Jan Tůma: Půjdeme do play-off s respektem i vírou ve své schopnosti

7. 2. 2014

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Sám přiznává, že situaci, ve které momentálně Mladá Boleslav je, v Bruslařském klubu nikdo nepamatuje. Velká marodka útočníků dělá všem starosti, fanoušky určitě nevyjímaje. Generální manažer Mgr. Jan Tůma doufá, že převážná většina zraněných se zvládne včas zapojit zpátky do procesu, na druhou stranu ale nezastírá, že je možné, že Bruslaři půjdou do bojů o extraligu v úplně jiném složení, než s jakým se počítalo. Jak vidí dosavadní průběh sezony, složení týmu a jaké otázky se řešily před uzavřením přestupního termínu, najdete v následujícím rozhovoru.

Kdybyste měl porovnat loňský ročník s tím letošním z hlediska soupeřů, té ligy jako takové. Nastaly podle vás nějaké změny?

Myslím si, že ano. I díky pravidlu o povinném nasazování mladších hráčů je 1. liga kvalitnější, protože řada těch starších, kteří nenašli uplatnění v extralize, působí právě o soutěž níž. Samozřejmě ale vyvstává i otázka, co s tou kvalitou na druhou stranu udělalo to povinné nasazování jako takové, protože v tomhle směru mohl naopak přijít určitý pohyb opačným směrem. I podle našich trenérů ale každopádně je znát, že ta úroveň je vyšší. Je to vidět i na tabulce, každý v podstatě může porazit každého.

V návaznosti na vaši odpověď – je tedy podle vás lepší i boleslavský tým? Protože už teď má víc bodů, lepší skóre a taky má větší náskok před ostatními, než tomu bylo loni.

Určitě. Kádr, který máme v současné době, je kvalitnější, než kádr, který jsme měli. Přišla sem celá řada hráčů, kteří mají extraligové parametry – Michal Broš, Tomáš Klimenta, v průběhu sezony přibyli ještě Ctirad Ovčačík nebo třeba Honza Starý. Domnívám se, že tohle všechno se projevilo všemi těmi parametry, které jste vyjmenovala, a že naše postavení je tedy ještě o něco výsostnější, než bylo loni.

Objevily se názory, jestli těch změn nebylo – po nakonec vlastně celkem úspěšném loňském ročníku – až moc…

Konali jsme podle svého nejlepšího svědomí a snažili se posilovat s rozmyslem. Nenarušit to fungující, co už jsme měli, a naopak to jen vylepšit, vyztužit. Pozitivně třeba rozhodně beru i to, že je teď drtivá většina hráčů skutečně našich, loni jich bylo na hostování určitě víc. Z pohledu jistého klubismu i výhledu do budoucna je tohle určitě pevný základ. V tomhle směru se určitě patří vyzvednout práci trenérů Výborného a Jelínka, později i sportovního manažera Luďka Bukače a v neposlední řadě i jednoho ze spolumajitelů klubu pana Plachého, protože ať chceme nebo nechceme, tak všechny tyhle příchody jsou o penězích. Na druhou stranu skutečně zodpovědně zhodnotit to ale budeme moct, až teprve bude po všem.

Loni jsme touhle dobou hodně mluvili o uzavření přestupního termínu. V loňské sezoně se nějaké změny na poslední chvíli udály, letos naopak žádná. Znamená to tedy, že to, co máte, považuje za dostačující?

Loni byla situace o něco jiná. Sezonu ovlivnila stávka NHL, trh s hráči fungoval rozhodně jinak, než funguje normálně. Takže se dá říct, že jsme si tak nějak na poslední chvíli zajišťovali ta pomyslná zadní vrátka. Letos jsme pracovali průběžně, kádr hodně doplnili už před sezonou a příležitostně potom i v jejím průběhu. A týmu, který jsme dali dohromady, věříme. Věříme, že ho máme dobře složený. Neříkám, že jsme ještě někoho nechtěli, ale nakonec k tomu nedošlo. Buď ten hráč neměl zájem, nebo jsme se prostě nedohodli. Každopádně jsme ale přestupní období neuzavírali s vědomím, že jsme byli neúspěšní. To vůbec ne. Ten kádr jsme tak, jak jsme chtěli, doplnili v průběhu ročníku a pak už jsme neměli vyloženě pocit, že je potřeba za každou cenu něco měnit a když se to nepovede, tak se z toho hroutit. Zmínil jsem ty starší a zkušenější hráče, ale povedlo se přivést třeba ještě Pavla Musila nebo Richarda Jarůška, což je zase šikovné a dravé mládí. Abych to shrnul: tým tu kvalitu rozhodně má. Teď už ji musí jen prodat.

