Extraliga versus 1. liga: Je to 50 na 50, říká Karel Hornický

Začněme novým modelem baráže. Co si o něm vy osobně myslíte?

Nový model je spravedlivější a dostupnější pro kluby 1. ligy. Ty pak samozřejmě mají větší motivaci hrát o ta dvě místa. Navíc přinese mnohem víc šancí a také případných zvratů. I při nějakém zaváhání je tu pořád možnost rvát se dál. Teď není třeba soustředit se na ty čtyři zápasy, je možné připravit ten tým úplně jinak, protože se hraje v pravidelných rozestupech celkem 12 zápasů. To je poměrně dlouhá doba a celé to získává podstatně větší vyrovnanost.

Nemáte trochu obavu z toho, že „menší vyhrocenost“ tohoto modelu trochu zklame fanoušky?

To si nemyslím. Naopak se domnívám, že tenhle systém fanoušky osloví. Bývalo to tak, že jak baráž postupovala, obvykle se mezi fanoušky obou stran objevila doslova až nenávist a to i k mužstvu soupeře jako takovému. Tohle by teď v tak velkém měřítku mělo odpadnout a naopak by si lidé měli užívat hokeje samotného. Od svých hráčů budou očekávat co nejlepší výkon ať už proti extraligovému týmu nebo kolegovi z 1. ligy.

Prvoligové play-off nešlo až do úplně toho závěrečného finiše, finále. I tak ho považujete za dostatečnou prověrku?

Play-off je tak jako tak prověrkou morálních a fyzických vlastností týmu. A jestli to byla dobrá prověrka před baráží? Věřím, že ano, že nás to zocelilo. Ale jestli je to skutečně pravda, samozřejmě ukáží až boje o extraligu jako takové. V čem přesně a jak moc nám to play-off pomohlo.

V minulých letech se baráž hrála maximálně na sedm zápasů, letos je už předem jisté, že jich bude dvanáct. Nebude to v závěru sezony ještě hodně velký zápřah?

Hráči jsou profesionálové a především jsou velmi dobře trénování. Odehrát 52 zápasů v jakékoliv soutěži a k tomu přidat play-off, na to je nutná opravdu dobrá kondice. S tím jde ruku v ruce i psychika. Uvidíme, jak to všechno bude vypadat.

Berete to tak, že jste sice prošli do baráže, ale ten základní cíl pořád splněn není?

Beru to tak, že jsme splnili dva postupné cíle – vyhráli jsme základní část a prošli přes play-off do baráže. Teď je před námi ten třetí. Začne to skoro až symbolicky soubojem s Chomutovem a skončí 19. dubna. Pak se budou rozdávat dvě pomyslné medaile.

Roky se o tom vedou diskuse, názory jsou různé, ale jaký je ten váš: Má větší šanci prvoligový klub nebo ten extraligový?

Podle mě je to 50 na 50. Prvoligový tým do toho jde z dobře odehrané sezony v nějaké euforii, ale s menším počtem, řekněme, těch kvalitních zápasů. Extraligový tým má těchto zápasů za sebou víc, ale problém může být v té psychice. Ale to jsou zatím pořád jen dohady.

Nejde se vás nezeptat právě na Liberec, odkud pocházíte…

To je mylná domněnka, já pocházím úplně odjinud, z Litoměřic. Ale v Liberci 22 let žiju a takřka 20 let jsem působil v klubu. Vnímám to jako zajímavou hříčku osudu. Ale nic víc v tom nevidím, je to prostě sport.

Ono to pro Boleslav dopadlo možná nejvíc zajímavě, jak mohlo, že? Chomutov přes ni loni postoupil, Liberec je hned za humny a Olomouci mají Bruslaři taky co vracet…

Přesně tak. Liberec je prakticky regionální soupeř, takže to bude atraktivní pro fanoušky. Krom toho jsou na obou stranách hráči, kteří působili i na druhé straně barikády. Bude to takové derby, očekávám, že návštěvnost bude zajímavá. Chomutov loni Boleslav poslal do 1. ligy, takže to je asi vůbec bez debat, a s Olomoucí nemáme právě nejlepší bilanci z letošní sezony, takže i tady bude co vracet.

Ještě pár slov ke kádru. Platí, že jediný, kdo má problémy se starty, je Zdeněk Ondřej?

Přesně tak, týká se to jen Ondřeje. Zatím je to tak, že Zdeněk Ondřej nemůže nastoupit proti Chomutovu. Ve smlouvě je ale doložka, že jej Chomutov může i v průběhu baráže kdykoliv odblokovat. Celkem logicky to asi nebude dřív, dokud nebudou tak zvaně za vodou. Uvidíme. Momentálně je to tak, že proti Chomutovu hrát nemůže.

Děkujeme za rozhovor.