Pokusím se v Boleslavi prodat své zkušenosti, říká František Výborný
Trénovat Boleslav. Bylo to těžké rozhodování?
Nebylo. Přestože už jsem byl rozhodnutý s trénováním skončit. Po sezóně v Budějovicích jsem na měsíc odjel pryč a nepočítal s tím, že by mě někdo oslovoval. Samozřejmě jsem ještě nechtěl jít úplně do bačkor. Říkal jsem si, že budu na Spartě pomáhat v mládeži nebo dělat nějakou manažerskou funkci. Potěšilo mě, když mi volal syn David a ptal se, jestli za mnou mohou přijet kluci z Boleslavi – pan Plachý a pan Tůma. Pak už bylo rozhodování z mé strany velice rychlé. Působí tu syn, nemám to daleko a před nějakými třiadvaceti lety jsem tu působil jako hráč i trenér. Také David tady kariéru začínal, než odešel do dorostu Sparty. Je to pro mě návrat do míst, která nejsou neznámá. Potkávám tu spoustu známých lidí z té doby. Upřímně říkám, že mě sestup Boleslavi mrzel, a tak jsem jí chtěl pomoci. Pokusit se prodat své zkušenosti, které jsem za čtyřicet let působení v hokeji nasbíral. Všichni tady si přejeme návrat do extraligy, i když to lehké nebude, protože se mužstvo tvoří prakticky znovu. Ale pídíme se k nějakému výsledku.
Smlouvu jste podepsal na dva roky. Znamená to tedy, že je to časový horizont, ve kterém byste se měli vrátit mezi elitu?
Ano. Kluci chtěli smlouvu na tři roky, ale já jsem jim říkal, že nevím, jak dlouho ještě budu trénovat. V hokeji působím i s hráčskou kariérou čtyřicet let, a to už bere člověku síly a zdraví. Ty stresy na vás nějaké následky zanechají. Přesto musím říci, že po měsíčním odpočinku, kdy jsem vše vypustil z hlavy, mám do práce ohromnou chuť.
Fotografie: hokejcb.cz
Baráž jste sledoval, fanoušci vás mohli v Boleslavi potkat. Jak jste ji prožíval?
Prožíval jsem to hodně. Jezdil jsem už na zápasy play-out. Podle mě byla klíčová prohra s Litvínovem. Kdyby ho kluci tenkrát udělali, byla by velká šance vyhnout se baráži. Na dovolené jsem dění sledoval už zprostředkovaně přes počítač. Čekal jsem na výsledky a byl nervózní. Proti Chomutovu jsem měl blbé tušení. Slýchával jsem od lidí, že si přejí do baráže raději Chomutov než Ústí… Chomutov se hrabal do extraligy několik let a dělal pro to všechno. Když vyhrála Boleslav šestý zápas v Chomutově, říkal jsem si, že teď už to musí doma urvat. Opak byl pravdou. Boleslav ztratila spoustu zápasů v sezóně o gól, a to se v konečném počítání vždy projeví. V Budějovicích třeba nebyli spokojení s remízou nebo dvěma body, ale já jim vždy říkal, že v konečném zúčtování bod rozhoduje. To nám vštěpovali trenéři už za mého mládí. Dílčí nespokojenost s bodem při dobrém vývoji utkání a následné ztrátě je pochopitelná, přesto je důležité získat i ten bod. Myslím, že Bolka na to měla.
Když máte ty nejvyšší ambice, dá se říci, že i příprava na první ligu bude extraligovou formou?
Určitě. Já Boleslav nepovažuji za prvoligový tým. První ligu jsem sledoval, protože jsme tam měli pár budějovických hráčů. Znalec této soutěže sice nejsem, ale přistupuji k tomu tak, že hráči v Boleslavi extraligoví jsou. Někteří jsou na hraně. Jsou tu mladí hráči, kteří mají šanci dostat se do mužstva a zlepšovat se. První liga pro začátek může být dokonce lepší než extraliga. Neberu to jako prvoligovou štaci. Chceme udělat maximum pro to, abychom se vrátili. Podmínky tu jsou, ať už to jsou sportoviště nebo vedení klubu. A hráči to vědí.
