Největší rozdíl mezi 1. ligou a extraligou? Ne týmy, ne stadiony, ale přístup k zápasům, tvrdí kapitán Výborný

Davide, hrál ve vašem rozhodování, zda zůstat či nezůstat v Mladé Boleslavi nějakou roli otec?

Vlastně ne, nehrál. Že zůstanu, se rozhodlo vlastně hned po sestupu. Domluvili jsme se na tom s vedením velmi rychle. Tehdy tu ještě táta nebyl. Takže stručně řečeno: zůstal bych tu pod jakýmkoliv trenérem.

Jaké to je? I v sedmatřiceti letech pořád na slovo poslouchat tátu?

Určitě těžké. (smích) Ale na druhou stranu už mi není třináct, že? Takže nějaké zkušenosti už mám a úplně do všeho už si mluvit nenechám. Protože v prvé řadě na sebe ty nároky musím mít já sám a to takové, jaké jsem na sebe vždycky měl. Ať už jsem hrál nebo nehrál pod tátou.

A jak vnímáte zkušenost, že budete hrát nižší soutěž?

Nijak převratně. Teď přes léto jsem poznal, že i 1. liga je svým způsobem kvalitní soutěž, kde rozhodně nebude radno někoho podcenit. Hlavně začátek bude těžký.

Nemá cenu namlouvat si něco jiného – některé prvoligové stadiony mají hodně daleko k tomu, na co jste byl v minulosti zvyklý. Dá se to tedy takříkajíc přežít?

Určitě. Je mi jasné, že nebudeme jezdit na stadiony, které se rovnají extraligovým, nebo těm v NHL. Ale tak to prostě je. Ať už vlezeme na jakýkoliv led, tak jako tak budeme chtít body. To prostě platí.

V kabině jste nejstarší a kapitán k tomu. Stojí a padá vše tedy na vašem slovu?

Ne, to určitě ne. Jsem sice nejstarší, ale hned za mnou jsou další, kteří si to slovo také umí vzít. A vlastně se to netýká jen těch starších hráčů, prosadit se umí i ti mladší. Neříkám, že šéfují kabině, ale zkrátka na to slyšíme. Vzájemně se posloucháme. Řekl bych, že v tomhle směru je to lepší, než to bylo loni. Nechci říkat, že loni bylo všechno špatně, ale teď je to určitě lepší.

Je jasné, že na Boleslav se budou chtít všichni vytáhnout, už teď zní, že zápasy s Bruslařským klubem budou v 1. lize přitahovat pozornost lidí. Jak to vnímáte vy?

Jako něco, s čím se budeme muset poprat. V tomhle vidím asi ten největší rozdíl oproti loňsku. Ne že sem budou jezdit jiné týmy a my budeme hrát jinou soutěž, ale že se budeme muset totálně přeorientovat. Zatímco v extralize jsme byli šťastní za každé vítězství a šli do všeho prakticky jen s tím, že můžeme pouze překvapit, tady budeme za favorita, od kterého se budou čekat výsledky, body. A pokud ty předpoklady naplníme, budeme si muset dávat pozor – udržet chladné hlavy a nepodléhat přesvědčení, že jsme neporazitelní. V tom bude obrovský rozdíl.

Děkujeme za rozhovor.