Za stavu 4:3 to mělo být naše, lituje Michal Valent

Michale, jaké jsou vaše bezprostřední dojmy po zápase s Třebíčí?

Prohráli jsme, takže to hodnocení logicky nemůže být moc dobré. Myslím, že je škoda, že jsme ten zápas nakonec nezvládli, protože i vzdor tomu špatnému začátku jsme pak vlastně měli vítězství na dosah ruky. Stačily nějaké dvě tři minuty a bylo to. Jenže Třebíč vyrovnala a cokoliv po základní hrací době už je většinou loterie.

V čem vás soupeř zaskočil?

Věděli jsme, že Třebíč je silný tým, z loňského play-off si všichni pamatují, že i houževnatý, který jde do všeho naplno. Chtěli jsme se dobře připravit, ale… (zamyslí se) Třebíč hrála dobře, nechci to snižovat, ale jsem přesvědčený o tom, že kdybychom my fungovali tak, jak fungujeme jindy, nevyhrála by. Za stavu 4:3 už to prostě mělo být naše.

Ani vy jste tentokrát nepůsobil úplně stoprocentně jistě. Souhlasíte?

Jsem ze svého výkonu zklamaný. Klukům jsem tentokrát moc nepomohl. Nejprve jsem rychle dostal dva góly, a ani když jsme to dotáhli, tak se o mě nemohli moc opírat, všechno to ze mě padalo. Byl to vážně špatný zápas. Ale jediné, co s tím teď můžu dělat, je hodit to za hlavu a věřit, že v dalším zápase, pokud dostanu příležitost, to bude lepší a budu moct klukům více pomoct.

Letos byly tohle v pořadí třetí nájezdy, zvítězili jste jen v jedněch…

Minulý rok nám nájezdy klapaly, letos to zatím trochu skřípe. Bylo jich jednak málo a jednak se v tom asi prostě hledáme, to je pravda. Určitě je v tomhle směru na čem pracovat.

V sobotu hrajete doma znovu, tentokrát proti Šumperku. Nejlepší tedy bude hodit Třebíč rychle za hlavu, že?

Musíme se z toho oklepat, poučit. Já se musím vzpamatovat. Do soboty je to kousek, moc času není. Musíme být stoprocentně připravení.

Děkujeme za rozhovor.