Marek Loskot: Letošní příprava patří mezi nejlepší
Marku, není to příjemné téma, ale vraťme se ještě na chvilku k závěru uplynulé sezóny. Jaké byly vaše dojmy po sestupu z extraligy?
Bylo to dost špatné. Zažíval jsem asi vůbec nejhorší pocity v celé své dosavadní hokejové kariéře. V šestém zápase jsem navíc utrpěl otřes mozku, takže jsem nakonec všechno ostatní musel protrpět na tribuně. Zdravotně jsem pak byl ještě dalších čtrnáct dnů mimo. Rozhodně to nebylo příjemné období.
Od té doby ale už uplynula poměrně dlouhá doba. Jak to vypadá teď?
Teď se složil nový tým, je tu nová parta a zatím všechno klape, jak má. Začínáme od znova a myslím si, že to momentálně nemůže být lepší.
Vnímáte změny na manažerských postech, k nimž došlo jako reakce na sestup?
Já si myslím, že ty změny nastaly, aby se to tu pohnulo dopředu. Zatím to všechno klape, žádné problémy nejsou.
Jedním z klubových cílů je tým založený na vlastních odchovancích. Letos se tak s "A" týmem připravuje až osm juniorů. Zapadli dobře?
Všechny ty kluky znám ještě z dob, kdy jsem sám za juniorku hrál. Myslím si, že vše zvládají bez problémů. Stejně jako starší hráči. Určitě budou chtít hodně ukázat.
Hodně si toho všichni slibují i od trenéra Františka Výborného. Jak se vám zamlouvá příprava pod jeho velením?
Letní přípravu máme na šest týdnů, teď se chystáme na kola. V boleslavském "A" týmu jsem zažil už pět příprav a ta letošní patří mezi ty nejlepší. Je výborně propracovaná a zatím vypadá velmi dobře co do kvality i dřiny.
Letos jste si letní přípravu opět zpestřil v reprezentaci na světovém šampionátu v in-line hokeji. Jak jste se k tomuto sportu vlastně dostal?
Já hraji in-line hokej už asi pátým rokem. Za Slavii Praha. Dovedl mě k němu Vláďa Nový, když jsem zde ještě hrál za juniorku. Tenkrát mi navrhnul, zda bych nechtěl hrát in-line za Slavii, tak jsem to zkusil. Dostal jsem se dvakrát na mistrovství světa organizace FIRS a letos jsem byl poprvé na šampionátu IIHF. Je to hodně o získávání zkušeností.
Loni česká reprezentace slavila mistrovský titul, letos z toho byl jen boj o páté až osmé místo. Co bylo příčinou nezdaru?
Loni jsem reprezentoval na mistrovství jiné asociace a letos poprvé v IIHF, kde je to o něco prestižnější. Byli tam Švédové, Finové a další kvalitní týmy, takže konkurence byla velká. V elitní skupině může prohrát každý s každým a bývá to buď/anebo. Loni jsme hráli v Pardubicích a postupový zápas vyšel, kdežto letos v Ingolstadtu jsme čtvrtfinále proti domácím Němcům smolně prohráli na nájezdy. Měli jsme to vyhrát. V tom nakonec byl asi ten neúspěch.
Děkujeme za rozhovor.