Loni jste otevřeně mluvil i o tom, co se nepovedlo. Prozradíte něco i teď?

Jak už jsem naznačil, letos takových věcí bylo méně. Ale byli jsme například v kontaktu s obráncem Ivanem Ďatelinkou, který loni hrál KHL a letos působí ve slovenském Martinu. Nakonec to nedopadlo, ačkoliv to nebylo proto, že by k nám nechtěl sportovně, ale byly v tom z jeho strany spíš rodinné důvody. Co se týče útoku, tam nemám pocit, že by nám cokoliv uniklo. Hráče, které jsme chtěli přivést, jsme přivedli, a všichni, kteří tu jsou, tu hrát chtějí a rvát se o svoje místo. Což je pro nás to zásadní – aby ten hráč chtěl. Ty situace, kdy hráč nechtěl, tady už máme za sebou.

Často se diskutuje o tom, jak do klubového systému zapadl Luděk Bukač, který v srpnu nastoupil na post sportovního manažera. Změnil jeho příchod nějakým způsobem ten zaběhnutý koloběh?

Tak bych to určitě neřekl. Luděk určitě přinesl nějaké nové prvky, ale všechny příchody, případně odchody, probíhají na základě domluvy mezi ním, trenéry a samozřejmě taky majiteli klubu. Ten systém ve svém základě funguje pořád stejně, ale asi bych se nebál říct, že Luděk do toho vnesl jistý drajf. Hodně hráče sleduje – naše i ty ostatní, takže přispívá nejrůznějšími tipy, na základě kterých potom probíhá diskuse s trenéry. Ti samozřejmě spoustu hráčů už znají, protože jim buď prošli rukama, anebo se s nimi ve své kariéře setkali coby se soupeřem. Společně se pak vyhodnocuje, jestli sem ten hráč zapadne nebo nezapadne, a zatím si myslím, že jsme ještě nesáhli vedle.

Marodka. Všude se o tom mluví, píše – že Mladá Boleslav má zkomplikovaný nejen závěr základní části ale dost možná i play-off. Co prozradíte na tohle téma?

Že marodku máme v současnosti obrovskou. Myslím, že nikdo v klubu nic takového nepamatuje. Loni kabinou proběhla nějaká viróza, ale to asi není srovnatelné s těmi letošními zraněními. Bohužel se to týká klíčových hráčů, jako je David Výborný, Lukáš Pabiška, nějaké problémy měl Michal Broš, Michal Valent je po operaci a dalo by se pokračovat. Opravdu se to nakupilo a bohužel v tu nejméně vhodnou dobu. Lékařské prognózy jsou takové, že se kluci postupně mají začít uzdravovat a zapojovat do přípravy na závěr sezony, ale teprve uvidíme, jestli to všichni stihnou tak, jak bychom si přáli. Zatím to vypadá, že úplně všichni asi ne, ale nezbývá, než se s tím poprat. Musíme využít toho, že ten kádr máme kvalitní a široký a prostě to na sebe bude muset vzít někdo jiný.

Čistě z realistického pohledu věci – ochladla teď nějakým způsobem vaše očekávání ohledně závěru sezony právě kvůli té velké marodce?

Ty pocity se tak nějak mísí. Hodně o tom v kabině mluvíme, všichni tak nějak vzhlížíme k tomu, až se ti zranění začnou vracet… Ale určitě bych neřekl, že očekávání ochladla. Základní část máme vyhranou, ta už je prakticky za námi, a teď začínáme vyhlížet play-off. Bavíme se o tom, začínáme kalkulovat s tím, jestli to budou Benátky nebo někdo jiný. Play-off zkrátka v kabině je téma a ta motivace bez ohledu na zranění stoupá.

Teoreticky to může vlastně zafungovat o to pozitivněji, že? Když jsou zranění jedni hráči, více šancí dostávají druzí…

To máte určitě pravdu. Kluci tu příležitost vidí, na ledě mají daleko větší prostor. Ale obecně bych řekl, že klima v kabině se nijak nezměnilo – už jenom proto, že základ týmu je pohromadě už delší dobu. To, co vzniklo v loňské sezoně, tam určitě pořád je. Teď prostě nezbývá než počkat – na jednu stranu na ty zraněné, na druhou na to, jak se tým tak, jak bude, dokáže nabudit. Co si budeme povídat, trenéři si tohle dobře hlídají a vědí, co je potřeba.

