Tomáš Potěšil: Každý trenér si váží hráčů, kteří na sobě pracují

Pane trenére, sezóna pro boleslavskou mládež skončila. Juniorům se příliš nevyvedla, jak ji hodnotíte?

Již před začátkem sezóny jsem v našem rozhovoru avizoval, že sezóna nebude pro juniory nikterak jednoduchá. Můj osobní předsezónní cíl byl postup do play-off, tedy umístit se do dvanáctého místa. To jsme nesplnili, takže z tohoto pohledu byla sezóna určitě neúspěšná.

Co bylo hlavní příčinou nesplnění vytyčeného cíle?

Těch důvodů bylo určitě více. Nejzásadnější byla naše koncovka, zakončení a umění vstřelit branku z vyložených příležitostí. Již přípravná utkání nám byla varováním. Do mistrovské soutěže jsme vstoupili obdobně. Porážky o jednu branku 0:1, 1:2, 2:3 nebo nezvládnutá prodloužení a zejména nájezdy nás odsunuly hned z kraje soutěže do spodních pater tabulky, skoro až na dno. Herní projev přitom byl velmi slušný. V utkáních jsme byli často lepším týmem, ale vinou naší nemohoucnosti jsme nebyli schopni vstřelit více než dvě branky. Jako tým jsme v počtu vstřelených branek za sezónu předstihly jen poslední Znojmo, což byl opravdu hlavní důvod našeho umístění. Byla to škoda, protože jsme inkasovali jako čtvrtý tým nejméně branek.

Patrná byla i špatná produktivita v přesilových hrách. V jiných časech se dařilo v této činnosti lépe, že ano?

Přesně. Zatímco loni jsme v této činnosti vynikali a utkání tak rozhodovali, letos jsme patřili k nejhorším. Proto byly hlavní tréninkovou činností přesilové hry, koncovka, tlak do branky a s tím související přímočarost a zarputilost před brankou soupeře, hra na malém prostoru a samozřejmě individuální činnosti. Aby toho nebylo málo, tak během listopadu a prosince téměř celý tým postupně onemocněl infekčními příušnicemi. Museli jsme hrát na 13 až 15 hráčů, což bylo fyzicky velmi náročné. Hráči se měnili, někdo onemocněl, jiní se zase uzdravili a hned se zapojili do zápasového kolotoče.

Po překonání těchto problémů přišel výsledkový vzestup. Co nakonec rozhodlo?

Uhráli jsme slušnou sérii a bodově jsme se dotáhli těsně k branám play-off. Čekala nás dvě důležitá utkání se Slavií a Spartou. Obě jsme shodně prohráli 2:3 a šance na postup se nám vzdálila. Motivace hráčů opadla a soutěž jsme, jak se říká, jen dohráli. Mrzí mě, že se během sezóny nenašli jeden, dva hráči, kteří by v rozhodujících momentech utkání strhli v náš prospěch. Ani oba brankáři nebyli v rozhodujících fázích zápasu oporami. Až s návratem brankáře Sejpala se situace zlepšila.

V čem vidíte pozitiva v této nepovedené sezóně?

Tak určitě velmi příjemný byl návrat brankáře Martina Sejpala z hostování v Hradci Králové. Jeho příchodem a výkony se zvedl celý tým a dotáhl se k možnosti bojovat o play-off. Trenér je vždy potěšen, když někteří hráči udělají během sezóny výkonnostní skok nahoru. To se týká asi tří hráčů, ale nejvíce Ladislava Marka. Ten v druhé polovině sezóny hrál opravdu dobře a jeho výkony šly strmě nahoru. Každý trenér si váží hráčů, kteří na sobě pracují individuálně, dělají věci navíc bez nucení, jsou skromní a mají respekt a úctu k ostatním. Jsem rád, že takoví hráči v týmu juniorů byli.

Co čeká hráče po sezóně?

Já říkám, že posledním utkáním v sezóně začíná sezóna nová-další. Hráči mají volno asi dva až tři týdny. Odpočinek je určitě důležitý, ale jsou činnosti, které mohou dělat i v tomto období. Je jenom na nich, jak s tímto časem naloží. Na konci dubna začíná jako obvykle společná týmová příprava na nadcházející sezónu.

Jak vidíte možnosti juniorů v nadcházející sezóně? Jaký budete mít k dispozici tým?

To je velmi těžká otázka. Když budu vycházet z reality a faktů, tak nás čeká jedna z nejtěžších sezón. Ročníky ‘93 a ‘94 jsou početně nedostatečné a výkonnostně slabší. Jejich individuální výkony a dovednosti lze zmapovat z minulých sezón a ze statistik. Každopádně musíme juniorku doplnit přibližně o 10 hráčů z jiných klubů. Cílem je utvořit nový tým, novou partu kluků, kteří nejsou hokejisté od boha, jak se říká, ale kteří budou tvrdě pracovat, makat na sobě a pro tým. Jak jsem již jednou říkal, s každým hráčem se dá pracovat, pokud sám chce a myslí to s hokejem poctivě a vážně. V týmu nám zůstalo několik kvalitních hráčů, což je solidní základ. Celkem jsem již oslovil přes 30 hráčů z jiných klubů, ale ne každý chce za Boleslav hrát. Některé vytipované hráče jsme již na konci sezóny vyzkoušeli v tréninku a v utkáních. Pokud se rozhodnou přestoupit do Boleslavi, budou nepochybně pro tým prospěšní.

Podali jste na svaz přihlášku do hokejové akademie. Co si od toho slibujete?

Akademie je určitě dobrá věc, ale myslím, že ji v příští sezóně v Boleslavi mít ještě nebudeme. Podmínky jsou jasně dané a my je všechny nesplňujeme. Snažíme se je postupně naplňovat, ale některé věci prostě bez výrazné finanční pomoci vytvořit nemůžeme. Pan Vidner ve svém hodnocení před měsícem řekl o akademii vše podstatné, takže nemá cenu dál tuto otázku rozebírat.

Děkuji za rozhovor.