Trenér 5. třídy Lejsek nabádá věnovat se o prázdninách dalším sportům
Pane trenére, přebral jste současné čtvrťáky, kteří budou následující sezónu hájit barvy klubu za 5. třídu. Troufnu si říct, že je to jejich první přechod do trochu náročnějšího režimu. Jak ten přechod zvládají?
Já si myslím, že to zvládají dobře, protože byli dobře připravení a je na nich vidět práce předchozích trenérů, jak se na tuto kategorii sluší. Nejsou tu však ještě velké rozdíly u tréninků, ale největší změnou pro hráče bude, že už začnou hrát pouze na velkém hřišti, na malém hřišti už nebudou hrát vůbec. Kluci jsou na to připravení, protože si vloni velké kluziště už vyzkoušeli a zahráli to parádně.
Takže se tedy u páťáků na způsobu vedení tréninků ještě nic nemění?
Je tam jenom jiný tréninkový režim, jinak se tu snažíme držet koncepci od první až do osmé třídy stejnou, aby byli kluci připravení a věděli, co dělají. Je to jenom věc zátěže.
Letošní přípravu komplikuje počasí. Jak to zvládáte vy a jak to zvládají děti?
Máme tady perfektní podmínky, protože máme vedlejší tréninkovou halu, která je hodně využívaná a je na ní in-line povrch. Můžeme trénovat jak tam, tak v tělocvičně. Dnes (3. června - pozn. redakce) jsme využili mimořádně velkou halu, protože se na malé hale koná nějaký závod. Když to dovolí počasí, býváme na Štěpánce v lesoparku. Bohužel letos to počasí opravdu nevychází, takže využíváme jakýkoliv prostor takovým způsobem, aby mohly odpolední tréninky absolvovat všechny týmy.
Pomáhají vám vést tréninky i hráči A týmu?
Chodí nám pomáhat spíše až v zimě, hlavně junioři, kteří už trénují nebo hrajou v seniorské kategorii. Přáli bychom si, aby byla spolupráce ještě více prohloubena, protože tito hráči jsou pro naše svěřence hvězdami, ke kterým vzhlížejí, a bylo by to pro ně ještě větší zpestření.
Toho jsem si všiml, když se trénovalo zde před kabinami, když kolem nich procházel David Vrbata a další hráči, které nadšeně zdravili...
Ano, hlavně co se týče domácích hráčů, odchovanců. Moc jich pro naše kluky zatím není, ale přeci jen vidí své vzory a snaží se pak zlepšovat.
Prošel třeba David Vrbata vašima rukama?
Davida Vrbatu jsem trénoval ve čtvrté, páté a sedmé třídě. Další hráči pode mnou byli Jirka Rys, Tomáš Jiránek a Radan Lenc.
Takže budoucí páťáci tedy vidí, že se z nich pod vašim vedením nakonec mohou stát úspěšní hokejisté?
(úsměv) To není ještě tak jisté. Já si myslím, že je tady dobrá skupina trenérů, úzce spolupracujeme, takže každý odchovanec je tudíž společná práce nás všech.
Zaměříme se na tréninkový proces jako takový. Prváci a druháci cvičí hlavně koordinaci pohybu a týmovost, na co se zaměřují páťáci?
Hráči pátých tříd pilují hlavně obratnost, rychlost, dynamiku, náhlou změnu směru. Tohle se snažíme rozvíjet co nejvíce, aby byly děti odolné. Dále to prokládáme gymnastikou a všeobecnou průpravou v tělocvičně, kde děláme kotouly. Připravujeme různé soutěže, abychom vyvolali soutěživého ducha, aby se navzájem povzbuzovali a jeden druhému fandil. To jsou ty nejdůležitější věci nutné k všestrannosti, aby uměly všechno podstatné a byly připravené na hokejový život, jak se sluší a patří.
Kolik páťáků je ve sportovní třídě a kolik jich tu máte celkem?
Na 3. základní škole je sportovní třída, v níž máme čtrnáct kluků a jedno děvče. Celkem máme dvacet pět svěřenců. Na dnešek jich ale bylo několik nepřítomno z důvodu nemoci, nebo byli omluvení.
Pro hráče všech žákovských kategorií jste také připravili každoroční soustředění v Chorvatsku. Co byste o něm řekl?
Jezdíme tam už několik let a hráči prvních až osmých tříd tam jsou rozděleni do tří týmů podle věku. Je to pro ně zpestření letní přípravy. S námi jedou i jejich rodiče, které se o děti postarají po stránce mimosportovní. Trénujeme tam u moře, takže to je pro kluky určitě zážitek.
Když jste zmínil mimosportovní aktivity, tak co byste doporučil dětem dělat o prázdninách v době, kdy tu nikdo není?
Doporučuji jim, aby se v té době věnovaly i jiným sportům, které my tady s nimi neděláme, to znamená plavání, jízda na kole, tenis, turistika a další. Hlavně aby neseděly o prázdninách u počítače.
Děkujeme za rozhovor.
