Byli jsme plonkoví, přiznal smutně Roman Will
Dva zápasy jste pro nemoc nechytal. S jakými dojmy jste nastupoval do utkání v Liberci?
Cítil jsem se dobře, proto jsem chytal. Záleželo na mě, jestli se na to budu cítit a zda do toho budu chtít jít. Řekl jsem, že jsem připravený, ale že nemám problém s tím, aby chytal Míša Valent, bylo mi to jedno. Šlo nám hlavně o vítězství.
Jaký jste měl pocit ze zápasu, v němž si Boleslav moc šancí nevytvořila a předvedla rozpačitý výkon?
Mně to připadalo takové mdlé. Atmosféra byla super, přijelo hodně lidí z Boleslavi, ale my jsme jim to vůbec nevrátili. Byli jsme takoví plonkoví.
Přesto jste pochytal mnoho soupeřových tutových šancí...
Po prohraném zápasu je to těžké hodnotit. I kdybych chytal sebelíp, prostě jsme prohráli.
Co ta prohra může znamenat a jak může ovlivnit další průběh baráže, která se přelévá do druhé poloviny?
Kdybychom získali alespoň bod, bylo by to super. Ale každá prohra nyní může znamenat konec. Jakmile se prohraje dvakrát až třikrát za sebou, je to jistý konec. Tohle nás může mrzet.
Nyní vás čeká zápas s Chomutovem. Co od něho podle vás můžete čekat?
První utkání jsme s nimi odehráli výborně i přes prohru 1:2. Měli jsme tam velké šance, ale nevyšlo to. Doma jsme je potom porazili, takže je to hodně otevřené a měli bychom získat nějaké body.
Doma se vám v baráži celkem daří, padlo patnáct gólů, avšak venku jste si připsali pouhé dva zásahy. V čem je hlavní potíž?
Problém je v tom, že venku nedáváme góly. Doma naopak rozpoutáme peklo a tady venku na začátku vyčkáváme, což mi připadá zbytečné. To je ale prostě úděl baráže. Není to jednoduché, když se hraje proti extraligovým týmům. Řešením je dávat více gólů. Když dáme první gól my, hraje se nám prostě lépe.
Tomu odpovídá i herní projev. Zejména v prvních dvou třetinách se navíc skoro všechny puky odrážely k soupeři. Souhlasíte?
Je to tak, jim se to odrazilo všechno přímo na hokejku a my jsme neměli vůbec štěstí. V první třetině jsme stříleli do prázdné branky a liberecký hráč po nás hodil hokejku. Kdybychom přesto proměnili nebo pak ten nájezd dali, mohl zápas vypadat jinak. Neměli jsme prostě štěstí. Na to se nemůžeme vymlouvat, ale nelepilo nám to.
Tři góly do boleslavské sítě navíc padly v oslabení, které Boleslav doma zvládala dobře. Proč tentokrát nevyšly?
Já myslím, že to bylo tím, že nám chyběli klíčoví hráči. Chyběl Tomáš Demel, který je neskutečný srdcař a zblokuje kotouč klidně i obličejem. Ještě chyběl Milan Mikulík. Oba dva jsou naši specialisté na oslabení, možná proto to tak bez nich v tomto zápase dopadlo.
Děkujeme za rozhovor..
