V derby papírové předpoklady neplatí, zvládnuté utkání nás těší, kvituje výsledek Jaroslav Kasík

5. 12. 2012

Autor: Daniel Langer

M l. B o l. - Už za svého úvodní působení v dresu tehdy ještě extraligového Bruslařského klubu obránce Jaroslav Kasík (na snímku) dokazoval, že mu ani útočení není cizí a že umí na brankáře protivníka vyslat pořádně nepříjemný projektil. Ve střetnutí proti Benátkám nad Jizerou ale ukázal i svou další stránku, když rychlým slalomem překonal vzdálenost mezi brankami a nahrál do vyložené příležitosti Davidu Vrbatovi, který přesnou ranou pojistil vedení celku z města automobilů v divoké druhé třetině. I díky jeho přispění, ale především týmovému výkonu, odchází Bruslaři i ze třetího letošního Pojizerského derby jako vítězové a bez ztráty bodu.

jaroslav kasík

Boleslavský obránce kuje nějakou čertovinu! Ba ne, nakonec nadělil pohlednou gólovou přihrávku spoluhráči.

Jaroslave, první vzájemné měření sil ve ŠKO-ENERGO Aréně dopadlo jasně 4:0, ve středu to byl ale zcela jiný zápas, že?

Rozhodně, Benátky přijely tentokrát ve výrazně lepší formě a prezentovaly se solidním hokejem. Navíc je to derby, to pak papírové předpoklady neplatí. Vše je to takové vyšperkované a vyhrát můžou vlastně oba ze soupeřů, bez ohledu na postavení v tabulce. Zvládnuté utkání nás těší.

Bylo to hodně specifické měření sil. V první a poslední třetině jsme branku neviděli, v té prostřední jich padlo hned šest...

To bude spíš náhoda, podle mého jsme hráli všechny ty úseky víceméně stejně. V té první to bylo o smůle, v poslední nás zase přibrzdilo dlouhé oslabení a muselo se hrát defenzivně. Myslím, že ty branky ale mohly napadat ve všech třetinách, bylo to o štěstí.

Co se hráči na hřišti honí v hlavě, pokud se rozjedou takové ofenzivní manévry? Obránci se asi modlí, aby ten příští útok dokázali zastavit, není to tak?

(smích) Situace je to komplikovanější, ale nejsme tam jako obránci od toho, abychom se vymlouvali na okolnosti. Prostě se musí bránit tak jako tak a podobné úvahy si je lepší vůbec nepouštět do hlavy. Samozřejmě je třeba, aby zabrala celá pětka a vzájemně jsme se všichni podporovali.

Vy jste tato slova vzal doslova a před brankou Davida Vrbaty jste předvedl výjimečný útok. Směrem vpřed si i jako obránce evidentně věříte...

Ano, věřím, jen je problém, že místo střelby až moc často hledáme v dobrých šancích ještě dalšího, lépe postaveného spoluhráče, naštěstí to ale tentokrát vyšlo. Sice to propadlo do branky trochu se štěstím, ale na to už se nikdo ptát nebude.

Zmíněnou branku jste slavil poměrně bujaře...

Už jsem zase viděl, jak se to zastaví na brankové čáře a nic z toho nebude, takže nakonec, když to za tu čáru doklouzalo, to bylo asi umocněné právě tím.

Když pomineme tuto akci, bodově přispěli i další obránci Pojkar s Tomanem. Šlo o taktický záměr, pálit od modré a překonávat tak zataženou obranu hostí?

Ano, ono když se soupeř stáhne před branku, ani vám nic jiného v tu chvíli nezbývá. Před zápasem jsme si například v našem útoku říkali, že David Vrbata a Milan Mikulík toho v poslední době kvůli zraněním příliš mnoho nenahráli, takže nebudeme nic moc vymýšlet a půjdeme prostě se vším do branky, hlavně jednoduše a bez chyb. V první třetině jsme ještě samozřejmě navzdory tomu vymýšleli a tolik to nešlo, takže o přestávce byla trochu bouřka a najednou to bylo lepší.

Děkujeme za rozhovor!