Hráčů bylo na prvním tréninku sedmnáct. Číslo to není konečné, že?
Určitě to není konečné číslo. Mnoho hráčů sem přišlo v minulosti pod smlouvou, proto je teď kolem hodně papírování a nízký počet hráčů. Myslím, že příští týden se podaří dotáhnout nějaké další věci. Děláme na tom, je to takové dohadování a handrkování. Lidi ze sportu vědí, o čem mluvím. Ono se řekne, přivedeme toho a toho hráče, jenže obnáší to spoustu jednání a výjezdů. Agenti jezdí i sem a nabízí nám hráče. My určitou představu máme, vše se odvíjí i od financí. Dnešní tabulkové částky jsou vysoké a týmy obecně peníze nemají.
Přehlédneme-li finance, dá se říci, že konečné slovo při skládání týmu máte vy?
Je to tak. Sportovního manažera nyní supluji já, vedení jsem však na rovinu řekl, že to trvale dělat nechci. Je to práce po telefonu, v kanceláři, hodně ježdění. Na trénování by pak moc času nezbylo. Budování celého mužstva není legrace, zažil jsem to už jednou v Budějovicích. Zkrátka to není má parketa. Dá se dělat jen jedno z toho a já se na ledě mezi klukama cítím daleko lépe.
V přípravě máte zatím naplánováno pět zápasů, což není moc.
To je pravda. Termíny přípravných zápasů si týmy dohadují už v posledních kolech sezóny a tady se hrálo velice dlouho. Díky klukům, s nimiž se znám, se podařilo získat kvalitní soupeře. Nechci podceňovat jiné týmy, ale z vlastní zkušenosti vím, že když se mužstvo nenastartuje hned na začátku, je to potom špatné. Sice se často říká, ono to přijde, ono to přijde, a ono to nepřijde. Další týmy hrají Evropskou ligu a mají diář plný. Jsme v pozici, kdy v uvozovkách nemůžeme dělat machry a musíme být pokorní. Proto budeme zajíždět na hřiště soupeřů, jsou totiž ve vyšší pozici. Dříve se dělal jeden zápas doma a jeden venku, my jsme teď rádi aspoň za ten jeden venku. Také nám přišla pozvánka na turnaj ve Švýcarsku poblíž Ženevy, velice dobře obsazený, na kterém sehrajeme tři další zápasy. Současných osm zápasů je úspěch.
Bude tedy lepší méně utkání? Boleslav měla každý rok v přípravě poměrně dost zápasů, ale pak to na začátku sezony nebylo vidět. Nedařilo se jí dobře začít.
Soupeře máme kvalitní, Hradec Králové patří k lepším týmům první ligy a o kvalitě soupeřů ve Švýcarsku není pochyb. Je to osm zápasů, ještě by mohl vyjít Litvínov. Chtěl bych ideálně deset jedenáct zápasů. Je možnost jet do Drážďan nebo Wolfsburgu, ale kvůli jednomu zápasu je to přece jen z ruky. Musíme to zvážit. Měl jsem velký strach z toho, že dobré soupeře neseženeme, avšak můžu být spokojený.
Ještě proberme post asistenta, kterého vám bude dělat Jiří Slabý. Jak padla volba na něho?
Byla to také má volba. Padla i další jména, asistentů z extraligy, jenže ve finále chtěl každý týden na rozmyšlenou. Necítil jsem u nich takový ten zájem, že když jim zavoláte, rovnou řeknou “ano“. Nechal jsem jim pár dní, někteří sehnali angažmá, jednomu dvě nevyšla, tak volal zpátky, což jsem musel odmítnout. Pokud o tom není přesvědčený… Jirku Slabého znám. Je to Boleslavák, tenkrát jsme se tu sešli v týmu. Když jsem končil hráčskou kariéru, on nám chytal. Dosud trénoval v Hradci Králové, proto myslím, že bude mít hodně informací o týmech z první ligy. Byl to jeden z důvodů, proč jsem oslovil právě jeho.
Děkujeme za rozhovor.