V poslední době se objevily dvě prohry – nejprve s Benátkami nad Jizerou, poté s Havířovem. Oba to jsou velmi reální soupeři pro první kolo play-off. Přikládáte těm prohrám, a vlastně i ostatním výsledkům poslední doby, vy osobně nějaký význam? Nebo to už jsou spíše jakési zkoušky a přípravy?

Určitě to nebereme jako nějakou zkoušku. V žádném případě nejdeme do jakéhokoliv zápasu s tím, abychom ho prostě nějak odehráli, to vůbec ne. V derby s Benátkami se nám nepovedla druhá třetina a potom jsme ten zápas už nedokázali otočit, což se jindy třeba povedlo. Už předtím se několikrát stalo, že jsme s někým prohrávali, ale tou kvalitou jsme se nakonec prosadili. Tentokrát se to nepovedlo. Byl to jeden z těch prvních zápasů, které jsme odehráli bez těch zraněných hráčů, v průběhu první třetiny navíc odstoupili Michal Broš a Lukáš Bohunický. Skoro bych řekl, že ta prohra byla ve výsledku reakcí na určitý šok. Určitě ale nechceme prohrávat s Benátkami, které jsou momentálně naším pravděpodobným soupeřem pro play-off, a už vůbec nechceme prohrávat doma. Co se týče zápasu v Havířově, tak já osobně jsem ho neviděl, ale trenéři mi říkali, že jsme určitě nebyli horší. Jen teď doplácíme na neproměňování šancí a na fakt, že ti hráči, kteří jindy ty zápasy rozhodovali, teď bohužel v sestavě nejsou.

V téhle souvislosti bych se asi ještě jednou vrátila k uzavření toho přestupního termínu. Říkal jste, že tým složený je, ale neuvažovali jste, že ve světle té velké marodky ještě přeci jen někoho narychlo přivedete?

Určitě bych neříkal pravdu, kdybych to popřel. Ano, uvažovali jsme o tom. Ale jednak už bylo málo času a jednak jsme si řekli, že věříme tomu, že se ti zranění kluci zvládnou vrátit. Potom bychom těch hráčů měli zase až moc a panovaly taky trochu obavy, že by to tu atmosféru v kabině mohlo nabourat. To je jedna strana věci. A druhá představuje fakt, že těch hráčů na trhu až tak moc už nebylo. Když se podíváme na extraligu, tak se pár výměn provedlo, asi největší událostí byl příchod Tomáše Divíška na Spartu, ale jinak víceméně ticho. A určitě nesmíme zapomínat ani na ekonomickou stránku, protože rozpočet klubu není bezedný.

Brankářskou dvojkou je teď Jan Růžička, kterému je teprve 16 let. Pro něj je tohle všechno určitě docela velká novinka. Neplánují trenéři také jej postavit do branky, protože se později klidně může stát, že do ní bude muset?

Honza teď všude putuje coby dvojka Romana Willa. Zatím tu atmosféru, která pro něj bezpochyby novinka je, nasává ze střídačky, ale je velice pravděpodobné, že ho trenéři skutečně do branky postaví, protože stát se může zvlášť později opravdu cokoliv.

Pojďme ještě v rychlosti k výhledu do budoucna. Matematicky je těch možných soupeřů Mladé Boleslavi pro první kolo play-off ve hře více, nejpravděpodobněji to ale vypadá na Benátky nad Jizerou nebo Havířov. Dá se říct, koho byste raději?

Řevnivost mezi námi a Benátkami je určitě velká, občas dostanu nějakou tu SMSku ve smyslu, jak už se na nás těší. Já na to vždycky odepisuji, že už se taky těšíme. Je tam dost hecování a určitě by to bylo hodně zajímavé i pro fanoušky. Co se týče Havířova, tak ten má doma velice bouřlivé prostředí, dějí se tam věci, které do hokeje nepatří, respektive ještě loni nepatřily. Takže i s ním by to bylo určitě hodně zajímavé. Ať už budeme hrát s kýmkoliv, tak do toho určitě půjdeme s respektem, ale zároveň taky s vírou ve svoje schopnosti a s tím, že je to o nás. Nikoliv o tom, co s námi kdo provede, ale co my sami dokážeme.

Děkujeme za rozhovor.