsme neměli," tvrdil Marek.
Kde tedy nastala změna? "Neplnili jsme pokyny trenéra. Chce to hodně přemýšlet, a jak říká pan Vidner - hlavně třetí dozadu," tvrdí Brzák a dále doplnil: "Fauly v předchozích utkáních byly z naší strany hodně zbytečné a celý tým to pak oslabilo, a my v početních nevýhodách dostáváme zbytečné góly. Nyní už je to lepší, snažíme se být disciplinovanější."
Zápasy na venkovních hřištích patří většinou mezi ta těžší utkání v sezoně, přesto je hráči boleslavského dorostu zatím v novém roce zvládají na jedničku. Bodovali postupně ve Vsetíně, Havířově a na ledě Litvínova. "Byla to pro nás velká motivace, musíme se zachránit, aby příští rok mohl hrát starší dorost v Boleslavi extraligu také," svěřil se Brzák. Jeho spoluhráč Marek ho doplnil: "Ve Vsetíně jsme vyhráli díky bojovnosti a štěstí. Poslední dobou se nám daří, netrápíme se, jsme více uvolnění, tím je vše ještě snazší."
A jak se dorostenci hecují do dalších zápasu a klání? "Přijde trenér, řekne nám důležité věci k zápasu, povzbudíme se a jdeme na to," vypočítával Marek. "Do každého dalšího zápasu jdeme s klukama s tím, že bychom chtěli zkusit play-off, ale hlavní je, abychom se udrželi a nespadli," doplnil ho Brzák. "Náš sen je dostat se do play-off, budeme chtít vyhrávat a hrát co nejlépe. Ale zranil se nám gólman, takže to bude ještě těžší, ale snad to zvládneme," tvrdil Marek. "Myšlenka na play-off tu sice je," dodal ještě Brzák. "Bylo by to krásné, já bych si zahrál play-off vůbec poprvé, ale priorita je pro nás určitě záchrana extraligy."
Co hráči říkají na svého trenéra? To je vždy zapeklitá otázka na tělo. "Trenéra Vidnera mám moc rád, je to výborný trenér. Po fyzické stránce jsme určitě dobře připraveni. V letní přípravě a v posilovně nás učí dobré cviky," svěřil se Brzák, a ještě s úsměvem přidal: "Na ledě po nás sice řve, ale ne že bychom to nepotřebovali." Jeho spoluhráč Marek jeho slova kvitoval a se smíchem dodal, že od začátku sezony se trenérův křik umírnil a že nyní působí šťastnějším dojmem.
Trenér juniorů Tomáš Potěšil měl během sezony velké problémy s marodkou svých hráčů, a tak si zval do některých utkání hráče staršího dorostu. Nešlo se nezeptat, jak hráči vnímají možnost zahrát si ve vyšší kategorii. "Juniorka je úplně jiná soutěž, než kterou hrajeme my. Je rychlejší, silovější a disciplinovanější. V současné době na tom juniorka není dobře, ale doufám, že se zvednou a vybojují play-off," popřál svým starším kolegům Brzák. Marek jeho slova jen potvrdil: "Jedná se o kvalitnější hokej a člověku to dá určitě víc, pokud si může za juniory zahrát, získá tím zkušenosti a dostane se už do dospělejšího hokeje než u dorostenců. Na druhou stranu od juniorů je to pak ještě velký krok dostat se až do dospělého hokeje," nahlédl opatrně ještě o něco dál.
Stanislav Brzák o sobě: "Pocházím z Nymburka, ale bydlím tady na ubytovně, takže jsem rád, že stíhám tréninky a můžu tu chodit do školy. S rodinou se vídám jednou za čtrnáct dní, je to těžké. Máma není ráda, ale přesto mě všichni z rodiny podporují, jsou úžasní a chtěl bych jim moc poděkovat. V budoucnu bych se chtěl živit hokejem, musím na sobě ale hodně pracovat a taky nevím, jestli nepřijde nějaké zranění. Už jsem si to jednou zažil a není to nic příjemného, vracet se znovu do fyzičky."
Ladislav Marek o sobě: "Ve škole mi vychází vstříc, učení zvládám, sice to není žádný zázrak, ale proplouvám a budu se připravovat na maturitu. S rodinou se vidím přibližně jednou měsíčně, protože pocházím z Písku. Nejvíce mě podporuje táta, který tomu dává vše, ale už od malička mě podporují všichni."
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěchů!
